Jak udržovat zahradní nábytek z tuzemských a exotických dřevin?
Zásadní údržbu vyžaduje především dřevěný zahradní nábytek. Ovšem záleží na druhu použité dřeviny, způsobu její impregnace a povrchové úpravy.
Vypěstujte si chutné plody kaki
Jak pěstovat dřevinu tomel japonský, která plodí pastelově oranžové plody zvané kaki, tomel nebo churma?
Kvíz: Národní stromy světa. Poznáte, které země se pyšní konkrétními stromy?
Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?
Štětkovec opravdu připomíná svými květenstvími štětku na mytí lahví. Ale jak parádní
Štětkovec neboli kalistemon můžeme v našich podmínkách pěstovat pouze jako pokojovou rostlinu, které se bude určitě líbit letnění. Zimu by ale v zahradě nepřežila. A proč si tuto květinu pěstitelé vybírají? Samozřejmě kvůli štětkovitým květenstvím, která jsou prostě úplně jiná než u jiných druhů. Především jejich tyčinky mají barvu vínovou, purpurovou a červenou. A specialita tohoto druhu? Může doplnit vaši sbírku bonsají.
Tupoušek a ještě k tomu pyšný? Má být na co, seznamte se s neuvěřitelnou pokojovou květinou
Pyšný tupoušek by znělo až příliš lidsky, i když dosti pravdivě. Tupci pyšní bývají, byť většinou sami neví, na co. Jenže exotická rostlina tupoušek pyšný pocházející z Filipín a Jávy má opravdu být na co pyšná. A snad si je toho i vědoma. Její květy vám totiž vyrazí dech. Že ji doma ještě nemáte, přitom jste zdatní, zkušení pěstitelé? Chyba!
Proč granátová jablka vybuchují? A můžeme si je vypěstovat i u nás?
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
Květy kaliandry vypadají jako velké jemné štětečky pro malířské plátno přírody
Hledáte pro svou okrasnou zahradu rostlinu, jakou v našich končinách obrazně řečeno “svět neviděl“? Tedy vlastně Čech? Pokud si troufnete na tropických keř pocházející z Bolívie, smiřte se s tím, že jej lze pěstovat pouze jako přenosný. Ale takových rostlin pěstujeme v zahradách spoustu. Na podzim musí do tepla a do zahrady se vrátí až po půlce května. Jeho nástup však bude rozhodně stát za to, květenství tohoto keře představují nejjemnější ze skvostů, jaké příroda dovedla vytvořit. Představujeme vám kaliandru.
Kdy se svět změnil k horšímu? Ptejte se indiánů z pralesů. Těm selanku pokazil příchod internetu
Civilizační vymoženosti automaticky neznamenají jen přínos, univerzální dobro. Za užitečnými vynálezy se totiž táhnou i problémy. Své o tom vědí indiáni z amazonského kmene Marubo. Jejich starý svět skončil tam, kde začalo vysokorychlostní připojení.
Jaké rostliny jsou nebezpečné pro domácí zvířata? Hlavně naše psí a kočičí mazlíčky
Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?
Největší botanická zahrada v Evropě leží na ostrově Gran Canaria, vstupné je zdarma
Botanická zahrada v sopečném kráteru Bandama je největší venkovní botanickou expozicí v Evropě, respektive expozicí patřící evropskému státu. Byť řadíme Kanárské ostrovy k Africe, náleží Španělsku a platí se zde eurem. Určitě návštěvu této zahrady při své dovolené na Kanárských ostrovech nevynechte, jde o perlu krajiny zvané kanárské Toskánsko. A při té příležitosti ochutnejte i místní “sopečné“ víno.
KNF, systém Korejského přírodního farmaření dobývá svět kvašením
Severní Korea, kde se pořád ještě jedí psi, se zapsala do povědomí jako nejtužší diktatura světa. Jižní Korea, kde si konzumaci masných psích plemen od roku 2027 naopak zakázali, je známá jako demokratický technologický gigant. Co ale mají obě tak rozdílné země společného? Lásku ke kvašeným pochutinám. V kuchyni i na zahradě. Jak to vlastně dělají?
Banány nikdy dlouho nevydrží, jejich trvanlivost ale můžete prodloužit. Jak?
Po rýži a kukuřici jsou třetí z kulturních plodin s kompletně rozluštěným genomem. Ročně se jich vyprodukuje kolem 135 milionů tun a není zásluhou komunistů, že už na ně frontu stát nemusíte. O jakém ovoci je řeč? O banánech. Samozřejmě. Pochutnat si na nich je ovšem snazší, než je uchovat čerstvé co nejdéle. Jak na to?
