Rodinný dům, to není jen střecha nad hlavou. Je to uzavřený emociální ekosystém života rodiny. A pro život každé rodiny je přímá komunikace zásadní. Z této úvahy se rodil i projekt Gather House, projekt domu, který se snaží umocnit interakci mezi dětmi a rodiči, i sourozenci navzájem.
Skladování přebytečné elektřiny vyrobené fotovoltaickými elektrárnami (FVE) je největší problém, který se stále řeší. Jedni slibují, že právě jejich baterie jsou nejlepší a právě s nimi se pořízení FVE vyplatí, jiní varují, že je to nesmysl, a že FVE má význam pouze ve smyslu maximální spotřeby vyrobené elektřiny v místě výroby. Nabízí se však neobvyklé řešení, které má ukládání elektřiny nejen zefektivnit a zlevnit, ale také učinit šetrnějším vůči životnímu prostředí.
Z letokruhů stromů nepoznáme jen jejich věk a případně světové strany, vůči kterým byl strom orientován, ale i různá fakta z minulosti, třeba velká sucha, chladné roky, napadení škůdci či požáry. Letokruhy například ukázaly, že velké sucho bylo na začátku 16. století, ovšem to sucho, které si pamatujeme mezi lety 2014 a 2019, bylo ještě horší a stále narůstá. I to řekly dendrologům letokruhy stromů.
Solární trouba a sluneční vařič. Vlastně geniálně jednoduchý nápad, s jehož vyzkoušením nemusíte čekat až do doby, než ztroskotáte na pustém ostrově. Tuto solární hříčku si můžete v létě vyzkoušet jako zajímavý experiment, pokus pro děti. A třeba pak s její pomocí začnete během dovolených a na chatě vařit pravidelně. Je to totiž možné.
Zájemci o podzimní výsadbu alejí, sadů, remízků ale i samostatných stromů mimo les mohou nyní zažádat o granty Sázíme budoucnost. K dispozici jsou hned tři výzvy: administrativně zjednodušený grant do 30 tisíc korun, výzvu do 150 tisíc a poslední, specifickou pro obec, která letos vysadí tradiční Alej svobody.
Fascinující mikrosvět otevřených a uzavřených vivárií – florárií, tedy skleněných nádob se zelení uvnitř. Jsou skvělým spojením estetiky a domáckého zahradničení.
Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj, deklaroval ve svém vyjádření k novele stavebního zákona, že jejím cílem je zajištění rychlého, jednoduchého a transparentního stavebního řízení pod zásadou “jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko”. Řízení, které bude pro běžného občana přehledné a srozumitelné. Tedy takové řízení, ke ke kterému se současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Co však s černými stavbami?
Vlhko-slizké stopy zůstávají za hlemýždi na zahradě, jméno koneckonců daly i slimákům. Co přesně je ale v onom lepivém slizu obsaženo a k čemu to vlastně slouží?
Zakoupili jste v květinářství někomu jako dárek třeba tulipány, růže či chryzantémy? Pravděpodobnost, že prošly největší květinovou burzou na světě v holandském Aalsmeeru, je opravdu vysoká. Právě tyto květiny jsou zde nejpopulárnější a jejich podíl na zdejším obchodování je největší.
Od roku 2000 se událo víc než sedm tisícovek incidentů, které jsou označovány jako extrémní výkyvy počasí. Vlny veder, dlouhotrvající sucha – nebo naopak záplavy a přívalové deště, sněhové bouře. Některé se odehrály v rámci několika málo vzdálených regionů, jiné měly až celo-kontinentální podobu. V různé míře si už za ty dvě dekády vyžádaly okolo 1,2 milionu lidských životů, a přímo či nepřímo ovlivnily životy 4,2 miliard dalších lidí.
O své trávníky pečujeme od jara, ovšem dříve byla první péčí až červnová senoseč, čili sekání lučních porostů. A to byly vlastně prapůvodní obdoby dnešních trávníků. Proč jsou si pojmy anglický trávník a anglická zahrada tolik vzdálené, byť vznikly ve stejné zemi? Co stojí za zrodem anglických trávníků a jaká jsou základní pravidla péče o trávníky?
Se změnou podnebí se na místech, kde dříve nežily, objevují nové, migrující, invazní druhy života. A platí to i pro hmyz včetně sršní, kterých žije na světě přibližně okolo pětatřiceti druhů. Kdo se bojí jako čert kříže, jak se lidově říká, naší sršně obecné, měl by nyní zbystřit.
Přecpaná půda je rizikem jak pro samy naskladněné věci, tak i pro požární bezpečnost. Záruka přežití pod střechu odložených je minimální, zatímco to, že se v případě nehody stanou palivem pro oheň – potažmo krmivem a domečky pro hlodavce, je skoro jisté.
Původně to byla jen jakási bouda, něco mezi dřevníkem-dílnou-skladem, vystavěnou kdysi dávno před u zdi, na okraji parcely. S novým majitelem ale měla potenciál změnit se na něco hodnotnějšího. Apartmán pro návštěvy, které se tu mohly zabydlet, hezky s výhledem do opečovávané zeleně zahrady. Jenže uvnitř pořád byla tma a vlhko. Co s tím?
Snadná řešení v sobě obvykle nesou nějaké skryté háčky. Což je i případ překrývání záhonů tkaninou nebo geotextílií, které bylo v boji proti plevelům opravdu až příliš pohodlné. Mezi odborníky dnes sílí hlasy volající po ukončení této praxe. Prý neprospívá životnímu prostředí, vaší úrodě a nakonec není ani tak efektivní.
Šílené plány na snadné zbohatnutí nikdy nevyjdou z módy. Na druhé straně, kdo nikdy neměl sen, žádný se mu nesplnil. Pěstování lanýžů je hodně riskantním počinem, ale na území Česka má pořád docela slušné šance na úspěch.
Mravenec, brablenec, brabenec. Tři slova znamenající totéž, i když je jen jedno správně česky, totiž mravenec. Brablenec je výraz pro mravence pocházející ze slovenského nářečí, a že jsme byli se Slováky dlouho nejprve v jedné monarchii, pak republice a nadále zůstáváme „bratry“ a společně jsme v jedné unii, tedy té evropské, slovo brablenec bylo již dávno počeštěno na brabenec a někde se zlidověle používá pořád. A zdaleka u nás nežijí jen brablenci rezaví a černí, obyčejní, běžně velcí, lesní giganti a nakonec i titěrní a po celém světě všudypřítomní poslové faraónů.
Sezóna prázdninových dovolených se blíží. A lidé lačni sluníčka a oblázkových pláží se znovu po hlavě vrhají do rizik, nad nimiž nepřemýšlí. Rizik skutečných, která si nepřipouštíme. Přitom se naopak obáváme něčeho, o čem nevíme vlastně vůbec nic.
Někdo se hydroponie bojí jako čert kříže, jedni varují, jiní, vyloženě škarohlídi, nenechají na hydroponii nit suchou. Přitom byla známa již ve starém Egyptě a v období antickém. A je to vlastně i logické.
Ve světě bylo vyšlechtěno neuvěřitelných cca 27000 taxonů karafiátů, přesto se proslavily i ty klatovské, byť mají klatovští šlechtitelé na svém kontě kříženců o mnoho méně (něco mezi 70 a 80) a šlechtěním se dnes zabývá 8 lidí. Před čtyřiceti lety jich bylo 12 a šlechtění karafiátů má v Klatovech více jak dvěstěletou tradici. Čím klatovské karafiáty tak okouzlily svět?