Lilek, rajče, pomeranč? Lilek quitský je dosti raritní rostlinou zvanou v ekvádorské španělštině naranjilla a v kolumbijské španělštině lulo či toronja. Inkové rostlině říkali lulum a Mexičané lulun. V Evropě jsou plody rostliny prodávané jako Jurassica.
Čínské datle, tak se říká plodům stromu jménem cicimek čínský. V parkové výsadbě se používá jako dřevina okrasná, ve skutečnosti se ale jedná o strom ovocný s ohromně dlouhou tradicí. Plody ukrývající malou pecičku se konzumují čerstvé, sušené a nebo kandované.
Planika, menší stálezelený keř a nebo stromek, který dorůstá výšky 4 až 10 metrů, velmi půvabně kvete a vyloženě nadchne svými dozrávajícími plody, které chutnají jako jahody. A co víc, lze ji pěstovat i u nás, ovšem pouze v mobilních nádobách, přes zimu nesmí zůstat venku.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Okrasné aktinidie jsou krásné rostliny obsypané po odkvětu pohlednými okrasnými plody, které jsou oproti velkoplodým druhům aktinidií o poznání menší. Něco jako okrasná jablíčka a nebo hrušky. A skutečně jsou z okrasného hlediska dropnoplodé druhy aktinidií zajímavější. A nejen to. Květy (někdy i listy) omamně voní a plody jsou dokonce chutnější a sladší než u nejznámějších produkčních druhů a jejich kultivarů.
Dříny bývaly ceněné pro své dřevo, které se používalo při výrobě zbraní (kopí, oštěpů a šípů). V dnešní době má především funkci okrasnou, často je najdeme v parkové výsadbě, ovšem dřínky, čili plody dřínu, jsou jedlé a zdravé. Na druhou stranu je však s klidem můžeme nechat ptactvu, především kosům.
Líčidlo jedlé je rostlinou z čeledi líčidlovité, která pochází z jihovýchodní Asie, dnes se však velice intenzivně šíří Evropou a dalšími oblastmi světa. A především je třeba říci, že líčidlo jedlé se vlastně dosti špatně zařazuje, může být vnímáno jako pěkná okrasná trvalka, listová zelenina i rostlina plodící drobné ovoce.
Černé jeřabiny jsou vlastně jednou ze superpotravin a naprostým právem. Jeřáb černý, temnoplodec a nebo také aronie býval dosti běžnou dřevinou. A plody byly velice oblíbené. Připravíte z nich chutný a zdravý džem a nebo třeba likér. Že ve své zahradě aronii ještě nemáte? Je nejvyšší čas tuto “chybu“ napravit. Spolu s muchovníkem, černým rybízem, borůvkami včetně kanadských, zimolezem kamčatským, černým bezem a ostružinami vytvoří černě plodící armádu zdraví.
Vydatná sklizeň bohaté udělá pořádnou radost. Ale aby tu kromě radosti byl i užitek, je třeba zeleninu a ovoce správně skladovat. Jaké podmínky je třeba dodržet, aby při chuti a čerstvosti vydrželi do nejdéle?
Přestože má řez ořešáků dosti přísná pravidla, dnes se již provádí. A dokonce i musí. Ořešák královský je však na řez velmi citlivý a klíčový je především vhodný termín řezu, abychom mladému stromku neublížili. Proč je třeba až takto riskovat?
Rajčinová paprika, bramborový lilek nebo melounová okurka už dnes někoho jen tak nepřekvapí. Ale ve světě hybridů se dá narazit na mnohem větší podivnosti. Podívejte se na bizarní, ale chutné hybridy.
Fíkovník můžeme s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách a dokonce se dočkáme i jeho chutných plodů. Kdo se setká s pěstováním fíkovníku poprvé, bude překvapen, že barva zralých plodů může být různá podle odrůdy. Každopádně však stojí čerstvé fíky za ochutnání, je to něco úplně jiného než ty sušené, které běžně najdeme v obchodech.
Skladování ovoce a zeleniny začíná už samotnou sklizní a pokračuje výběrem správných skladovacích nádob a místa uskladnění. Přečtěte si několik prověřených rad a tipů, které vám pomohou uchovat úrodu.
Z jakých dřevin a jak si vytvořit vlastní větrolam, tedy bariéru chránící zahradu před silnými větry a obzvláště těmi ledovými zimními?
S lískami to není vůbec tak snadné, jak si můžeme na první pohled myslet. Předně platí, že vysadit lísku, abychom mohli rozlouskávat oříšky a uvnitř jsme vždy něco našli, pro to je toho třeba udělat mnohem víc. Předně rozhodně nestačí vysadit pouhý jeden keř a nebo stromek. Svět lísek je navíc dosti poetický a symbolický.
O maliníky je třeba se po sklizni postarat, aby v další sezóně bohatě kvetly a plodily. A není to zase až tak složité. Klíčem k úspěchu je vědět, jaké odrůdy vlastně pěstujeme. Zda maliny letní a nebo stáleplodící.
Pro jahodníky platí, že péče není nikdy dost. Pokud bychom na ně neměli čas, nemá vůbec smysl se jejich pěstováním zabývat. A platí to od výsadby až do odplození. Pak totiž začíná další etapa života jahodníků. A pro nás také další práce. Pokud se však budeme o jahodníky starat správně, odmění se nám každoročně bohatou úrodou.
Ať již sklízíte jahody ve své zahrádce, kupujete je v obchodě či od pěstitelů a nebo plánujete vyrazit na samosběr, tyto lahodné a vyhledávané plody nemají dlouhou trvanlivost, musí se rychle zpracovat. Přesto však lze životnost jahod prodloužit. Tedy dobu od jejich sklizně až po zpracování. Jak na to?
Vypěstovat v zahradě ty pravé lesní borůvky je prakticky neřešitelný úkol, přesto je však možné borůvky na svém pozemku mít. Především borůvku chocholičnatou, takzvanou kanadskou a nebo zimolez, což vlastně ani není borůvka. A ještě se nabízí jedna možnost, dřevina zvaná muchovník, která dorůstá výšky až několik metrů a jejíž plody jsou oproti borůvkám o dosti větší, ale chuťově srovnatelné. Dali jsme je na borůvkový koláč a rozdíl nebyl poznat.
Vlastní úroda je radost pro každého zahradníka. Je to doklad, že to letos zase znovu dokázal, a z maličkostí: půdy, hrsti semínek, vody, umu, zvládl vlastníma rukama vytvořit něco hmatatelného, užitečného, dobrého. Je to krása. Jenže zatímco většina aspoň trochu šikovných zahradníků neselže v oblasti produkce poživatin, prohrává při jejich skladování. Začít je třeba mnohem dříve: u dobrého plánování.