Co je to za divný oleandr? Rozšiřte si sbírku přenosných rostlin o peruánskou tevécii
Mezi subtropické a tropické přenosné rostliny, které vás budou bavit vzrůstem i květem, rozhodně patří tevécie peruánská. A vsaďte se, že se už vaše první návštěva zeptá: „Co je tohle za divný oleandr?“
Ježíš banány nejedl, globalizace na našich současných talířích však chutná dobře
Stranit se věcí, které přichází odjinud, vyhýbat se novinkám a bát se nepůvodního. I to jsou symptomy xenofobie, strachu z cizinců. Která se nemusí projevovat jen vůči cizím osobám. Nedůvěru můžeme cítit ke všemu, co k nám přichází z neznámých končin. Proklínat globalizaci kvůli tomu ale nemusíte. Nepředstavuje jen zlo, ale i chutné zážitky.
Proč se líbáme pod rozkvetlou třešní a proč přejmenovat duben na květen pronásledovaný májem
Duben se řekne polsky Kwiecień, podle češtiny si ale musíme na květy počkat až do května. Možná by bylo dobré zvážit platné názvy měsíců. Protože to prostě nesedí. Letos vše rozkvetlo už v dubnu a kdo si bude chtít dát na 1. máje polibek pod rozkvetlou třešní, bude mít smůlu. Budou odkvetlé a květy ještě k tomu zmrzlé. Zatímco Poláci si v dubnu všímají květů, my se inspirujeme prvními lístky na dubech. A květnovému políbení pod rozkvetlou třešní říkáme prvomájový polibek... Nikdo neřekne prvo-květnový.
Hlošina okoličnatá, asijský ovocný keř, který bohatě plodí, snese toxické prostředí a uniká mrazům
Kdo právě pláče nad zmrzlými květy ovocných stromů a keřů ve své zahradě, měl by zbystřit. Existuje ovocný keř až stromek původem z Asie, který obvykle nakvétá až tak pozdě, že jeho květy nezmrznou. Plodí ochotně a bohatě, přičemž dostatečně vyzrálé plody chutnají výjimečně i syrové. Navíc z nich lze připravit kompoty, šťávy a marmelády, sladké moučníky a jiné dobroty. Plody přitom obsahují ohromné množství antioxidačního karoteniodu, který je údajně i účinnou prevencí rakoviny, například rakoviny prostaty. Řeč je o hlošině okoličnaté.
Hortenzie se můžou i pnout a mít velké listy. A modré květy? Výjimečnost, nikoli pravidlo
Kdo se do hortenzií zamiluje, je ztracen. Provázet ho mohou celým životem. Od narození třeba jako do vázy řezaná výzdoba při oslavě křtu, přes hry v zahradě okolo nádherně kvetoucích keřů, až po vázanou svatební kytici a podzimní sušené květinové aranže. Kdo chce, aby mu hortenzie kvetly krásně modře, najde na internetu spoustu rad a návodů, některé pravdivé, jiné spíše šarlatánské. Jedno je však jisté, jde o výjimečnou, neobvyklou vlastnost rodu. Nevěříte?
Pěstujte v zahradě rostliny, ne jejich choroby a škůdce. Zdarma vám pomohou rostlinolékaři
„My, čeští zahrádkáři, jsme “kabrňáci“, zkušenosti nabíráme od předešlých generací a sebe samých navzájem. Také samozřejmě sami, postupně, po celý svůj život. Navíc stále studujeme. A nějaký ten škůdce rostlin či choroba nás jen tak nezaskočí,“ pronesl by zajisté na pravidelné schůzi kdejaký předseda místního zahrádkářského svazu. A pokračoval by výčtem aktuálně hrozících rostlinných patogenů. Jenže svět a doba se mění a objevují se jak invazní druhy škůdců, tak choroby, s jakými jsme se dosud nesetkali. Pomoc však máme stále po ruce. A zdarma.
Tikající invazní bomba. Ukázalo se, že nepůvodní druhy rostlin mohou být dlouho neškodné
Invazní rostliny tropí neplechu všude, kde se jim začne dařit. Především začnou potlačovat původní druhy. Existují seznamy nejnebezpečnějších invazních druhů pro konkrétní geografické a tedy i klimatické oblasti, lokality. Jenže poslední výzkumy ukázaly, že to není až tak jednoduché. Že invazní druh nezačne hned páchat zlo, ale že se dlouhou dobu adaptuje na své prostředí, testuje je, než skutečně udeří. Vlastně jsou veškeré nepůvodní rostlinné druhy potenciální tikající časovanou bombou, jejíž výskyt může přerůst v invazi. Proč je toto poznání až tak burcující a nemělo by nás nechat chladnými?
Jahody sklidíte přímo ze stromku a ještě k tomu v bytě. Stačí otevřít šampaňské
Jahodový strom, tak se říká stálezelenému pokojovému keři, jehož šťavnaté plody chutnají podobně jako jahody. Potřebujete k tomu jediné, od dubna do října letnit tuto subtropickou pokojovou rostlinu na slunném stanovišti, nebo alespoň v polostínu.