Jak se bránit proti suchu? Kde sehnat vodu pro zahrádku i pro bydlení? Jak vodou šetřit a jak to zařídit, aby hned neodtekla a zadržela se u nás? Přečtěte si naše rady.
Je to prosté: maximálně zužitkovat zdroje, které se nabízí a jsou zdarma. Uzpůsobit mechanismus zalévání aktuálnímu počasí a potřebám rostlin, fungovat v úsporném režimu. A také se vyplatí dopředu zařídit, aby vaše zahrada nebyla moc žíznivá. Jak na to?
Kde je dřevo třeba? Prakticky všude, tedy alespoň ve stavebnictví, o truhlářích, tesařích a dalších řemeslech se dřevem souvisejících nemluvě. Ale i při přepravě zboží a materiálu a v dalších odvětvích, například i při výrobě papíru včetně toho toaletního. A právě cena dřeva zaznamenává enormní růst.
V předchozím článku jste se mohli dočíst, proč je dobré využívat dešťovou vodu, jak vybrat podzemní nádrž a ostatní příslušenství. Tímto článkem bychom vám rádi nastínili, jak vypadá realizace uložení a napojení podzemní nádrže a její nejčastější chyby.
Pojem dešťová zahrada nepředstavuje nic jiného než originální, ovšem zcela přirozený způsob, jak na pozemku nakládat s dešťovou vodou. Jak takovou dešťovou zahradu vytvořit?
Na výsadbu stromů nebo tvorbu tůní a mokřadů, čili zlepšení stavu krajiny a především její lepší schopnost zadržovat vodu posílá Ministerstvo životního prostředí (MŽP) 60 miliónů korun. Tato částka by měla pomoci v boji se suchem.
Nároky na zálivku se odvíjí podle podnebí v domovině pokojových rostlin, stejně jako nároky na vzdušnou vlhkost. A pokud jde o rostliny, které pochází z tropických deštných lesů, pouhá zálivka jim opravdu nestačí.
Mírné zimy posledních let mají sílu nás ukolébat, že ty dřívější tuhé se již jen tak nevrátí. Počasí je však velmi vrtkavé, jeho výkyvy mohou být značné a spoléhat se, že bude zima mírná i letos, je pošetilé. Nakonec před několika dny jsme u nás naměřili -15 stupňů Celsia a to je třeba ještě nějaký stupeň ubrat, jelikož čidlo teploměru je umístěno na chráněném místě na stěně starého domu, který vyzařuje mnoho tepelné energie. Zkuste zateplit starý řadový dům na náměstí či návsi v památkově chráněné zóně. Vraťme se však k mrazu a zahradám. Co dovede mráz napáchat v zahradě a jak naopak pomáhá?
Obce, které chtějí lepší klima ve svém katastru, mohou žádat o dotaci, ze které získají až 2 milióny korun na zpracování akčních plánů pro udržitelnou energii a klima, ale také třeba na organizaci workshopů. O dotaci mohou požádat obecní samosprávy, které jsou sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima.
Změny klimatu, kterých jsme v posledních letech svědci, přináší řadu problémů. Dlouhotrvající sucha mohou za pokles vody ve vodních tocích a úbytek vody ve studnách, přívalové deště zase splachují ornou půdu a ve městech způsobují lokální povodně a záplavy. Nové technologie umožňují v boji s následky povodní výrazně pomoci.
Letos bylo po mnoha letech léto přece jen deštivější a také chladnější, ale z dlouhodobého hlediska se krajina ještě nestačila vodou nasytit. Problém sucha přitom na našem území řešíme intenzivně již od roku 2014, kdy bylo jasné, že trend horkých a suchých letních měsíců, ale i suchých zim a vůbec menšího úhrnu srážek nás trápí a bude trápit.
Věděli jste, že když budete využívat dešťovou vodu v domácnosti, dokáže vám zajistit až poloviční úspory pitné vody? Podzemní nádrže, patřící k nejvhodnějšímu řešení k uložení dešťové vody, jsou poslední dobou čím dál oblíbenější. Navíc věřte, že vaší zahradě prospěje dešťová voda více jak voda pitná.
