Nechte se inspirovat při tvorbě nebo úpravách své okrasné zahrady. Přečtěte si naše rady a prohlédněte si naše fotografie.
Záhony opatřené kamennou mulčí jsou určené všem, koho nebaví pletí a nechce se umazat hlínou. Ovšem mezi kamínky lze vypěstovat opravdu jen některé rostlinné druhy, zato vypadají tyto záhony báječně po celý rok (tedy kromě přikrývky sněhu).
Slovo menhir totiž pochází z dolnobretaňské keltštiny, kdy „men“ znamená kámen a „hir“ dlouhý, čili menhir je vlastně každý dlouhý kámen, který je ukotven v zemi, ze které ční svou délkou do nebes.
Plánujete novou zahradu či chcete oživit tu stávající? Inspirujte se konkrétními zahradami, jejichž návrh, projekt a realizace se velice vydařily.
Suché zídky jsou jednoduše řečeno poskládaná z kamenů, které na sebe nelepíme žádným pojivem, ani netvoříme žádné základy. Jediným pojivem může být kaše z hlíny a písku.
I české zahrady už objevily půvab, lehkost, něhu a vytrvalost okrasných trav. Jak vybrat okrasné trávy právě pro vaši zahradu?
Co jsou anglické zahrady, co je pro ně typické a jak můžeme právě svou zahradu v nové sezóně proměnit alespoň v kousek té anglické?
Zahrada bez stromů a keřů? Určitě uznáte, že takovou zahradu si nelze představit. Některé zahrady však nejsou dost velké na to, abychom v nich nechali růst velké stromy. Potom je vhodnější sáhnout po okrasných dřevinách.
Parcela nad městem s krásnými výhledy do krajiny i na panorama historického jádra, dům i zahrada ušité na míru. To nemusí být nesplnitelný sen. Není to jen otázka financí, ale také pečlivého výběru a trpělivého plánování.
Ukážeme vám originálně řešený dům, na který navazuje rozlehlá parcela s mnoha výhledy na okolní louky a les i na zmíněné městečko v údolí. Nenarušit tyto výhledy a zároveň vytvořit pro majitele příjemný vnitřní prostor pro odpočinek i aktivní relaxaci to byl hlavní úkol pro zahradního architekta.
Navrhnout zahradu, která bude sloužit majitelům nejen k odpočinku, ale i polahodí oku, není jednoduché. Jak postupovat při návrhu a na nic nezapomenout? Pojďme si vše ukázat na vzorovém projektu...
Velmi hmotná novostavba rodinného domu dominuje pohledům pří procházce ulicí. Jen úzký pruh trávníku se zvlněnými záhony na boku stavby dává náhodnému návštěvníkovi tušit, co se za ní skrývá.
Ve zvlněných křivkách záhonů jsou ukryty místa pro odpočinek a posezení s přáteli.
Ohromné množství rostlinných druhů z mnoha různých čeledí a klimatických oblastí světa má jedno společné. Totiž že ke svému rozmnožování nepotřebují semena. Vegetativním množením sice vždy vzniknou klony, tedy rostliny s totožnou genetickou výbavou, jakou má mateřský jedinec, ale i to je výhodné. Řízkováním přitom ušetříme spoustu peněz a ještě můžeme vydělat.
Při přerovnávání zbytečných zahradnických krámů, klidně tomu říkejte úklid, na ně narazíte v mnoha vrstvách. A sami nejspíše budete překvapení tím, kolik jich je. Desítky, možná stovky a tisíce. Čeho? Jednorázových plastových květináčů. Těch, v nichž si domů napoprvé přinesete odrostlou sadbu nebo rostlinky z květinářství. Dají se ještě nějak smysluplně zužitkovat?
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
Podzim se s námi loučí každým rokem neskutečně velkolepě. Nádherná přehršel barev je natolik citlivě namíchaná, že nikdy a nikde nejde v žádném případě o kýč. Příroda je prostě tím nejúžasnějším, nejcitlivějším malířem, jakého si lze představit. Naše lidské konání je ve srovnání s ní zcela pošetilé. Díky nádherným barvám jsou příjemnější i chladné dny, ranní mlhy, sychravé počasí. Nalijí nám do žil optimismus. A když pak tuto scenérii prozáří sluneční paprsky, je to opravdová nádhera. Poznáte dřeviny podle jejich podzimního listí? Vyzkoušejte si náš nový kvíz.
Hledáte pro svou okrasnou zahradu rostlinu, jakou v našich končinách obrazně řečeno “svět neviděl“? Tedy vlastně Čech? Pokud si troufnete na tropických keř pocházející z Bolívie, smiřte se s tím, že jej lze pěstovat pouze jako přenosný. Ale takových rostlin pěstujeme v zahradách spoustu. Na podzim musí do tepla a do zahrady se vrátí až po půlce května. Jeho nástup však bude rozhodně stát za to, květenství tohoto keře představují nejjemnější ze skvostů, jaké příroda dovedla vytvořit. Představujeme vám kaliandru.
Řekněme, že vichřici se štěstím ustály vzrostlé stromy v zahradě, ale s někdejší důvěrou v pevnost jejich kořenů a větví ta smršť trochu přeci jen otřásla. Jak se ujistit, že dřeviny takovému náporu silného větru odolají i příště?
Má na podzim smysl používat v zahradách chemii, tedy chemické postřiky? Poznatky odborníků naznačují, že je to plýtvání penězi, nejen zbytečné zamořování půdy, přírody a podzemních vod. Různé prodávané přípravky totiž účinkují (nebo naopak neúčinkují) při různých teplotách. A vesměs jsou problematické teploty příliš nízké.
Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete. Konkrétně nejúpornější plzák španělský přežije zimu v podobě mladých jedinců z letní snůšky vajíček a také v podobě vajíček z pozdního kladení. A v součtu pak právě tito jedinci rozjedou v další sezóně invazi na vaší zahradě, ze které budete opět šílet. Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. A zbraní nám nabízí hned několik. Naučte se KOMBINOVANOU VÁLEČNICKOU STRATEGII.
Ne každý čistec je v našich zahradách žádoucí, například čistec bahenní je úporný plevel, který účinně odolává i herbicidům a šíří se invazně na půdách, o které přestalo být pečováno, nebo je o ně pečováno nedostatečně. Ovšem některé druhy čistců v zahradě naopak doslova nadchnou, obzvláště čistec vlnatý, z jehož hustě ochlupených stříbřitých listů i lodyh se náhle vyloupnou fialovo-růžové květy, po kterých hmyz doslova šílí.
Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.
Netkaná textilie, mulčovací fólie, geotextilie, respektive zbytečný černý hadr v zahradě, ze kterého se ve finále uvolňují i všudypřítomné mikroplasty. Mor, který před zhruba dvaceti lety dobyl naše veřejná prostranství i zahrady a dnes se ukazuje, že vlastně po všech stránkách jenom škodí. Proč?