Nechte se inspirovat při tvorbě nebo úpravách své okrasné zahrady. Přečtěte si naše rady a prohlédněte si naše fotografie.
Záhony opatřené kamennou mulčí jsou určené všem, koho nebaví pletí a nechce se umazat hlínou. Ovšem mezi kamínky lze vypěstovat opravdu jen některé rostlinné druhy, zato vypadají tyto záhony báječně po celý rok (tedy kromě přikrývky sněhu).
Slovo menhir totiž pochází z dolnobretaňské keltštiny, kdy „men“ znamená kámen a „hir“ dlouhý, čili menhir je vlastně každý dlouhý kámen, který je ukotven v zemi, ze které ční svou délkou do nebes.
Plánujete novou zahradu či chcete oživit tu stávající? Inspirujte se konkrétními zahradami, jejichž návrh, projekt a realizace se velice vydařily.
Suché zídky jsou jednoduše řečeno poskládaná z kamenů, které na sebe nelepíme žádným pojivem, ani netvoříme žádné základy. Jediným pojivem může být kaše z hlíny a písku.
I české zahrady už objevily půvab, lehkost, něhu a vytrvalost okrasných trav. Jak vybrat okrasné trávy právě pro vaši zahradu?
Co jsou anglické zahrady, co je pro ně typické a jak můžeme právě svou zahradu v nové sezóně proměnit alespoň v kousek té anglické?
Zahrada bez stromů a keřů? Určitě uznáte, že takovou zahradu si nelze představit. Některé zahrady však nejsou dost velké na to, abychom v nich nechali růst velké stromy. Potom je vhodnější sáhnout po okrasných dřevinách.
Parcela nad městem s krásnými výhledy do krajiny i na panorama historického jádra, dům i zahrada ušité na míru. To nemusí být nesplnitelný sen. Není to jen otázka financí, ale také pečlivého výběru a trpělivého plánování.
Ukážeme vám originálně řešený dům, na který navazuje rozlehlá parcela s mnoha výhledy na okolní louky a les i na zmíněné městečko v údolí. Nenarušit tyto výhledy a zároveň vytvořit pro majitele příjemný vnitřní prostor pro odpočinek i aktivní relaxaci to byl hlavní úkol pro zahradního architekta.
Navrhnout zahradu, která bude sloužit majitelům nejen k odpočinku, ale i polahodí oku, není jednoduché. Jak postupovat při návrhu a na nic nezapomenout? Pojďme si vše ukázat na vzorovém projektu...
Velmi hmotná novostavba rodinného domu dominuje pohledům pří procházce ulicí. Jen úzký pruh trávníku se zvlněnými záhony na boku stavby dává náhodnému návštěvníkovi tušit, co se za ní skrývá.
Ve zvlněných křivkách záhonů jsou ukryty místa pro odpočinek a posezení s přáteli.
I ten proklínaný trávník je menší zlo než vyasfaltovaný dvorek. Na velikosti zahrady totiž tolik nezáleží, zato na její pestrosti zásadně. A byť by se té pestrosti dalo dosáhnout klidně i s pomocí druhů původních, planě rostoucích, nemusí být nutně jen o nich.
Naprostá většina rostlin v zimě odpočívá, i stálezelené druhy fungují v utlumeném módu období vegetačního klidu. Spí, šetří vodu, které mají v zimě největší nedostatek. Navíc svůj útlum řídí pomocí množství denního světla. Sluníčko začne ubývat, dny se krátí. A víceleté rostliny se začnou ukládat k zimnímu spánku. Přesto však některým druhům nedá zima spát a náhle si z mrazu a běloby sněhu vykvetou. Venku, v zahradě a přírodě. Které rostliny to jsou?
Foukané vánoční ozdoby, jízda králů, loutkářství, masopust, modrotisk, ruční výroba skla, slovácký verbuňk, sokolnictví a vorařství. Tato slova představují takzvané nehmotné kulturní dědictví naší země, které bylo zapsáno v Seznamu UNESCO. Kromě toho jsou však v UNESCO zapsána i celá historická centra měst a významné památky, především architektonické. Které to jsou? Připomeneme vám je v našem kvízu.
