Zamokřená zahrada

 Příčiny zamokření zahrady mohou být různé

1. Klimatické a meteorologické podmínky příslušné oblasti (srážková hodnota, průměrné srážky za 24 hodin), zatopení části pozemku v určitých pravidelných intervalech (jarní tání sněhu)
2. Hydropedologické a hydrogeologické podmínky příslušného území (vysoká hladina podzemní vody, je nutné dávat pozor na tlakovou podzemní vodu)
3. Nahodilé zamokření (zatopení dané oblasti povodňovou vodou, havárií,…)
4. Technické a místní podmínky (přítok podzemní vody ze sousedních oblastí vlivem zvýšení hladiny vodního toku,…)

Příčiny zamokření

Příčinou zamokření může být stahování povrchové vody (i dešťové), kdy může mít zásadní vliv i blízkost malého potůčku či říčky. Následkem deště se může potok rozvodnit a rozlít po zahradě, což lze poměrně těžko regulovat. Možností může být vykopání různých příkopů s využitím samospádu, které buď vodu odvedou ve vhodném nižším místě zpět do potoka, nebo do sběrné jímky.

Příkopový spád by neměl být nižší než 10%, kvůli odplavování vody. Profil příkopu děláme lichoběžníkový o šířce dna 20 až 30 cm, které vyložíme betonovými prefabrikáty nebo plochými kameny. Podle druhu zeminy vytvoříme spád stěn v příkopu. Toto řešení má určité výhody - především je finančně nenáročné, následná údržba je snadná a navíc získáme možnost vytvoření malé hráze a čerpání vody pro období bez dešťů).

Nevýhodou bývá viditelný zásah do kompozice zahrady, kdy vznikají takzvané terénní vlny, a zahrada je určitým způsobem rozčleněná. Z tohoto nutného řešení lze však architektonicky vytěžit přehrazení příkopu lávkou, nebo vytvoření jezírka jako ozvláštnění zahrady. Okolo melioračního kanálu vysazujeme vodomilné rostliny, které rostou v přirozeném přírodním prostředí například v okolí potoka nebo rybníka.

Další příčinou zamokřeného pozemku může být vysoká hladina spodní vody. V takovém případě je nutné odvádět vodu melioračním systémem trubek (drenážní trubky, drenáže z kamenů) do nejnížeji položených míst v zahradě (do vodních jímek nebo blízkých vodních toků mimo pozemek). Při odvodu vody z pozemku však dáváme pozor, abychom ji neodveli do sousedních pozemků a nezpůsobili tak potíže svým sousedům.
Drenážní kanál začínáme hloubit v místě vyústění minimálně 10 cm nad odtokem vody (podle druhu podloží) Ideální hloubka spodní vody je mezi 80 a 150 cm. Drenážní kanál vyhloubíme do hloubky kolem 100 až 150 cm (nelze přesně určit, záleží na lokalitě a jejích vodních poměrech). Drenáže děláme z pálených trubek trativodek s šestiúhelníkovým nebo kruhovým průřezem s vnitřní světlostí 5 až 20 cm a délce 333 mm, běžné je však i drenážní potrubí plastové. Další možností je vystavět drenáž z pálených cihel či za použití kamenů. Drenáž zasypeme lehce propustným materiálem (štěrkem, pískem, štěrkopískem, sutí…) Na povrch použijeme ornici.
Výhodou je minimální zásah do kompozice pozemku - viditelně nenarušujeme vzhled zahrady. Nevýhodou je nákladnější provedení.

