Staré panelákové byty nemají tu nejlepší pověst a často se jim při hledání nového bydlení vyhýbáme. Mají ale nespornou výhodu především pro mladé lidi hledající startovací byt – jsou levnější než cihlové či nová zástavba. A s šikovnými architekty se z nich dá vykouzlit příjemné moderní bydlení, jak dokazuje malý byt v centru Bratislavy, který jsme navštívili v našem článku.
Ne každý čistec je v našich zahradách žádoucí, například čistec bahenní je úporný plevel, který účinně odolává i herbicidům a šíří se invazně na půdách, o které přestalo být pečováno, nebo je o ně pečováno nedostatečně. Ovšem některé druhy čistců v zahradě naopak doslova nadchnou, obzvláště čistec vlnatý, z jehož hustě ochlupených stříbřitých listů i lodyh se náhle vyloupnou fialovo-růžové květy, po kterých hmyz doslova šílí.
Ponuré, morbidní, zbytečně excentrické, anebo naopak pietu smutečních míst zcela znevažující? Jak se to vezme. Pohřby zvířat spolu s lidmi tu totiž byly tak nějak vždy, jako součást pradávné funerální praxe. Ovšem svébytné zvířecí hřbitovy, ty jsou vedle nich relativní novinkou. Která, jak už to tak bývá, prozrazuje více o lidech než o jejich mazlíčcích.
Tu situaci si jistě umíte představit též. Vyrážíte na dovolenou a blížíte se k cíli, městu, jež by mělo být historické a hodnotné svou architekturou. Ale místo letitých budov, mimořádných na pohled, vás při vjezdu do centra vítají v lepším případě prosklené a ocelové moderní krabice, nebo v tom horším univerzální obchoďáky. Atmosféra je rázem pryč.
Farmáři z Beskyd si postavili krásnou a jednoduchou obytnou glampingovou stodolu. Tedy vlastně chatičku ve stylu dřevěných stodol. V turistické sezóně slouží k rekreaci a mimo ni k zemědělským účelům při péči o farmu. Svým umístěním a vzhledem se vymyká běžným stavbám podobného typu. A vymyká se i tím, že byla postavena svépomocí, pouze s podporou přátel, dokonce z materiálů takzvaně z druhé ruky.
Ať už jen zvedáte kotvy a stěhujete se za lepším, anebo potřebujete vytlouct kapitál, prodej rodinného domu či bytu ve svém vlastnictví byste neměli uspěchat. A hlavně byste se neměli nechat ovlivnit těmi nejčastějšími pověrami, které se s prodejem nemovitostí pojí.
Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.
Když se v Česku řekne víkendový dům, má to takovou lehkou pachuť. Jako že se zase někam nastěhovali lufťáci, kteří dělají mezi sobotou a nedělí mezi starousedlíky velkou parádu, ale v dotčené obci přitom nijak nefigurují. Ovšem do téhle škatulky jde nový dům z Hrubé Skály napasovat jen těžko. Bydlení je to sice současné, ale navržené tak, aby fungovalo v harmonickém sepjetí s místem.
Netkaná textilie, mulčovací fólie, geotextilie, respektive zbytečný černý hadr v zahradě, ze kterého se ve finále uvolňují i všudypřítomné mikroplasty. Mor, který před zhruba dvaceti lety dobyl naše veřejná prostranství i zahrady a dnes se ukazuje, že vlastně po všech stránkách jenom škodí. Proč?
Potřebují rostliny železo? Krátká odpověď zní, že ano. Delší odpověď na tom vcelku nic nemění, jen o něco důsledněji rozbíjí představy o užitečnosti nějakého šrotoviště na zahradě. Staré železo si máte nechat do sbírky pro mladé hasiče, a ne je rozsévat mezi záhonky. Tam totiž nic užitečného ve skutečnosti nesvede. Jak to?
Důvodem, proč je ideální stavět skleník právě na podzim, je včasná příprava půdy na další sezónu. Ano, existují řešení, která nevyžadují podezdívku a betonování základů, ale opravdu stabilní skleník opravdu začíná stavebními pracemi a to by bylo okolo půdy připravené na pěstování na jaře obtížné. Pokud ale skleník postavíte právě nyní a navezete zeminu, do které zapravíte organické hnojivo, stačí již jen v zimě do skleníku zavážet sníh. A již v předjaří se vám odmění prodlouženou zahradní sezónou. Dokonce jej můžeme již první zimu využít k uskladnění lecčeho.
