Škůdci na zahradě - ČESKÉSTAVBY.cz

Kdo by měl rád obtížné komáry, přesto mají i oni místo na slunci

Bodnutí komára je bolestivé, přitom komáři upíjí naši krev, při letu nepříjemně pískají a přibližující se a vzdalující pískot nás často přivádí až k šílenství. Ve světě pak komáři přenáší nepříjemná, až smrtelná onemocnění a dokonce ještě v 50. letech 20. století komáři rodu Anopheles sužovali malárií jižní Moravu. Věděli jste, že pro malárii jsme si vůbec nemuseli jezdit až do tropů?

Poznej svého nepřítele, životní strategie mšic spočívá v bezhlavém množení

Někomu příroda nadělila rychlost, sílu nebo dokonalé maskování. A mšicím? Ty dostaly do vínku schopnost množit se závodním tempem. Jako králíci na steroidech. Vlastně, ještě rychleji. Co z toho plyne pro zahradníky?

Legenda o americkém brouku, aneb jak se mandelinky vydaly do světa

Skoro tak rychle, jako se brambory staly nedílnou součástí výživy západního světa, se do té doby prakticky neznámý brouček, mandelinka bramborová, vypracoval na post obávaného škůdce. Jak k tomu došlo?

Zahrada bez klíšťat, určitě dobré rozhodnutí, je toho ale také třeba docílit

Neklamná znamení probíhajícího jara jsou jistě důvodem k radosti. Jenže tam někde dole, v podrostu, se z oteplení radují i živočichové, na něž jsme měli přes zimu čas zapomenout. Klíšťata. Titěrní a snadno přehlédnutelní tvorečkové, kteří se mohou stát zdrojem kolosálních problémů. Jak si je doma na zahradě držet pokud možno od těla?

Jak zatočit se mšicemi na zahradě, prevence je základ, ale radikální akce též

Když nedovolíte hladký start mšicím z rostlin, které využívají jako své primární „zimní“ hostitele, máte skoro vyhráno. Jenže to je spíš štěstí než pravidlo. Místo toho většinou likvidujete už rozběhlou invazi rostlinné šťávy sajících hmyzáků. Že už je pak na radikální zákrok trochu pozdě? Ne, ale je to pracné.

Jak si vyrobit přirozené odpuzovače myší a jiných hlodavců

Myši, v našich domovech nevítaní hlodavci, tedy kromě těch, které si chováme, respektive nejčastěji naše děti. A ani se není čemu divit. Přenášejí nemoci, poškozují naše potraviny, všude po nich zůstávají výkaly a zápach. Existují ale způsoby, jak je vypudit a nebo ještě lépe zajistit, aby nás ani nenavštívily.

Jaké mravence můžeme potkat ve své zahradě a domě a jak se k nim chovat

V bytě a domě mravence ze zásady nechceme, v zahradě však nemusí být nežádoucími návštěvníky. Záleží na úhlu pohledu. Mravenci jsou totiž známí svou pracovitostí a také všežravostí, což znamená, že odstraňují mnohé škůdce a také již odumřelé jedince z hmyzí říše. Vlastně jde o jakési žraloky našich zahrad, jejichž rozměry jsou ale na zcela opačném protipólu, než je tomu v případě oceánských „lékařských a hrobařských letek“. Navíc toho mravenci umí mnohem víc, chovají například jiné živočichy a pěstují houby.

Jak se zbavit rzi hrušňové, největšího nepřítele hrušní

Rez hrušňová je houbová choroba, která decimuje naše hrušně již dlouhou dobu. Stačí jediný jalovec v dosahu vašich hrušní a úroda hrušek má namále. Jak se rzí hrušňovou bojovat a jak provádět prevenci? Pomůže veřejná osvěta?

Pozor, hmyz v zahradě, který vám přispěchal na pomoc

Hodné, zlé a ošklivé? Příroda v takových dimenzích naštěstí neuvažuje, a možná proto je tak přepestře rozmanitá. Následující výčet zahrnuje druhy, o jejichž užitečnosti pro zahradníky a sadaře se moc pochybovat nedá. I když zdaleka všechny nevítáme s otevřenou náručí, dělají pro nás mnoho dobrého.

Strunovec je děsivý vetřelec, kterého se naštěstí nemusíme bát

Deštivé a vlhké počasí letních dní stálo za tím, že se na našich zahradách začal tu a tam vyskytovat skutečně podivuhodný tvor. Vykukoval na nás z trávy, byl k vidění mezi záhonky a možná jsme si jej se sklizenou zeleninou přinesli i domů.