Postup při drenážování

Systém drenáže si nejdříve vykolíkujeme a vytyčíme provázky. Vzdálenost sběrných trativodů je v normálních půdách 11 až 14 m, v hrubém písku 16 až 18 m. Musíme dávat pozor na stromy a dodržovat vzdálenost 8 až 10 m, abychom neporušili jejich kořenovou soustavu. Pokud tuto vzdálenost nelze dodržet, pokrýváme místa se spárami širokými pásky lepenky nebo páskou z PVC, a to naopak kvůli prorůstání kořenů do drenáže. Trasu trubek volíme nejlépe rovně, jen vyjímečně do oblouku (je nutné trubky přiseknout). Spád je kolem 1%, lépe mezi 3 az 4%. Pokud je 5%, vychází nám drenáž moc hluboko. 
Rýhy vyhloubíme speciálními rýči (tzv. sadováky), případně lehkou stavební mechanizací (minibagr). Začínáme od ústí směrem nahoru tak, aby nejvyšší bod drenáže byl minimálně 30 cm pod úrovní terénu. Stanovený spád drenáže řídíme hadicovou vodováhou, nebo prknem seříznutým do spádu a libelou. Drenáž by měla být v nejnižším místě umístěna v nezámrzné hloubce.
Dno vykopopané rýhy vysypeme vrstvou štěrku (asi 8 cm silnou), kterou vyrovnáme. Na štěrk položíme trubky 0,8 až 2 cm od sebe. Mezery mezi trubkami vyplníme položenými střepy. Těmito štěrbinami vniká voda do potrubí. Trubky potrubí klademe od začátku drenáže až k jejímu vyústění. Konec první trubky uzavřeme jílovitou zátkou a plochým kamenem.
Nakonec trubky zasypeme vrstvou štěrku (asi 20 cm, zrno větší než 3 cm). Tato vrstva štěrku je důležitá proto, aby se potrubí nezanášelo hlínou. Obdobným způsobem (o něco hlouběji) pokládáme svodnice, do kterých ústí voda ze sběrných drenáží. 
V zaúsťující trubce sběrné drenáže vysekáme dva otvory (naproti sobě) a konec sběrné trubky ucpeme, aby mohla voda plynule odtékat do svodnice. Vodu odvádíme vsakovacím drénem do svodnice (sběrné jámy) hluboké 1,5 m, vyplněné štěrkem. Pokud trativodku vyústíme například nad svahem je potřeba ji chránit před rozbitím (třeba položením kamene). 
Vyústění drenážního systému do skalky se dá využít k vytvoření drobného potůčku, nebo drobného napájeného jezírka osázeného vodními rostlinami (u hodně zamořené zahrady).

Rostliny pro zamokřené zahrady

Mezi rostliny vhodné pro zamokřené zahrady patří Juniperus virginiana (jalovec), Picea abies a Picea sitchensis (smrk), Pinus mugo, Pinus pumila a Pinus rotundata (borovice), Taxodium (tisovec), Tsuga canadensis (jedlovec), Alnus (olše), Betula pubescens (bříza), Prunus (střemchy), Populus tremula (topol), Salix (vrba), Rhododendron canadense (rododendron), Sambucus (bez), Viburnun opulus (kalina).

Zamokření námi projektované zahrady

Navrhovaný pozemek je stále částečně zamokřený. Voda se bohužel shromažďuje před vchodem do domu pod mírným svahem. Majitelé domu zjistili vysokou hladinu podzemní vody. V domovním sklepě se povětšinu roku voda držela, proto se rozhodli pro vyhloubení studny ve sklepě hluboké kolem 1,5 m, která slouží jako sběrná jáma. Při hloubení jámy narazili na tvrdé podloží. Tímto opatřením zamokření před domem lehce zmírnili a ve studni shromažďovanou vodu využívají při zavlažování zahrady.
Navrhujeme odvedení zbývající vody meliorčním systémem trubek mimo pozemek. Vyústění drenážního kanálu bude mimo sousední pozemky, pod zahradou navíc protéká potok, do kterého bude voda svedena. Zamokřené místo zároveň navrhujeme osázet vhodnými stínomilnými rostlinami (severní stinná strana pozemku) - Salix (kroucená vrba), Hosta (bohyška), Bergenie, Azalea (azalka), Rhododendron (rododendron), Hedera helix (břečťan), Vinca (barvínek), Astilbe (čechrava) a kapradina. Důležitá je obzvláště vrba, které z půdy doslova "pumpuje" vodu.