Z pradávné rozmanitosti tvarů a forem šišek už nám do současnosti mnoho nezůstalo. Ale možná o to víc si dnes ceníme druhů, jejichž šišky jsou něčím zajímavé, nápadné. Které borovice by klidně mohly být ozdobou vaší zahrady právě kvůli svým šiškám?
Bramborajče je vyšlechtěná rostlina, která snese dnes již klasický reklamní příměr 2v1. Ne že by v tom byla sama, u spousty druhů rostlin, dokonce i původních druhů, můžeme konzumovat více jejich částí. A u některých doslova vše. Jenže aby jedna rostlina plodila naráz brambory i rajčata, to je unikát hodný přirovnání k někdejšímu sovětskému mičurinství.
Že je k jídlu kopřiva dvoudomá nebo smetanka lékařská, to asi nikoho nepřekvapí. Naše zahrady a záhonky ale doslova překypují dalšími druhy plevelů, kterým to na talíři může slušet.
Jméno Joy Adamsonová si mnozí z nás představí díky příběhu lvice Elsy, který tato výjimečná žena publikovala. Trilogie vyšla i v českém překladu pod názvem Příběh lvice Elsy. Méně se však o této dámě již ví, že poté, co ztroskotalo její manželství s Viktorem von Klarwillem, si vzala za muže přírodovědce Petera Ballyho, který jí jako první začal říkat Joy, a díky kterému se z ní stala uznávaná kreslířka a malířka. Zprvu dokumentovala africké rostlinstvo, poté se však díky zakázce vrhla na příslušníky keňských kmenů a díky svému třetímu manželovi začala dokumentovat i africkou faunu. A nejen to. Teprve po svém třetím manželovi, Georgi Adamsonovi, jednom ze zakladatelů afrických národních parků, získala lásku k africké fauně. A právě to byl začátek příběhu lvice Elsy, příběhu, který začal v roce 1910 v Opavě. No uznejte sami, Opavané, chtěli byste mít doma postupně lva, geparda a leoparda?
Nejen sucho, ale také ničivé povodně představují jednu ze zásadních hrozeb. A jak nám bohužel připomněly čerstvé události ze Slovinska, ani vyspělé státy vůči nim nejsou imunní. Nicméně většina zemí, která se právem obává záplav, patří k těm nerozvinutým. Na ně pak dopadá vodní živel o to ničivěji, protože nemají prostředky k nápravě.
Milujete déšť? Máte z něj potěšení? Psychiatrie má pro tuto náklonnost výraz pluviofil. A vězte, že v tom nejste sami, čím je v konkrétní oblasti déšť vzácnější, o to pluviofilnější je zde obyvatelstvo, a pokud budeme personifikovat rostlinstvo, je na tom úplně stejně. Co rostlinám na dešťové vodě tak chutná a proč v zahradě zalévat přednostně dešťovou vodou, i když vlastně vůbec není čistá? A ani nemůže být?
Tropické kvetoucí krásky, které teď udělají parádu na zahradě, ale po létě je musíte přestěhovat domů, patří k velmi vděčným pěstěncům. Působí nesmírně exkluzivně, a tím, že je náležitě vyletníte, si pojistíte jejich kvalitní růst.
Spojení slov solární a skleník je vlastně zcela zbytečné. Solární skleník je podobný nesmysl jako liberální demokracie či lidová demokracie. Ona existuje i neliberální a nelidová? Prostě demokracie. Tečka. A skleník. Skleníky využívají již jen z podstaty své existence sluníčko. Ostatně to i rostliny na běžných záhonech a v přírodě. Jenže nejsou kryté konstrukcí potaženou či vyplněnou průsvitným anebo průhledným materiálem, kterým proniká sluneční záření. Proč je však poslední dobou až takový humbuk okolo takzvaných solárních skleníků? Když jsou vlastně zařízením využívajícím sluneční záření skleníky všechny?
Soutěž Strom roku už zná 10 finalistů. Podívejte se na nejkrásnější stromy, které rostou v těch nejmalebnějších koutech Čech a Moravy. Soutěž se právě rozběhla a vy můžete hlasovat pro ten nejhezčí strom.
