Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
Nizozemsko je údajně jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů v Evropě a právě holandské zemědělství se na celkových emisích podílí 46 procenty. Jenže právě plán snížit drasticky emise dusíku a amoniaku do roku 2030, čili roku takzvaného Green Dealu, zvedl farmáře ze židlí. Vláda jako by dle nich vzbuzovala dojem, že vůbec nedomyslela možné sociální dopady takového kroku.
Postavit se betonové šedi a černavému asfaltu, vymezit se vůči městům zbaveným života, zasadit se o návrat přírody. Manifestovat přitom touhu po změně, škádlit úřady nabouráním představ o veřejném vlastnictví. Ne planými slovy, ale přímou akcí. A jasně, zahradničit a tím dělat svět hezčím místem pro život.
Různé zdroje, různé názory, různí lidé, různé pohledy. Objektivně musíme říci, že je velmi sporné označit nějaký rostlinný druh jako nejohroženější na světě. Je to ta anebo ona anebo obě podobně? Navíc by se kriticky ohroženým rostlinám určitě nelíbilo, že v souvislosti s nimi soutěžíme v anketě o nejohroženější druh. Skoro by to navádělo k tomu, aby někdo zlikvidoval poslední exempláře svého favorita a nechal na planetě pár posledních kousků. Třeba jen kvůli zápisu do Guinessovy knihy rekordů. Anebo ceně za sazenice, na které vlastní monopol.
Užívat si čerstvých vajíček z domácího chovu zní jako perfektní cesta k tomu, jak ušetřit. Na první pohled to vypadá, jako by si nad takovým drůbežářským plánem potřásly rukama domácí ekonomika a domácí ekologie. Jenže celé je to trochu složitější. Vajíčka z domácích chovů totiž zrovna zdravější nebývají, a některá vás mohou i pomalu zabíjet.
Pokácení statného stromu, který z nějakého důvodu překáží, případně je vyloženě nebezpečný, není často vůbec snadnou záležitostí. Obvykle není možné postupovat jako při kácení stromů v lese, čili složit na zem celý strom naráz. Navíc to nemůžeme bez povolení provádět, kdykoli se nám zlíbí.
Hospodaření s dešťovou vodou má mnoho výhod – od ochrany životního prostředí a jeho udržitelnosti přes snížení finančních nákladů až po zlepšení kvality života. Pozitivní změny však mohou nastat i v jiných než environmentálních a ekonomických oblastech. Technický specialista z Aquanixu představí pět základních důvodů, proč a čím je využívání dešťové vody přínosné.
Kdykoliv se začne hovořit o udržitelnosti měst; resilienci/odolnosti lidských sídel vůči nečekaným výkyvům a změnám; budoucí soběstačnosti narůstající městské populace na zdrojích a energiích - zkrátka, když se popustí uzda fantazii a nadšeně se vedou futuristické řeči o městech budoucnosti – rázem tahle města v představách snílků vypadají jako z reklamy na Domestos.
Společnost Laufen CZ, která na českém trhu zastupuje značky koupelnového vybavení Laufen, Jika a Roca, při příležitosti Světového dne vody odstartuje osvětovou akci zaměřenou na šetrný přístup k nakládání s vodou. Téma úspory vody a udržitelnosti je pro společnost dlouhodobě klíčové, a proto se nyní rozhodla uspořádat sérii akcí zaměřených jak na žáky škol, tak na širokou veřejnost.
Čápi, tito opravdu velcí potomci dinosaurů z dnešní ptačí říše, básník by řekl ptactva nebeského, jsou fenoménem naší krajiny, o který by byla velká škoda přijít. Čápi jsou druh migrující, který odlétá na zimu do teplých krajin, konkrétně oba druhy našich čápů (čáp bílý i čáp černý) mají oficiální zimoviště v subsaharské Africe. Ve skutečnosti je to však se zimovišti složitější.
