Kdo by nepoznal třeba hřib. Jenže spousta amatérských houbařů už nerozezná ani hřib smrkový a dubový, souhrnně se „těm pěkným“ hříbkům říká lidově „praváci“. V Česku bohužel platí, že každý, kdo chodí na houby, je prostě houbař a tedy i znalec hub. A kam patříte vy? Otestujte své znalosti.
Ponuré, morbidní, zbytečně excentrické, anebo naopak pietu smutečních míst zcela znevažující? Jak se to vezme. Pohřby zvířat spolu s lidmi tu totiž byly tak nějak vždy, jako součást pradávné funerální praxe. Ovšem svébytné zvířecí hřbitovy, ty jsou vedle nich relativní novinkou. Která, jak už to tak bývá, prozrazuje více o lidech než o jejich mazlíčcích.
Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.
Netkaná textilie, mulčovací fólie, geotextilie, respektive zbytečný černý hadr v zahradě, ze kterého se ve finále uvolňují i všudypřítomné mikroplasty. Mor, který před zhruba dvaceti lety dobyl naše veřejná prostranství i zahrady a dnes se ukazuje, že vlastně po všech stránkách jenom škodí. Proč?
Potřebují rostliny železo? Krátká odpověď zní, že ano. Delší odpověď na tom vcelku nic nemění, jen o něco důsledněji rozbíjí představy o užitečnosti nějakého šrotoviště na zahradě. Staré železo si máte nechat do sbírky pro mladé hasiče, a ne je rozsévat mezi záhonky. Tam totiž nic užitečného ve skutečnosti nesvede. Jak to?
Důvodem, proč je ideální stavět skleník právě na podzim, je včasná příprava půdy na další sezónu. Ano, existují řešení, která nevyžadují podezdívku a betonování základů, ale opravdu stabilní skleník opravdu začíná stavebními pracemi a to by bylo okolo půdy připravené na pěstování na jaře obtížné. Pokud ale skleník postavíte právě nyní a navezete zeminu, do které zapravíte organické hnojivo, stačí již jen v zimě do skleníku zavážet sníh. A již v předjaří se vám odmění prodlouženou zahradní sezónou. Dokonce jej můžeme již první zimu využít k uskladnění lecčeho.
To ví přeci každý! Nebo snad ne? Tahle otázka je totiž naprosto banální jen zdánlivě. A odpovědi na ni se teď palčivě připomínají. Nejen proto, že je podzim – čas sklizně. Ale i proto, že ji teď domů nosí školáci, spolu s nedostatečnými zapsanými žákovských za nesprávně vyplněné úlohy ve cvičebnicích přírodopisu.
Zahradu zazimujeme, když začne na stromech zlátnout listí. Jsou však plody, které v zahradách nezazimováváme, naopak je necháváme přejít mrazem. Nebudeme se nyní snažit objasnit, proč nechat přemrznout vinnou révu a jak se vyrábí ledové víno, od toho jsou zkušení vinaři. Některé především bobule se ale nechávají přemrznout již jen proto, aby vlastně dozrály a chutnaly lépe. Měly více cukrů.
Podpořte zahradu Panorama v soutěži Adapterra Awards, rozhodně si to totiž zaslouží. Dokazuje, že zahrada nemusí být jen krásná a promyšlená, ale zároveň může být i šetrná k přírodě. Navíc můžete mít právě takovou zahradu i vy. A třeba i na místě, které bylo dříve zanedbané a nevyužívané. Panorama je projektem manželů Halamových, který ukazuje, jak může promyšlený design spolu s chytrým hospodařením s vodou vytvořit zelenou oázu. Takovou oázu, která potěší oko, přitom však pomáhá krajině v boji se stále častějšími extrémy počasí.
Znáte největší organismus na světě? Jde o jediný trs hub, který je velký jako menší české město. Objeven byl náhodně v roce 1998 v oregonském národním parku Malheur National Forest při snaze vědců odpovědět na otázku, proč v této oblasti masivně hynou smrky. A pachatel? Václavka smrková rostoucí z místních stromů, ale s kořeny zapuštěnými do země.
