Cílem organické péče o trávník je vytvořit zdravé a udržitelné prostředí pro růst rostlin, bez použití konvenčních herbicidů, hnojiv a pesticidů. Udržitelnost je totiž dnes u kormidla. Ale dává smysl i v tomhle případě?
Krinodendron, tento stálezelený chilský endemitní keř, se pyšní lampionovitými (lucerničkovitými) květy. V Chile najdeme pouze 2 druhy, ve světě, tedy v Americe, celkem 4. A v našich zahradnictvích můžete sehnat Crinodendron hookerianum, který je v přírodě Chile opylován kolibříky.
Ptáci poletují, zobou a dělají svým zpěvem kravál. Kočky si hrají, vrní anebo loví ptáky. Ptáci i kočky dělají něco, co můžeme vidět a slyšet, z nečinnosti je rozhodně nařknout nemůžeme. Ale co celé dny rostliny? To se jenom tak sluní a poflakují na místě?
Evropské nařízení na obnovu přírody (Nature Restoration Law) přineslo nevídaně těsné hlasování, až v den hlasování se někteří poslanci dokonce rozhodovali, na kterou stranu se přikloní. Proč se tímto nařízením v EU zabývají a co nám přinese, pokud bude schváleno?
Na jedné straně se zvětšuje průměrná rozloha domácností i průměrná rozloha obytné plochy, přepočítaná v jednotlivých zemích na počet obyvatel. Zní to pozitivně. Aby ne, vždyť je to dokladem rostoucího blahobytu. Ale hezká čísla trochu kazí výhled do budoucnosti a obavy z narůstající spotřeby energie.
Slovo čarověník vzniklo spojením slov čaro (charakterizuje jedinečnost, nadpřirozený původ a možná i magickou moc) a věník (zastaralý termín pro trs či svazek větviček). Čarověníky tedy nejsou rostliny či jiné organismy na rostlinách, ale shluky větviček, které se zásadně liší od běžného tvaru větví na původních stromech a keřích. Z korun dřevin prostě svým vzhledem dosti vyčnívají. Jakýsi rostlinný pačesatý underground.
Ochrana před ohněm je zapotřebí, zvlášť když je kolem sucho a pravidelně v sezóně hoří. Ale tahle protipožární ochrana by neměla vašemu zdraví škodit víc, než spalující plameny. Své o tom vědí v Austrálii, kde to zatím s obranou proti ohni měli docela na houby.
Sedláci pojmenovali tuto rostlinu otočkou, otáčkou a užerkou. Jenže ona to snad ani na první pohled rostlina vůbec není. Jakoby se na zemi objevil nějaký mimozemský organismus, něco mezi rostlinou, houbou, živočichem a ohromným shlukem mikroorganismů. Je tak neuvěřitelně líná, že ani nepotřebuje chlorofyl a rezignovala na fotosyntézu, semena přitom přežijí v půdě i 10 let a přežije jich tolik, že je úplně jedno, jestli se nějaké chytne anebo ne. Kolem svých rostlinných obětí se ovíjí jako nějaká milenka, až je začne rdousit. Mrcha jedna! Kokotice.
Neřešíme jej víc, než prostírání před podáváním oběda. I když ho někdo musí nachystat, neočekáváme, že by na stole chybělo. S mulčováním organickým materiálem je to podobné. Dnes je natolik běžnou součástí aktivit na zahradě, že mulč považujeme za naprosto přirozený materiál. Aniž by nám docházelo, že i tento materiál umí být hořlavý a pojí se ním rizika požáru.
Ornitologové vyzývají každoročně na jaře lidi k pomoci. Když nyní vynecháme nutnou ochranu ostatních ptačích druhů, určitě bychom neměli dělat jedno, totiž ničit hnízda vlaštovek a jiřiček. Mnozí lidé se snaží těmto ptákům všemi dostupnými způsoby bránit, aby si udělali hnízdo právě na jejich majetku. Měli by však dělat pravý opak.
