Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Založení jedlého trávníku je poměrně jednoduché, stačí holá plocha a výsev luční směsi obsahující výhradně bylinky, které lze konzumovat. Ideálně nižší luční směs, kterou lze i sešlapat a kosit trochu častěji. Ano, k pojmu jedlý trávník patří i slovo kosení.
V jedné malé obci u Českých Budějovic je dosud za vsí třešňová alej, kdysi to bylo tak, že ke každé chalupě patřil jeden strom, dnes již ale zřejmě nikdo neví, který ke které. A alej zůstala veřejnou, kde si může čerstvé třešně zdarma natrhat, kdo chce. Takové možnosti však přináší i města, třeba v Praze je více jak 60 veřejných sadů. Praha je dokonce "českou královnou sadů".
Laskavce, jinak též amaranty, u nás okrasné letničky, jinde listová zelenina a nebo produkce na semeno. Rod laskavec je poměrně pestrý a s cca šedesáti druhy dovede překvapit. Před několika lety překvapily laskavce i nás, tedy právě laskavec krvavý.
Domníval jsem se, že třeba takové permakulturní zahrady, které jsou dnes jakousi módou, si zakládají nadšenci, kteří sdílí informace a zkušenosti a ve všem si ví rady. Zahradník Petr Dokoupil mě však vyvedl z omylu.
Voda ve studni, ale i z vodovodního řádu, v nádržích na vodu dešťovou, v bazénu, zahradním jezírku a další. Každá je určena k něčemu jinému, každou využíváme jinak. Od každé ale chceme, aby byla co nejkvalitnější.
Můžeme si utahovat z chronických pěstitelů trávníků, kteří se snaží za cenu enormního výdeje energie udržet nepatřičný a nepůvodní zelený pažit před svým domem. Ale ti, kdo propagují městské zahrady jako univerzální řešení, si vlastně počínají stejně. Je totiž ve svém principu nehospodárné, neekonomické a bohužel dost často i neekologické.
Vědomosti se dnes nosí po kapsách nebo v kabelkách. Prostě všude tam, kam ukládáte chytrý telefon. Jedna nově navržená aplikace se teď může postarat, že pár užitečných informací si uložíte do hlavy sami, a zvládnete z nich těžit, i když kolem zrovna nebude dobré připojení. Tree Check vás naučí poznávat stromy a rovnou vám vysvětlí, čím jsou užitečné.
Snad každý majitel rekreační chaty, které se u nás proplétají lesními porosty, dobře ví, co je lesní zahrada, že se mu u chatky daří kyselomilným hortenziím, kanadským borůvkám a rododendronům, že musel jahody nahradit malinami a pro ty lesní si dojde o kousek dál, že jsou prostě druhy rostlin, které zde nemůže pěstovat jinak než v mobilních nádobách.
Předností půdokryvných rostlin je mnohem více než jen schopnost nahrazovat trávníky. Předně zastíní půdu a udrží v ní více vody, což prospěje jim samým i vyšším dřevinám, stromům i keřům.
Na jaře okrasné dřeviny vykvetou, brzy odkvetou a je po kráse. O těch ovocných nemluvě. Ale pozor, existuje i mnoho druhů keřů, které nás potěší svými květy po celé léto. A nejen nás, především také hmyz.
Pojem xeriscaping je vlastně synonymem výsadby suchomilných rostlinných společenstev doplněných o štěrkový mulč. Tato zahradní úprava nevyžaduje závlahu a nebo jen v minimálním množství. Vzhledem k horkým létům a rizikům sucha jsou takto uspořádané zahrady velmi praktickým řešením. Navíc potřebují i minimální péči. Odjet na dovolenou? Žádný problém.
Bylinky lze pěstovat v bytě za oknem, na venkovním okenním parapetu, na balkóně, terase, na obyčejném i vyvýšeném záhoně, na rovině i ve svahu, v menším i větším množství. A velmi efektivní i efektní jsou právě takzvané bylinkové spirály. Založit je přitom lze poměrně snadno, i když nějakou tu manuální práci to určitě bude chtít.
Botanických zahrad je plný svět. Která je ale nejhezčí? Výsledky známe, protože každý rok je uveřejňují ředitelé mezinárodního výboru. Vítěze nevybírají tak, jako když se volí miss. Ale třeba za zásluhy, pěstitelské úspěchy a vysoká hodnocení návštěvníků. Kde hledat pětici letošních šampionů?
Škornice nás budou v zahradách těšit v době, kdy listopad sejme stromům listí a květiny ztratí barvy. Škornice, ušlechtilé příbuzné dřišťálů, překvapí barevnou rozmanitostí a rekordní výdrží. Na jaře pak jemnými kvítky neobvyklých tvarů.
I když může jít jen o pár metrů čtverečních, může být zahrada záludná jako Bermudský trojúhelník. Stačí, když je nejasně vymezenou součástí nájmu bytu. Na co si dát pozor?
Proč si vlastně ptáci působí smrtící zranění tím, že bourají do skleněných výplní? Odpověď má několik částí a nedá se říct, že by chyba byla na jejich straně. A řešení, to je na nás, lidech.
Nádrž, barel, nebo čerpadlo do studny na plný výkon? Bez vody to na zahradě jen tak neporoste, a ne vždy se dá jen spoléhat na to, že včas zaprší. Kolik vody budete tedy na jednu pěstitelskou sezónu potřebovat?
Že je třeba hledat konkrétní druhy hub pod konkrétními druhy stromů, to ví každý trochu zkušenější houbař. Ostatně se tento fakt odráží i v názvech hub (hřib dubový, smrkový, křemenáč osikový apod.). Proč tomu tak ale je? Houby žijí s rostlinami v symbióze, které říkáme mykorhiza. A to je pojem, fenomén otřásající poslední dobou světem. Čím hlouběji vědci bádají, tím fantastičtější scenérie se před nimi otevírají, vůbec ne nepodobné sci-fi filmu Avatar a planetě jménem Pandora. Jenže tady jsme na Zemi a v místní realitě.
Neklamná znamení probíhajícího jara jsou jistě důvodem k radosti. Jenže tam někde dole, v podrostu, se z oteplení radují i živočichové, na něž jsme měli přes zimu čas zapomenout. Klíšťata. Titěrní a snadno přehlédnutelní tvorečkové, kteří se mohou stát zdrojem kolosálních problémů. Jak si je doma na zahradě držet pokud možno od těla?
Zabezpečte nechtěné pasti okolo svého domu, respektive na svém pozemku, zachráníte tak životy zvířat. A pozor, nový občanský zákoník platný od 1.1. 2014 změnil i pozice zvířat, nikoli jen práva a povinnosti lidí.