Do 31. března 2023 je možné nominovat administrativní budovy, domy, veřejná prostranství, parky, úpravy řek či území v krajině do 5. ročníku celostátní soutěže Adapterra Award. Podmínkou je, aby se jednalo o již realizované projekty a byly adaptované na budoucnost – tedy na častější období sucha, zvyšování teploty a vlny veder i četnější přívalové srážky.
Elektrozařízení jsou běžnou součástí našich životů stejně jako voda, vzduch, potraviny a potřeba tepla. Ve svých domovech, na pracovištích i ve veřejném prostoru na ně narážíme doslova všude. Každé elektrozařízení však doslouží a pak se s ním mohou stát dvě věci. Za prvé se může stát rizikem pro životní prostředí i lidské zdraví anebo za druhé zamíří s naší pomocí na místo zpětného odběru, kde je odpad tříděn a posílán k recyklaci.
Před klejichou, tedy konkrétně klejichou hedvábnou, která je jedním z až 200 druhů klejich, varují nejen ochránci přírody z Pálavy. Ohroženy jsou celé teplé oblasti jihu Moravy. Tato původem výhradně americká kvetoucí kráska si dovede velmi razantně podmanit lokalitu, na které se vyskytne. Půvabně kvetoucí a přesto agresivně invazní druh. Nezabírá přitom vůbec nic, jedině herbicidy, ty však zahubí i další rostlinstvo v místech aplikace.
Jarní čerpání mízy z břízy se dnes stalo přímo masovou záležitostí. Věcí spojenou s honbou za zdravým životním stylem, trendy novinkou. Zkrátka, výplodem komerce. Se všemi neduhy, které se s tím pojí. Pro lidi a hlavně stromy.
Molekulární biolog světového formátu Daniel Chamovitz studující molekulární mechanismy života rostlin systematicky srovnává lidské a rostlinné smysly. A snaží se prokázat, že rostliny dovedou vnímat a reagovat na všechny základní podněty prostředí podobně jako my.
Jsou krásná, bezbranná, srdce by nad nimi puklo. Jenže. Když narazíte v přírodě na osamocené mládě, většinou je nejlepší nedělat vůbec nic. Jsou ale výjimky, které potvrzují pravidlo.
Rozesadit si v zahradě sněženky na další místa a postupně si tak množit a rozšiřovat bělostnou předjarní až jarní záplavu květů není nijak složité. Jen je to třeba udělat v pravý čas. Tedy krátce po odkvětu. Zhruba 2 až 3 týdny. Co vše je dobré vědět o sněženkách?
Stromy chválíme na každém kroku. Zaslouží si to. Jenže kromě obdivu a chvály je tu také pár výtek, na něž se při všeobecném potlesku a ovacích rádo zapomíná. S rozrostlými dřevinami se nepojí jen radosti, ale i starosti. A některé druhy stromů, u domu i na zahradě, ale i v parcích a jinde ve veřejném prostoru, umí být i zdrojem pořádných nepříjemností.
Světelné znečištění anebo také rušivé světlo je vlastně jakékoli člověkem vytvořené světlo s nežádoucími vedlejšími účinky. Obzvláště ve větších městských aglomeracích jde o vážný problém. Česká i evropská legislativa přitom fenomén světelného znečištění vytlačily na okraj zájmu. Nové světlo přináší do problematiky nová česká technická norma ČSN 36 0459.
Bioplasty s sebou přináší vítaný příslib inovace zažité a poněkud špinavé technologie, vyšší recyklovatelnosti a údajně i nemalé šetrnosti k životnímu prostředí. Když se ale na ně podíváme víc zblízka, zjistíme, že moc štěstí s nimi nejspíš neuděláme.
V Arizonské poušti byla již v roce 1991 na třech akrech postavena miniaturní a technologicky dokonalá napodobenina Země. Tedy vlastně soubor budov s futuristickými fasádami. Projekt byl nazván Biosféra 2 a měl prokázat, že lidstvo může kolonizovat jiné planety, kde lidé budou přežívat v uzavřeném ekosystému.