Přijďte si prohlédnout kvalitní podzemní nádrže pro zachytávání a následné celoroční využívání dešťové vody. Navrhneme řešení přímo pro vás, nakoupíte se slevou a můžete vyhrát příspěvek na vámi objednanou nádrž, nebo nádrž dostat dokonce zdarma! Na nádrže na dešťovou vodu můžete také stále získat dotaci a je to velmi snadné. Jak na to, vám poradíme i letos na veletrhu FOR ARCH 2020.
Cedry jsou úctyhodné, dlouhověké stromy ohromného vzrůstu, o nichž najdeme zmínky již v Bibli. Pyšní se navíc svou typickou vůní, odolností i kvalitou dřeva. Vlastně jde o jedny z nejzajímavějších jehličnanů, které můžeme pěstovat jako okrasné i v našich podmínkách. Ovšem právě v cedrech se ukrývá ještě jeden potenciál, mohou být jednou z dřevin, která v brzké době zachrání naše monokulturní lesy decimované kůrovcem, ale také suchem a horkem.
Horké léto není zase tak velkou novinkou. S vlnami veder se potýkali už naši předci, a nejen v Evropě. Přitom přišli v průběhu historie s celou řadou nejrůznějších adaptací. Jak to tedy dělali za veder dříve? A nedal by se náhodou nějaký z těch nápadů použít i dnes?
Všechny cesty vedou do Říma, říká se. A že to bylo nějakých cest, které se v centru kdysi největšího a nejlidnatějšího města světa sbíhaly. Tolik zpevněných povrchů v poměru k zastavěné ploše na jednom místě pak přirozeně vyvolává představy o tom, že v takové starověké metropoli bylo v létě opravdu pořádné horko. Vždyť neměli ani klimatizace! Jenže zdání klame.
Dokonale střižené, svěží zelené a zdravé trávníky chce v zahradě mnoho z nás, jenže se to mnohým pořád nedaří. Jakých se na trávnících dopouštíme v létě největších chyb? Jak je napravit a jak zlepšit kondici svého trávníku po letních vedrech?
Samozřejmě nic neuděláme s naší národní přirozeností a dědičným návykem na středoevropské klima, přesto si ale můžeme trápení za veder zmenšit zvyky našich jižních sousedů. A vůbec se nemusíme na zkušenou vypravovat až do Afriky, úplně postačí jih Evropy. Co tam dělají jinak, že vedra přežívají?
Bydlíme ve starém kamenném domě (tedy přesněji kombinaci kamene, hlíny a cihel), ale za více dní trvajících veder se už začíná zahřívat byt v patře i zde. Fajn je nadále jen ve vlhčím přízemí včetně průjezdu. Ale to jsou pouze drobné trable, které vždy docela rychle pominou. Jakmile totiž Česko zasáhnou tropická vedra, začne se přehřívat až polovina obytných domů. A kde chybí klimatizace, tam je vedro i v kancelářích, obchodech, restauracích a jiných provozech. A mnohem větší, než je u nás.
Zalévat o polovinu méně, ušetřit si dřinu s pletím plevelů a ještě si moci v hlavní sezóně dovolit dovolenou, aniž byste se museli bát, že vaše zahrada zajde suchem. To všechno je možné, když se inspirujete zahradníky v Austrálii.
Že za odpoledního úpalu na zahradě nemáte zalévat rostliny, to už jste jistě někdy slyšeli. Ale přemýšleli jste nad tím, proč vlastně ne? Zkratkovité zdůvodnění totiž zní, abyste listy rostlin nespálili. A to už začíná být trochu na pováženou. Vodou přeci hasíme žár, nikoliv rozděláváme oheň. Jak by tedy mohla z vody vzniknout na rostlinné tkáni nějaká popálenina? Jednoduše, zvětšovacím sklíčkem popálíte i vlastní pokožku.