Oficiálně to zní velmi fundovaně. Hovoří se o “novém kolektivním systému“, který má zajišťovat sběr a likvidaci nedopalků. V praxi však jde o to, že tabákové firmy se musí na čištění veřejných prostranství od nedopalků podílet finančně. Navíc jsou donuceny vložit určité peníze i do osvěty.
Přecpaná půda je rizikem jak pro samy naskladněné věci, tak i pro požární bezpečnost. Záruka přežití pod střechu odložených je minimální, zatímco to, že se v případě nehody stanou palivem pro oheň – potažmo krmivem a domečky pro hlodavce, je skoro jisté.
Když demolice, pak následná recyklace bouraného materiálu. A k tomu slouží recyklační dvůr, který nemá nic společného s běžnými sběrnými dvory, kam ukládáme odpad. Vlastně jde o místo, kde probíhá takzvaný zelený (ekologický) koloběh stavební suti, asfaltu či betonu. Ubouraný materiál je zde zpracován a znova poslán do oběhu jako materiál stavební.
Elektrozařízení jsou běžnou součástí našich životů stejně jako voda, vzduch, potraviny a potřeba tepla. Ve svých domovech, na pracovištích i ve veřejném prostoru na ně narážíme doslova všude. Každé elektrozařízení však doslouží a pak se s ním mohou stát dvě věci. Za prvé se může stát rizikem pro životní prostředí i lidské zdraví anebo za druhé zamíří s naší pomocí na místo zpětného odběru, kde je odpad tříděn a posílán k recyklaci.
V roce 2019 se současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chlubil před volbami takzvanými stavebními amnestiemi, že jimi prý vyřešil problém 144 556 obyvatel provincie Kahramanmaraş. Podobně se pak dle opozičního portálu Duvar chlubil i v provinciích Malatya a Hatay. A právě tyto provincie jsou nyní jedněmi z nejhůře postižených zemětřesením. V provincii Kahramanmaraş se zřítilo či bylo vážně poškozeno více jak 25000 budov. Na opačném pólu však stojí město Erzin v další zemětřesením silně postižené provincii Hatay. Zde totiž stavební amnestie nepovolili a nyní zde nehlásí jedinou oběť na životech.
Bioplasty s sebou přináší vítaný příslib inovace zažité a poněkud špinavé technologie, vyšší recyklovatelnosti a údajně i nemalé šetrnosti k životnímu prostředí. Když se ale na ně podíváme víc zblízka, zjistíme, že moc štěstí s nimi nejspíš neuděláme.
Často se dopustíme chyby, kdy se snažíme páchat dobro. A platí to pro třídění po-vánočního dopadu, který se nám doma během svátků nastřádá. Kam s ním, aby byla újma na životním prostředím co nejmenší? Inu, většinou do těch správných kontejnerů.
Termín „mikroplast“ poprvé v roce 2004 použil anglický badatel Richard Thompson, když popisoval frakci titěrného odpadu vyplavovaného na britských pláží. Škoda jen, že si pojmenování nenechal patentovat. Název se totiž zažil, a dnes tak z definice nazýváme různorodé úlomky a fragmenty plastů, které se jako znečišťující složka, odpad, vyskytují ve vodě, půdě a vzduchu.
Senát schválil 10.8. zákon zakazující jednorázové plasty v České republice. V úterý 16. srpna pak návrh zákona podepsal i prezident Miloš Zeman, přičemž podepsal i novelu, která nařizuje výrobu plastových lahví z recyklátu. Nový zákon by měl vstoupit v platnost již od poloviny podzimu letošního roku, tedy do dvou měsíců.
Plánujete rekonstrukci střechy či bouráte starý dům a řešíte, co se stavebním dopadem? Existují řešení, jak jej recyklovat. A střešní tašky? Těch se lze zbavit vyloženě elegantním způsobem. Řešení nabízí výrobci antuky, která se vyrábí ze 100% z drcené keramické střešní krytiny.
Svátky klidu, pokoje, míru. Čas radosti a štěstí ze setkání, vzácné okamžiky společně strávené s blízkými lidmi, chvíle obdarování. A když se povzneseme nad to jiskřivé kouzlo? Vánoční svátky jsou také dobou, kvůli které přetížíme svůj rozpočet do extrémů, rozcupujeme vlastní kalorické tabulky a vyprodukujeme neuvěřitelnou spoustu odpadků.
Nelegální ukládání odpadů, tzv. černé nebo divoké skládky, jsou prazvláštním výsledkem univerzálního spojení lidské hlouposti a lenosti. I když se tenhle fenomén může zdát zločinem bez oběti, neškodné rozhodně nejsou. Co dělat, když na takovou někde venku narazíte? Nebo když taková vzniká na vašem pozemku?
Právě jste přezuli na letní pneumatiky a zjistili jste, že ty zimní už jsou na vyhození? Tak je rozhodně nevyhazujte. Možností jejich znovu využití se najde hned několik, budou vám tak sloužit ještě pěkných pár let a navíc ulevíte planetě od další hromady odpadu.
Není třeba znovu objevovat Ameriku a experimentovat. Funkční systém separovaného sběru, třídění a recyklace už máme. Spíš je záhadou, proč ho tedy nevyužíváme všichni. Skladovat staré elektrospotřebiče a akumulátory je spíš ke škodě, a jinde z nich ještě může být užitek.
Výzkumná agentura STEM/MARK se po dvou letech rozhodla ověřit, zda dochází k vývoji v tom, jak Češi třídí odpad, nebo zda se posouvají bariéry, které v třídění odpadu brání.
Elektroodpad v každém případě určitě nepatří do směsného odpadu. A například zářivky (ať už tradiční a nebo úsporné) patří dokonce do odpadu nebezpečného, jelikož obsahují rtuť.
Bouráte, stavíte či rekonstruujete? Potřebujete se elegantně zbavit přebytečné suti a jiného odpadu? Potřebujete vykopat základy domu a nevíte, co s hlušinou? Nechte si přistavit kontejner.
Veletrh FOR ARCH nabídne novinky z oblasti recyklace i zpracování nejen stavebních odpadů.
Při rekonstrukci máte jedinečnou možnost upravit si svůj domov přesně podle svých představ a to včetně půdorysu místností. Nechte se inspirovat několika tipy.
Služeb přistavení kontejneru a autodopravy využije každý stavebník, nabídka služeb je ale širší – od dopravy palivového dřeva až po odvoz domovního odpadu.