Barva fasády, užité materiály i tvar domu, to vše je tu reakcí na místní podmínky. Slunce tu nízko nad obzorem stojí celoročně nízko, a proto sytě černý obklad láká k obydlí prohřívající paprsky. Je to způsob, jak se levně dostat k teplu, jež by jinak bylo promrháno.
Ta nezaměnitelná černá rovněž vychází z povrchových úprav materiálu. Karbonifikace, tedy opálení obkladového dřeva fasády, nahrazuje nátěr a slouží jako ochrana před deštivým podnebím. Škůdci si do zuhelnatělé krusty fasády zkrátka s chutí nekousnou, a dobře odolává i plísním. Je to nenákladná, nízko-údržbová forma ochrany.
Efektivní a efektní současně, protože sytá čerň vykresluje kontury domu ve zřetelných tónech. Činí obydlí zrovna tak nepřehlédnutelné, jako nenápadné. A přesně tohle si obyvatelé přáli. Bydlení, které je originální, ale současně je i zvenčí neprostupné, uzavřené. Černá působí sevřeně, dodává domu zdání hermeticky utěsněného objektu.
Tajemství lodních kontejnerů
Dům, s typickou sedlovou střechou – ovšem překrytou stejným materiálem, jako fasáda – přitom nepůsobí plytce. Vizuální napětí vzbuzuje průniky dovnitř svého objemu. Ve dvou střešních prolukách i v zanořené části v přízemí. S rozlohou 184 metrů čtverečních není strohý – jen jeho prostornost je účelná. Protože roste z kontejnerových bloků.
Kontejnery, které utváří vnitřní kostru domu, tu ale patrné nejsou. Protože je kryje čerň dřevěné fasády. Chapadmalal House, který vyrostl v Argentině, má zkrátka odpověď na všechno. Jak ale něco takového vzniklo?
Klienti si přáli vystavět cosi jako letní dům. Lepší chatu, místo, kde mohou trávit prázdniny. Parcela pro výstavbu se nacházela v rozvolněné pobřežní krajině, řídce zasídlené a porostlé loukami. Ideální, řeklo by se. Chyběli jim jen prostředky pro řádnou konvenční stavbu. A tak se uchýlili k alternativním řešením, které přinesly velmi nekonvenční (ale sympatický) výsledek.
Zdroj: Nicolas Pinto da Mota
Foto-kredit: Joaquin Portela