Někdo si pod pojmem zimní zahrada a skleník představí to samé. Mají však rozdílné funkce. Skleník patří mezi samostatně stojící drobné stavby na zahradě (může být "nalepen" i na stěnu domu či opěrnou zeď) a jeho hlavní funkcí je pěstování rostlin za sklem. Kdežto zimní zahrada je součástí domu, z bytu do ní volně procházíme a rostliny v ní bereme jako dekoraci. Setkáme se ještě s jedním pojmem - botanická zahrada, v podstatě ale jde v její "zasklené podobě" o "velký skleník" a na našich zahradách se s ní nesetkáme.
Zimní zahradu vybavenou jednoduchým nábytkem lze jako místo pro relaxaci využívat v podstatě po celý rok. Nesmíme však zapomínat na to, že se jedná o jednoduchou skleněnou stavbu, ve které se neudrží stálá teplota. Proto zde v letním období převládá až horko (pokud prostor nestíníme a neklimatizujeme) a v zimním období převážně chlad (pokud prostor nevytápíme). Přesto může být zimní zahrada příjemným místem v domě, kam se třeba ukryjeme před rodinou s knížkou.
Důvody pro stavbu zimní zahrady však mohou být různé. Třeba i zatékající voda pod zastřešení terasy nebo střechou do garáže. Pak je vhodným řešením právě zimní zahrada nad těmito místy, pokud je to technicky a architektonicky možné. Zimní zahrada může být spojnicí dvou křídel domu, ale i jen přístavbou ze strany (i z více stran) domu. Vhodné umístění je i na domovním štítu. Lze ji také z části zapustit do domu. A pamatujte, že by její plocha neměla být nikdy menší než 15 m2, o hloubce alespoň 2,5 metru.
Pokud jste se rozhodli pro stavbu zimní zahrady, seznamte se s tím, co všechno vás čeká.
Důvody pro stavbu zimní zahrady však mohou být různé. Třeba i zatékající voda pod zastřešení terasy nebo střechou do garáže. Pak je vhodným řešením právě zimní zahrada nad těmito místy, pokud je to technicky a architektonicky možné. Zimní zahrada může být spojnicí dvou křídel domu, ale i jen přístavbou ze strany (i z více stran) domu. Vhodné umístění je i na domovním štítu. Lze ji také z části zapustit do domu. A pamatujte, že by její plocha neměla být nikdy menší než 15 m2, o hloubce alespoň 2,5 metru.
Pokud jste se rozhodli pro stavbu zimní zahrady, seznamte se s tím, co všechno vás čeká.
K čemu bedeme zimní zahradu užívat?
Mezi základní otázky patří účel, ke kterému budeme zimní zahradu používat. Může být využívána například jako jídelna a prostor k relaxaci, kde ale zároveň uschováváme letněné rostliny nebo pokojové rostliny. V takovém případě však nelze hovořit o nízkých nákladech na provoz.V chladnější, ale přitápěné zimní zahradě pěstujeme středomořské druhy rostlin – citrusy, oleandry, olivovníky, eukalypty, datlovníky a jiné druhy palem. Vhodně pak zahradu doplňují bougenvilea, myrta, rozmarýn a další rostliny. Často je však zimní zahrada využívána i jako zimoviště rostlin, které přes sezónu pěstujeme na zahradě a na zimu je musíme ukrýt před mrazem.
Další skupinu tvoří nevytápěné střešní zimní zahrady. U těchto staveb je teplota závislá na slunečním záření. V zimních měsích zde klesá pod bod mrazu. Do nízkých teplot se hodí stálezelené a opadavé druhy původem z chladných oblastí jako například vavřín, břečťan, myrta. Z kvetoucích druhů se potom do chladných prostor hodí třeba brambořík a kamélie.
U exotické sbírky vzácných druhů rostlin, umístěných v zimní zahradě, budeme muset celoročně udržovat vhodné klima. Proto určitě nesmíme zapomenout na znalosti v oblasti změn teploty a vlhkosti. Právě v subtropické zahradě (poloteplé, viz. výše) udržujeme celoroční teplotu mezi 5 a 15 stupni Celsia. Rostliny zde snesou i nízké krátkodobé teplotní rozdíly, ovšem jejich kořeny by měly zůstat v teple. Při výběru vhodných rostlin upřednostňujeme rostliny s jemnějšími listy, abychom si prosklení zimní zahrady nezastínili - například mučenky a bougenvileu.
Nejlepším řešením je samozřejmě vytápěná (teplá) zimní zahrada. Nabízí možnosti pěstování celé řady druhů rostlin, kterým se v panelákovém prostředí bytu rozhodně nedaří. Také rostliny náročnější svou velikostí, které v bytě zabírají mnoho místa, jsou pro zimní zahradu určitě vhodné. Jedná se o palmy, ananasovníky, banánovníky, fíkovníky i dracény. Výběr rostlin je opravdu veliký. Velké druhy kaktusů a sukulentů zase vnesou trochu nevšednosti. Ohromné kapradiny a šáchory pak dodají smysl pro detail.
Hlavní je vybrat rostlinám správné stanoviště, v závislosti na potřebách světla a vlhkosti. V teplých zimních zahradách je charakteristická vyšší teplota a zároveň i vyšší vzdušná vlhkost. Za slunečných dní jsou jejich hodnoty ještě vyšší. Platí zde úměra, že čím je teplota v zahradě vyšší, tím vyšší nároky na světlo rostliny mají. Nejvíce světla rostliny příjímají shora. Proto je jedním z důležitých faktorů způsob zasklení zimní zahrady. Nejčastěji se používá dvojité sklo o tloušťce asi 3 mm.