Na suchých, úpalných ploškách zahrady nemusí být pusto a poušť. Stačí správná rostlina na správném místě, a bude tam zase krásně. O ničem jiném to není. Inspiraci pro vhodnou výsadbu si můžete brát jak z destinací v zahraničí, příkladů odolné středomořské, prérijní či jihoafrické flóry je kolem nemálo. Ale hodně parády se dá udělat i s „domácími“ druhy, které jsou podmínkám dobře adaptované.
Slovo pangejt vlastně vnímáme jako vulgarismus a pokud ne, pak jako něco velmi nepříjemného, nepřístojného, jako místo, kde rozhodně nechceme skončit. Však také výrazivo “skončil v pangejtu (škarpě)“ znamená, že konkrétní člověk zbankrotoval, zkrachoval, zadlužil se, stal se bezdomovcem, psancem, špínou společnosti. Jenže ona je v pangejtech i spousta krásy, půvabu a dokonce i přehršle zdraví. Tedy alespoň co se týká rostlin.
Španělská Xinzo v Briónu má mnoho co nabídnout, ale není úplně tím ideálním místem, pokud toužíte po bydlení ve velkoměstském stylu. Koneckonců je to jen trochu větší vesnice. Mladý muž, který se sem nastěhoval z města a nechal si postavit nový dům, tu ale nalezl všechno, po čem snil. I když je formát jeho domu hodně netradiční, a staví na hlavu většinu tradičních typologií.
Že si pod sebou některými svými zahradními počiny obrazně podřezáváme větev, je jasné. Někdy za to však ani nemůžeme, prostě nastoupí počasí, škůdci a v horším případě soused či jiný vandal. Někdy však zvítězí naše neschopnost či lenost něco domyslet, neznalost a v nejhorším případě i hloupost. Svou roli pak může hrát i nevkus, tedy vkus nevyspělý, jalový, dětinský až infantilní. Prohlédněme si galerii vybraných zahradních průšvihů.
Libeček je nejen skvělé koření, které hravě strčí do kapsy třeba tradiční petržel, ale také všelék, bylinka. Pěstovat přitom můžeme tuto rostlinu v zahradě mnoho let na stejném místě a každý rok bude stále mohutnější. Stačí jen na zimu starou hmotu seříznout u země a na jaře vyrazí v ještě větší síle.
Platilo po léta, a to nejen ve Spojených státech amerických, že čím více parkovacích míst, tím lépe. Vypadalo to jako nějaká nevyřčená úmluva, na níž se shodl veřejný a soukromý sektor, přičemž plánovači měst tuto doktrínu naplňovali.
Vandalové, pracky jim za to urazit! Taková škoda kvůli těm jejich sprostým čmáranicím. To by se dřív nestalo! Tyto tři věty se prolínají pomalu každou diskuzí, v níž figurují zmínky o nějakém novém vytvořeném graffiti. Když stranou ponecháme vykřičníky a vulgarismy, rázem zjistíme, že tyhle hodnotící komentáře se ale moc o fakta neopírají.
Poslední roky eskalovaly především na internetu informace, že EU omezí a případně i zakáže spalování palivového dřeva. Fake. Do toho razantně vkročila energetická krize a lidé začali rychle nakupovat krbová kamna, třeba i ta levná z hypermarketů, a začali oprašovat vytápění dřevem. Cena palivového dřeva raketově vzrostla, sotva se dřevo stačilo vyrovnat s kůrovcovou kalamitou. A nyní, kdy cena palivového dřeva klesá (resp. kolísá) a lze předpokládat, že v příštím roce by mohla klesnout ještě více, se vláda chystá zvednout DPH na palivové dřevo z aktuálních 15 na 21 procent. Jak se v tom blázinci vůbec vyznat? A nepřipadá vám palivové dřevo tak trochu jako fackovací panák? Padni, komu padni.
Spojení s přírodou, bez zbytečných kompromisů. Takový byl požadavek klientů na architekty, od kterých si přáli vytvoření rekreačního domu. Objektu, který je na mexické poměry možná „chatou“, ale nazvat si ji tak určitě netroufneme.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Knihu si prý lidé nevybírají podle obálky. Ale v praxi to platí jen u jim známých autorů. Ve skutečnosti o prodeji rozhoduje chytlavý název a přebal. A s domy v nabídce realitních kanceláří je to podobné. Vnější vzhled obálky domu, barva omítky, je zatraceně důležitá součást řešení toho, jak prodat nebo neprodat.