Jak elegantně vyjádřit, že je někde stromů tak akorát, a jinde je jich kritický nedostatek? Možností, jak to sofistikovaně pojmout, je docela dost. Nicméně i tak se spokojenost se stavem veřejné zeleně ve vašem okolí může dost výrazně lišit. Záleží na tom, koho se zeptáte. Udělat z relativně složitého problému jednoduchou záležitost nyní pomáhá nová praktická poučka.
Vánoční svátky jsou spojené s ochutnávkami mnoha druhů exotických plodin. Dřívější fronty na omezené množství banánů, pomerančů a mandarinek jsou již skoro 35 let pryč a nabídka v obchodech dnes kdekoho zláká vyzkoušet něco úplně nového. Jenomže některé netradiční plody si můžeme zkusit i vypěstovat. Jedním z nich je muďoul trojlaločný, dřevina severu Ameriky, které říkali původní obyvatelé tohoto kontinentu Pawpaw. Jinak jsou plody tohoto stromu známé i pod pojmem banány severu a vypěstujete si je i ve své zahradě. Dokonce ve skvělé jakosti.
Je doba vegetačního klidu a to je období, kdy smíme kácet nežádoucí stromy. Nějak něčím nebezpečné, nemocné a třeba i příliš poškozené vichřicí, s narušenu statikou. Tedy když k tomu získáme povolení, pokud je zapotřebí. Co ale se dřevem z pokácený ovocných a okrasných stromů a keřů na našich pozemcích?
Malebný pozemek nad řekou Vltavou se smíšeným lesem vyrůstajícím na prudkém svahu nad vodním tokem vyžaduje citlivý přístup architektů. A opravdu zde převládla snaha začlenit dům a drobné zahradní stavby do krajiny. Žádná architektonická okázalost, jakoby se i dům napil z prostředí, ve kterém vyrostl. Bez spousty práce zahradního architekta by ale takové prostředí nemohlo vzniknout, pouze by zde stála v původním prostředí nová budova.
Mezi jehličnany jsou i unikáty, kvůli nimž lidé cestují přes celou republiku, aby je spatřili. Právě jedním z nich je douglaska tisolistá rostoucí v arboretu jménem Americká zahrada u západočeských Chudenic. A rozhodně stojí za pozornost.
O brambořících je známo, že vydrží déle pěkně kvést v chladnějším prostředí. Dříve se proto pěstovaly v meziokenním prostoru špaletových oken, ta však bohužel většinou ustoupila modernějším výplním stavebních otvorů. A odnesly to právě bramboříky. Přišly o svá ideální stanoviště. Ovšem existují i mrazuvzdornější druhy a odrůdy, které bez problémů přežijí v zahradách naše zimy. Některé pak kvetou na jaře, jiné v létě a další od konce léta do podzimu.
Hledáte vhodnou půdokryvnou rostlinu, která bude kvést a plodit po celé léto? Může dokonce připomínat jahody, tedy jahodníky. Ale chutných plodů se nedočkáte, i když vypadají až tak lákavě, že někomu určitě způsobí průjem a nevolnost. Jahodka indická prostě není jahoda a s tím je třeba počítat.
Kontejnerované vánoční stromky mají svůj smysl. A dokonce si takové můžeme vypěstovat i sami. Zbytečných semenáčků jsou plné lesy, navíc ani nemusíte loupit, malé sazeničky stojí v lesních školkách pár korun. A prý o ně není poslední dobou extrémní zájem. Ba naopak. Pokud si ale chcete už pěkně rostlý, velký kontejnerovaný stromek koupit, je třeba přemýšlet. Opravdu budete vědět, jak se k němu chovat, aby vydržel mnoho Vánoc? Opravdu ho máte kromě pár svátečních dní kam dát?