Nejlepším řešením je samozřejmě vytápěná (teplá) zimní zahrada. Nabízí možnosti pěstování celé řady druhů rostlin, kterým se v panelákovém prostředí bytu rozhodně nedaří. Také rostliny náročnější svou velikostí, které v bytě zabírají mnoho místa, jsou pro zimní zahradu určitě vhodné. Jedná se o palmy, ananasovníky, banánovníky, fíkovníky i dracény. Výběr rostlin je opravdu veliký. Velké druhy kaktusů a sukulentů zase vnesou trochu nevšednosti. Ohromné kapradiny a šáchory pak dodají smysl pro detail.
Hlavní je vybrat rostlinám správné stanoviště, v závislosti na potřebách světla a vlhkosti. V teplých zimních zahradách je charakteristická vyšší teplota a zároveň i vyšší vzdušná vlhkost. Za slunečných dní jsou jejich hodnoty ještě vyšší. Platí zde úměra, že čím je teplota v zahradě vyšší, tím vyšší nároky na světlo rostliny mají. Nejvíce světla rostliny příjímají shora. Proto je jedním z důležitých faktorů způsob zasklení zimní zahrady. Nejčastěji se používá dvojité sklo o tloušťce asi 3 mm.
Zimní zahrady a legislativa
Pokud plánujete novostavbu, je ideální nechat zimní zahradu navrhnout již jako její součást. Vznikne tak harmonický architektonický celek. Nejčastějším řešením je však dodatečná výstavba zimní zahrady. Stávající nemovitost tak získá novou tvář, je proto nezbytné citlivé včlenění zimní zahrady, se kterým souvisí i volba materiálů. Nejvhodnější je například organické vyústění obývacího pokoje do zimní zahrady a zároveň přechod z ní na terasu či prostě jen venkovní zahradu.Podle velikosti a vybavení zimní zahrady nás na stavebním úřadě budou informovat, zda nám postačí pouhé ohlášení stavby, nebo potřebujeme stavební povolení. Zimní zahradu je přitom možné nechat si od firmy postavit na klíč, dodavatel nám pak může zajistit i verškerou potřebnou dokumentaci a vyřízení povolení či ohlášení stavby.
Konstrukce zimní zahrady
Než se pustíme do stavby zimní zahrady, je nutné zamyslet se nad její konstrukcí, která slouží jako základ. Zajímáme se hlavně o konstrukci oken (rámů a křídel) a z jakého jsou materiálu. Důležité jsou také prostředky, které jsme schopni na stavbu vynaložit. Dřevo je velmi oblíbený materiál. Má své estetické hodnoty, ale je náročnější na údržbu, proto ho využíváme na vnitřní konstrukce a tam, kde nejsou velké výkyvy vzdušné vlhkosti a teplot, čili do prostor se stabilním mikroklimatem.Plastové konstrukce jsou snášenlivé vůči kolísání teplot, jsou trvanlivé a nejsou finančně náročné. Mají výborné tepelně izolační vlastnosti avšak nejsou vhodné k větším stavbám a mají nižší statické možnosti. Proto jsou vhodné ke stavbě meších prostorů pro celoroční využití.
Jednoznačně ideální jsou kovové konstrukce - ocel či hliník. Výborně se vyrovnávají s výkyvy vzdušné vlhkosti i teplot a umožňují vytvoření "subtilní" konstrukce. Jejich využití je velmi variabilní. Ocel se používá výhradně pro konstrukci nosných profilů a střechy.
Vždy je doporučována kombinace materiálů, kdy dosáhneme optimálního poměru nároků na statiku, estetiku a cenu. Výplně konstrukcí jsou téměř výhradně skleněné, polykarbonát v tomto případě nevyhovuje, s výjimkou jeho použití k zastřešení zimní zahrady.
Myslet přitom musíme i na stínění zimní zahrady - zda zvolíme rohože, žaluzie, venkovní rolety či speciální fólie, aplikované právě na zasklení.
Větrání zimní zahrady
Větrání je v zimní zahradě stejně důležité jako v jakékoli jiné místnosti domu. O to víc, že zde budeme pěstovat větší množství rostlin. Alespoň jedna třetina plochy stěn by měla být otevíravá, ideálně pak tak, abychom mohli větrat takzvaně "na kříž," kdy se zároveň s bočním větráním využívají i automaticky ovládaná okénka ve stropě (střeše). Ve stěnách se pak preferují manuálně ovládaná výklopná okna. Funkci větracího systému podtrhnou dveře na zahradu a do obytné zóny, klasické i posuvné. Náročnější mohou zvolit i větrání klimatizační jednotkou.Aby zahrada prospívala
Nejdůležitější je výběr vhodných rostlin. Většinou se jedná právě o ty velké, pro které není v pokoji místo. V zimní zahradě se mohou rozrůstat a vyniknout v plné kráse. Rostliny můžeme pěstovat v nádobách a nebo volně v záhonech. Volné záhony jsou pro růst rostlin ideální, velmi se jim na nich daří. Většinou zde vykvetou a plodí.Zajímavé jsou vyvýšené záhony, které nám usnadňují péči (nemusíme se ohýbat) a dají rostlinám vyniknout (sledujeme je zhruba ve výšce našich očí). Pokud některé rostliny pěstujeme v nádobách, pak charakterem nádoby ozvláštníme prostředí, samotné rostliny však neukážou to nejkrásnější.
Pro dostatek světla musíme rostliny usměrňovat řezem, aby se z naší zahrady nestala džungle. V poměru k vzdušné vlhkosti a teplotě rostliny zaléváme.