To ví přeci každý! Nebo snad ne? Tahle otázka je totiž naprosto banální jen zdánlivě. A odpovědi na ni se teď palčivě připomínají. Nejen proto, že je podzim – čas sklizně. Ale i proto, že ji teď domů nosí školáci, spolu s nedostatečnými zapsanými žákovských za nesprávně vyplněné úlohy ve cvičebnicích přírodopisu.
Začneme netradičně, stesky a pak pochvalou. Protože stýskat si po něčem, co nemáme, nebo v čem jako národ nikterak nevynikáme, je zjevně naší národní tradicí. A je fakt, že dálnice jako v Německu (nebo aspoň jako v Polsku) tu zkrátka nemáme. A Vídni zase můžeme závidět architekturu, zeleň, Dunaj a fungující systém MHD, třeba. Existuje ale něco, za co se můžeme objektivně pochválit a jsme v tom nejlepší? V Evropě, ba dokonce na celém světě? Samozřejmě.
Zahradu zazimujeme, když začne na stromech zlátnout listí. Jsou však plody, které v zahradách nezazimováváme, naopak je necháváme přejít mrazem. Nebudeme se nyní snažit objasnit, proč nechat přemrznout vinnou révu a jak se vyrábí ledové víno, od toho jsou zkušení vinaři. Některé především bobule se ale nechávají přemrznout již jen proto, aby vlastně dozrály a chutnaly lépe. Měly více cukrů.
Nebudeme předstírat, že to jsou naše nápady. Ale když dlouho brouzdáte internetem, narazíte i na pár vychytávek a zajímavých nápadů, které dokáží oslovit. Tohle jsou momentálně ty nejčastější „trendy“ vychytávky podzimní transformace domácností.
Podpořte zahradu Panorama v soutěži Adapterra Awards, rozhodně si to totiž zaslouží. Dokazuje, že zahrada nemusí být jen krásná a promyšlená, ale zároveň může být i šetrná k přírodě. Navíc můžete mít právě takovou zahradu i vy. A třeba i na místě, které bylo dříve zanedbané a nevyužívané. Panorama je projektem manželů Halamových, který ukazuje, jak může promyšlený design spolu s chytrým hospodařením s vodou vytvořit zelenou oázu. Takovou oázu, která potěší oko, přitom však pomáhá krajině v boji se stále častějšími extrémy počasí.
Každý dům sice vypráví příběh, ale jak přesně zněl příběh tohoto rodinného domu ve městě Limassol na Kypru, moc jasné nebylo. Jeho původnost nejprve musela odhalit série demolic. Zní to trochu zvláštně u objektu, který byl oficiálně předmětem památkové ochrany – ale nikdo ji tu dřív aktivně nevymáhal. Dům se proto stal shlukem stavebních přílepků a nešetrných přístaveb, které mu sebraly onu někdejší formu.
Znáte největší organismus na světě? Jde o jediný trs hub, který je velký jako menší české město. Objeven byl náhodně v roce 1998 v oregonském národním parku Malheur National Forest při snaze vědců odpovědět na otázku, proč v této oblasti masivně hynou smrky. A pachatel? Václavka smrková rostoucí z místních stromů, ale s kořeny zapuštěnými do země.
Architektura, to nejsou jen rovné čáry na výkresech, normy, tabulky a vyhlášky. Tak nějak z podstaty věci jsou to i velké sny, fantazie a odvážné plány. Následující projekt měl potenciál se stát nejodvážnější a nejdivočejší realizací celého světa. A nejspíše je jen štěstím, že se ze světa fantazie do skutečnosti vůbec nedostal.
Na interiéru bytu jde téměř vždy přesně poznat, kdo v něm bydlí. A také kdo ho zařizoval. Typicky dámský byt se ve většině případů liší od toho pánského a návštěvník tedy vidí na první pohled, zda v bytě dominuje žena či muž. Tomuto pravidlu se ale vymyká byt matky s dvěma dcerami, který jsme navštívili v polské Poznani.