Škůdci na zahradě - ČESKÉSTAVBY.cz

Jak se zbavit mandelinky bramborové? Zakruťte jí krkem

Když se před 74 lety tehdejší politici rozhodli zakroutit krkem americkému broukovi, byla mandelinka bramborová skutečně škůdcem pocházejícím z Ameriky. Škůdcem, který se právě v Evropě rozmnožil po druhé světové válce a nevzal samozřejmě útokem nic jiného než bramborová pole. Tu plodinu, s jakou se do Evropy dostal. Ovšem českoslovenští komunisté pochopili někdy v létě 1950, že mandelinka bramborová je především příležitost! A rozběhla se kampaň proti americkému brouku. Kampaň nelítostná.

Po slizkých stopách vzácného modrého slimáka. Modranka karpatská je chráněná, nezabíjet!

Zapomeňte na pivní pasti, indické běžce, otravné jedové návnady, hlístice a jiné způsoby hubení nenáviděných slimáků. Modranka karpatská je úplně jiná liga než úporný plzák španělský, likvidátor všehomíra našich zahrad. Možná se nad tímto plžem ustrnete pro krásnou sytě modrou barvu, určitě by vás však nemělo nechat chladnými, že je vzácný, užitečný a chráněný. Ostatně na našem území žije téměř výlučně na severu Moravy a důsledně se vyhýbá lidské společnosti.

Bojujte se slimáky chytře. Indičtí běžci budou hlídacími psy vaší zahrady

Množné číslo jsem v nadpisu článku nepoužil náhodou. Indický běžec je zvíře skupinové, společenské, proto je třeba si koupit alespoň několik kachniček naráz. Jedné jediné by nebylo ve vaší zahradě dobře, chyběla by jí společnost. Jinak ale není na chovu indických běžců nic složitého. Na rozdíl od slepic vám zahradu nerozhrabou. A slupnou všechny plzáky španělské a jiné slimáky a škůdce, na jaké narazí.

Nebezpečí klíšťat pro domácí mazlíčky. Jak se mu vyhnout a jak zvířata klíšťat zbavit?

Když si vyjdete do přírody, třeba i jen do městského parku, a dáte si dobrý pozor na vyšší travní porost, je možné, že se vás klíště nechytne. Co ale mají dělat chudáci domácí zvířata? Pes zaručeně vymete i ten nejzazší kout a křoví, o kočkách nemluvě, ty se při svých potulkách neptají vůbec nikoho. Prostě místa, kterým se vy sami, třeba právě kvůli riziku klíšťat, vyhnete, přitahují naše domácí mazlíčky doslova jako magnet. Navíc na klíšťata běžně narazí i v zahradách. Co ale s klíštětem, když se už zakousne a začne ze zvířete sát? A existuje funkční prevence?

Jak zlikvidovat krtonožky? A proč mohou představovat oproti krtkům vážný problém?

Kdo si ještě pamatuje z děsivé dětské četby o Ferdovi mravencovi s rudým šátkem na krku, jak byl málem uloven a pozřen krtonožkou, možná se při tomto slově i po desítkách let prapodivně zapitvoří. Zahrádkář ale zavětří a řekne si: „Jakože žere mravence? A k tomu ještě larvy? No skvělé, jen houšť...“

Každý problém má své řešení. Klady a zápory metod odhánění holubů

Holub je možná zvíře inteligentní, ale chválit jeho zvířecí rozum nejspíš dlouho nebudete, pokud se s ním musíte dělit o životní prostor. Metod, které se používají k jejich hubení, plašení či odpuzování proto lidé vymysleli více. Zdaleka ne všechny se ale dají použít tam, kde jsou s holuby problémy.

Jak se k nám dostává nepříjemný tropický hmyz? A je schopen přežít?

Například komár tygrovaný k nám putuje hned po několika trasách. A na jihu Slovenska, konkrétně v Bratislavě, už prokazatelně dokázal i přezimovat. Špatnou zprávou je, že přenáší horečku dengue, žlutou zimnici či virus zika, tedy nemoci, které si obvykle přivážíme jako suvenýr z tropů. Dovede ale zůstat na trvalo, nebo jde jen o výjimku?

Žijeme v době hmyzu, nebo hmyz nenávratně vymírá? Pravda může být úplně jiná, než si myslíme

Zaujal mě výňatek z knihy Radka Mikuláše “Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě“, kde autor dochází na základě výzkumů mladého českého přírodovědce Stanislava Knora k překvapivému zjištění, že možná žijeme v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější (či žravější), než byl kdy předtím. A že tedy neustálé katastrofické strašení vymíráním hmyzu a prudkým poklesem biodiverzity vlastně může být jen návratem do původního stavu.

Jak se zbavit lalokonosců, brouků, kteří ožírají nejen listy rostlin

Kolegova švagrová vytáhla z truhlíku jakési prapodivné patvary hmyzu a poslala nám fotografie v domnění, že jde o larvy lalokonosce. A ano, je to lalokonosec, ale ne larvy, nýbrž kukly. Kukla lalokonosce je totiž volná, s pohyblivými tělními přívěsky (čili základy pohybových orgánů, noh a tykadel), je žlutobílá, jakoby průsvitná a tvarem připomíná dospělého brouka. Lalokonosec je bohužel nepříjemný škůdce, jehož larvy způsobují vážné škody na koříncích rostlin, dospělci pro změnu páchají škody okusem listů a někdy i žírem celých rostlin. Braňte své rostliny, pokud na tyto škůdce narazíte.

Obsahuje půda ve vaší zahradě dostatek živin? Jak to poznáme?