Které rostliny v zahradě odolají slimákům, tedy které jim vůbec nechutnají

I slimáci, vlastně především plzák španělský, největší škůdce z tohoto rodu, mají své limity. Ne na každou rostlinu mají políčeno a některým se vyhnou velkým obloukem. Vnímavější to v zahradě postupně poznají sami. Proč je však dobré to vědět? Důvody jsou dva, za prvé mohou rostliny, které slimáky odpuzují do určité míry ochránit druhy ohrožené. Na mysli máme výsadbu vedle sebe. A za druhé je zbytečné sypat drahé granule proti slimákům tam, kde nejsou zapotřebí.

Jak na kuny, myši a krtky chytře

Zničená střešní izolace, rozkousané jídlo, trávník jako oraniště. To jsou výsledky řádění drobných hlodavců, které nejenom naštvou, ale mohou přijít i pěkně draho. Občas pomohou babské rady, ale mnohem účinnější je zapnutí plašiče, který pro zvířata vysílá nepříjemné zvuky.

Třásněnky jsou nenápadný škůdce, o to však zákeřnější

Na rozdíl od například molic a mšic se o třásněnkách tolik nemluví, ovšem „paseku“ dovedou napáchat pořádnou. Rostlinám škodí sáním rostlinných šťáv, ještě nebezpečnější je však přenos viróz. Mají tedy vlastně mnohé společné se savými mšicemi.

Biologické postřiky na mšice jsou účinné a šetrné, ale pomůžou i dravci a parazitoidi

Mšice, tito nejrozšířenější škůdci v našich zahradách napadají v podstatě jakýkoli rostlinný druh včetně našich oblíbených pokojovek. A ani je nemusíme letnit, aby se k nim mšice mohly dostat. Jsou snad všudypřítomné a rozmnožují se doslova bleskově (za rok vytvoří 6 až 16 generací).

Ovocné stromy a keře na jaře, co od nás potřebují, kdy a proč

Pokud poskytneme ovocným dřevinám dostatečnou péčí, odvděčí se nám bohatou úrodou. Tedy když nám do našeho snažení „nehodí vidle“ mrazíky, kroupy a nebo třeba vichřice v nepravou dobu. Stejně tak způsobí problémy přílišné sucho a nebo naopak přívalové deště a záplavy. Když ale vše „klapne“, pochutnáme si.

Boj se slimáky, především s invazivním plzákem španělským, musí začít již brzy na jaře

Především plzák španělský, plž (lidově slimák) z čeledi plzákovitých, který se stal celosvětovým cestovatelem proti své vůli, dovede v zahradách napáchat ohromné škody. Tento neuvěřitelný jedlík k nám byl zavlečen s rostlinným materiálem a odpady. Z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie se tak rozšířil až do USA, i když neumí plavat. A boj s ním musí začít již brzy na jaře, aby jeho populace neukázala invazivní sílu druhu.

Vyvěšení ptačích budek přiláká ptáky do vaší zahrady, jsou ale vybíraví

Postavit správnou budku pro konkrétní ptačí druh je docela věda. Mnozí ptáci jsou totiž právě na místa pro své hnízdění dosti vybíraví. A jiní se vám do budky nenastěhují, i kdybyste se „na hlavu stavěli“, třeba vlaštovky a jiřičky. Prostě budou nadále okupovat místa, kde je zrovna nechcete. I v jejich případě však existuje řešení, dřevocementová hnízda, která zavěsíte tam, kde vám ptačí trus nebude tolik vadit.

Od jara do podzimu je všude, poté jako by zmizel, co dělá hmyz v zimě

Je to otázka, kterou vám může položit malé dítě, ale klidně se nad mí můžete zamyslet sami. Kam se vlastně, když napadne sníh a přijde mráz, schovali všichni ti broučci, mušky a další hmyzáci? Cimrmanovská hláška: „Neschovali se, děti, umřeli!“ jako odpověď nevystačí pro všechny. Hmyz umí být velmi kreativní v přežívání nepohody, a my jim v tom často nevědomky pomáháme.

Zatočte se škůdci tím, že proti nim nasadíte jejich přirozené predátory

Hmyz jako nástroj biologické ochrany? Likvidace škůdců si žádá přiměřenou reakci. Ale ne vždy je třeba sahat po chemických postřicích. Nejen bio-zemědělci teď doceňují výhody biologické ochrany. Jedním z možných řešení totiž je nasadit na přemnožené škůdce jejich přirozené predátory.

Jak zbavit zahradu nepříjemných a nebezpečných klíšťat

Mít v zahradě spoustu klíšťat je určitě nepříjemné. Prohlížet sebe i děti pokaždé, když se ze zahrady vrátí do bytu, jako byste se vraceli z houbaření. A pokud na sobě najdete přisáté klíště, řešit možná zdravotní rizika, klíště donést k svému obvodnímu lékaři a nechat v laboratoři vyšetřit, zda není infikované. To nejsou příjemné vyhlídky.