Do závěrečného boje o vítězství v anketě Strom roku 2024 postoupilo pět stromů s nejvyšším počtem hlasů. Tento týden anketa vyvrcholí tajným superfinále, které končí v neděli 6. října o půlnoci. Podívejte se na finalisty, stojí to za to.
Především jde o podzemní zásobní orgány jiřin, mečíků (gladiol), kan (dosen) a begonií. Hlízy a cibule mnohých trvalek zimu v půdě bez problémů přežijí, mnohé na jaře kvetoucí druhy na podzim do půdy v zahradě dokonce vysazujeme, ale jsou právě i výjimky. Můžeme sice zariskovat a povrch půdy na záhonech, kde pěstujeme výše zmíněné jiřiny, mečíky, begonie a kany můžeme zateplit, i tak je ale výsledek více než nejistý a úbytek rostlin bude v další sezóně značný. Možná nevyroste nic. Tradiční zkušenosti a postupy není radno podceňovat.
Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.
Tohle bude rychlé. Odpověď zní: „Ne, není.“ Jak to, když chlór jinak rostlinám vůbec neprospívá a zalévat chemicky upravenou (chlorovanou vodou) z bazénu se považuje za hodně špatný nápad? Ten rozdíl je především v koncentraci. A ta je v pitné vodě z kohoutku opravdu nízká. Pro rostliny je taková voda docela bezpečná.
Zápas s plevely, ten vyčerpávající a často marný souboj, si spojujeme spíše s počátkem jara, údržbou chodníků a letní probírkou mezi záhonky. Ale podzim, kdy už se příroda ukládá ke spánku? Je to trochu nečekané, ale právě ten je podle profesionálů tím nejlepším časem, kdy nad těmi zelenými prevíty konečně můžete zvítězit.
Chryzantémy? Astry? Vřesy? Kvetoucích symbolů podzimu je vícero, ale existuje jeden pocházející z Ameriky, který je kromě nádherných a výrazných květů také významnou podzimní pastvou pro hmyz. Záplevák podzimní. Těžko byste do své zahrady hledali méně náročnou a přitom krásněji kvetoucí trvalku. Chce hlavně sluníčko a vodu, netrpí přitom chorobami a škůdci. Tedy s výjimkou slimáků.
10 nádherných stromů z různých koutů naší země soupeří o titul Strom roku 2024. Každý z nich má svůj jedinečný příběh a historii. Prohlédněte si je a vyberte mezi nimi svého favorita.
Když se řekne rekreační oblast za Prahou, je to pole ke spekulacím docela široké. Ale Posázaví, druhdy lemované trampskými chatičkami, už může lokalitu této nevšední stavby přiblížit lépe. Svým ztvárněním se však dost vymyká, a nezapadá do škatulek toho, co je tu k vidění. Chata se světlíky je zkrátka jako žádná jiná.
Experimentující zahradník z královéhradeckého kraje představil dle svých slov “totální pecku“, kterou dosud neviděl, neokoukal, a o které tvrdí, že jde o jeho vynález. Je to sice kopřivová jícha, kterou samozřejmě nevymyslel, jenže tvrdí, že ji upgradoval do takového stavu, že nesmrdí. Tvrdí o ní také, že jde o “TURBOJÍCHU“, respektive “HULK JÍCHU BEZ SMRADU“. Soudí tak podle zelené barvy tekutiny a absence charakteristického zápachu, přitom však vynikajících účinků na blaho rostlinstva. Jde jen o šíleného milovníka superhrdinských filmů kříženého se zahrádkářem mičurinského typu, nebo na jeho náhodném objevu opravdu něco je?
Krása budov nás ovlivňuje více, než si možná myslíme. Co nás na nich podle psychologů a architektů přitahuje nebo odpuzuje? Jakou roli hraje symetrie, proporce a detaily? A víte, že naše podvědomí se rozhoduje během pár milisekund?