Žádného pěstitele to nepotěší, ale mimořádnost to rozhodně není. V horkých letních měsících mají zkrátka plody rajčat tendence praskat. Proč? Protože nejsou zrovna nafukovací.
Zlepšovatelé osazení naší nejintimnější místnosti, totiž záchodu, nemají dost. Vymysleli například super hladký vnitřní povrch toalet, na kterém nic neulpí, proto minimalizuje spotřebu vody. Nebo chytrou toaletu s virtuální asistentkou Alexou. Kde se to zastaví?
I když sami třeba předpovědi počasí chápete jako svéráznou formu loterie a moc velkou váhu jim nepřikládáte, pojí se s nimi otázka, kterou si teď jistě pokládáte. Jak horko už je moc horko? Pro zdravého člověka, jeho běžnou práci a normální život? Byť je otázka zřejmá, odpověď je nelehká. Dílem proto, že ji nevyčteme jen z teploměru.
I když to tak z výsledku nevypadá, realizace tohoto projektu se skutečně „táhla“. Ve výsledku pak trvala stěží uvěřitelných šestnáct let. To si pochopitelně zaslouží vysvětlení.
Orientace vůči světovým stranám zásadně ovlivňuje charakter zahrady. Není v tom ale sama, záleží též na okolní výsadbě a zástavbě. Jednoduše řečeno, zahrada orientovaná na jih může být alespoň co se týká slunečního záření v mnohem horší situaci než zahrada severní. Třeba kvůli neprostupnému stínění mnoha postupně vzrostlými stromy, nebo příliš objemnou stavbou, která se před vámi náhle objevila. A je po jižní orientaci. Uvažujme tedy o zahradách, které jsou na jih, východ, západ, či sever orientovány ideálně.
Vize, sny a představy zahradníků mají mnoho nepřátel. Tím největším je pak čas. Čas, který dřevinná vegetace potřebuje k tomu, aby se rozrostla a nabyla objemu, tvaru, velikosti, jakou byste chtěli. Může to klidně trvat dlouhá léta. Anebo to můžete vzít zkratkou. Tím, že budete cíleně sadit druhy, které vynikají rychlým růstem. Stínu korun stromů se tak dočkáte za pár sezón.
Zavařujete okurky, houby, ovoce anebo ještě něco jiného? Myčka na nádobí je jednoduchým řešením, jak zavařit přebytky z vaší zahrady či přírody. Zavařit lze v myčce i maso. A dokonce zavaříte naráz i mnohem větší objem hmoty. Do myčky se totiž vejde o dost více sklenic než do běžného zavařovacího hrnce. Stačí jen dobře utáhnout víčka a zvolit správný program.
Existuje několik přístupů, jak u obývané stavby vyrovnávat vlivy proměnlivého podnebí. Ať už úpalné horko anebo zasněžené mrazivé zimy. Obvykle je to o tom, že se snažíte objekt adaptovat. Vytvářet polovenkovní a zastíněné součásti domu, které slouží jako přechodové zóny, pozvolné fáze mezi vnějším a vnitřním prostředím. To ale není přístup, který si vybrali iránští architekti.
Léto. Doba prázdnin, dovolených, grilovaček na zahradě, party, oslav. A také doba zvýšené konzumace drog. Tedy v našich končinách především alkoholu, i když těžko říct, jak dlouho bude toto tvrzení ještě pravdivé. Jenže bychom si měli dát pozor hlavně na jedno. Aby se k našim opojným dobrotám nedostali naši domácí mazlíčci. Změnit si stav vědomí totiž není v živočišné říši vůbec ničím výjimečným. Prostě touto schopností nedisponujeme jen my lidé. Příroda to dokazuje.
Z pradávné rozmanitosti tvarů a forem šišek už nám do současnosti mnoho nezůstalo. Ale možná o to víc si dnes ceníme druhů, jejichž šišky jsou něčím zajímavé, nápadné. Které borovice by klidně mohly být ozdobou vaší zahrady právě kvůli svým šiškám?