Vždy je důležité takzvaně optimální množství živin v půdě, protože je nežádoucí jak nedostatek konkrétních živin a stopových prvků, tak jejich nadbytek. Jak poznáme vyvážený či naopak nevyvážený obsah živin v půdě podle stavu pěstovaných rostlin a úrody?

Jak ochránit choulostivé papriky, abychom se dočkali bohaté úrody plodů

Kdo si pospíšil s rychlením paprik již v zimě, právě nyní se může těšit prvními pravými lístky, které vyrůstají. Období klíčení a růstu prvních dvou děložních lístků bylo dlouhé. Jenže právě nyní jsou tyto teplomilné a vůbec po všech stránkách choulostivé rostliny nejháklivější. Ne že by se vám snad do interiéru, vytápěné zimní zahrady či vytápěného skleníku, který si ostatně dovolí opravdu málokdo, dostali zrovna slimáci, veškerou sadbu však dovedou zaručeně zničit i titěrné mšice, molice a další škůdci. Hrozí též houbové choroby a onemocnění virová i bakteriální. Papriky to zkrátka nemají vůbec snadné a jejich pěstitelé jakbysmet.

Chcete pomoci životnímu prostředí a přitom se nezříct konzumace masa? Jezte krajty

Debata o tom, jak co nejlépe nasytit lidstvo a přitom nepoškozovat životní prostředí, se vede už dlouho. Občas to připomíná válku vedenou na mnoha frontách, zvlášť když do boje vyrazí vegani a vegetariáni. Jejich argumentem často bývá, že na hospodářskou produkci živočišných bílkovin, tedy především masa, je zapotřebí neúměrně mnoho energie a prostoru. A byť se to ne každému líbí, v tomhle je třeba jim dát za pravdu.

Klíšťata žijí ve městech častěji než v lesích. Jsou přitom nebezpečnější, ukázal výzkum

Podle výzkumu a analýz dat posbíraných českými vědci se klíšťata vyskytují častěji v městských parcích než ve volné přírodě, například v lesích. Jsou přitom mnohem více infikovaná, dokonce až každé čtvrté je schopné přenášet na člověka lymeskou borreliózu a 44 % zkoumaných klíšťat bylo infikováno některou z nebezpečných bakterií.

Pěstujte v zahradě rostliny, ne jejich choroby a škůdce. Zdarma vám pomohou rostlinolékaři

„My, čeští zahrádkáři, jsme “kabrňáci“, zkušenosti nabíráme od předešlých generací a sebe samých navzájem. Také samozřejmě sami, postupně, po celý svůj život. Navíc stále studujeme. A nějaký ten škůdce rostlin či choroba nás jen tak nezaskočí,“ pronesl by zajisté na pravidelné schůzi kdejaký předseda místního zahrádkářského svazu. A pokračoval by výčtem aktuálně hrozících rostlinných patogenů. Jenže svět a doba se mění a objevují se jak invazní druhy škůdců, tak choroby, s jakými jsme se dosud nesetkali. Pomoc však máme stále po ruce. A zdarma.

Kde se hmyz schovává před zimou a proč nám komár může zabzučet okolo hlavy i v únoru?

Dnes po ránu, tedy na konci února, mě probudil komár. Jako by to nestačilo od jara do podzimu, říkám si, a oženu se v polospánku rukou. Netrefil! Uvařím si kávu, sednu k počítači a on si klidně bzučí dál a nalétává na mne, najednou ho vidím prolétat okolo monitoru. Plesk. Trefa! Důkaz ukončení komářího života je na monitoru patrný. Musím skvrnu vyčistit. Bzzz. Je tu další. Co se to děje?

Jak vybrat vhodnou jabloň pro vaši zahradu?

Pěstování jabloní ve vlastní zahradě může být nejen radostí, ale také skvělým způsobem, jak si dopřát čerstvé ovoce přímo z vlastních stromů. Při výběru jabloně je však důležité zvážit několik faktorů, aby se konkrétní druh co nejlépe přizpůsobil vašim potřebám a podmínkám. A nakonec i chuti a možnostem skladování.

Klíčivost semen a padání klíčních rostlin. Dva problémy, které nás nemusí trápit

Období raných výsevů především teplomilných rostlin nastává. V únoru obvykle začínáme paprikami včetně těch pálivých, vysít můžeme třeba i lilek. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit, jak jsme si představovali. Semínka nám nemusí vyklíčit. A pokud již vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin a je po sadbě! Jakékoli dodatečné zásahy bývají neúspěšné. Proč? A jak tomu můžeme předejít?

Zachraňte výsevy. Jak zajistit, aby semínka vyklíčila a nedošlo k padání klíčních rostlin?

Doba časných výsevů především teplomilných rostlin je tu. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit. Semínka nám nemusí vyklíčit a pokud vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin. A je po sadbě! Proč? A jak tomu můžeme předejít?

Krtek zahradníkem, obzvláště nyní krtky vítejte jako vzácnou návštěvu

Začaly se vám v zahradě právě nyní, v druhé polovině zimy, objevovat krtince? Pak zajásejte, protože zemina, kterou vám krtek vyhrabal, je kvalitní, z hloubky 30 až 40 cm pod povrchem, provzdušněná a lehká. Prostě ideální k prvním výsevům a výsadbě. Krtek za vás vlastně dělá spoustu lopotné práce a přitom je to jeho živobytí. A co víc, vyhrabaná zemina neobsahuje zárodky plevelů.

Faraoni jsou ranou egyptskou, za kterou nemusíte cestovat do Egypta. Zbavit se mravenců není snadné

Světle hnědí mravenci faraoni jsou typicky zimní pohromou každé domácnosti. Úspěch jejich invaze neplyne jen z naší neopatrnosti, ale též z unikátních rysů chování tohoto živočišného druhu. Zatočit s nimi není lehké.