Reakce na okolní prostředí, kontext je tu vším. Novostavba rodinného domu, určeného ke kombinovanému – trvalému i sezónnímu obývání, k zabydlení jedním, ale také sedmi lidmi - vychází z dispozic místa, stavební tradice regionu, myšlenkově navazuje na v místě již prve existující zástavbu, terénu i materiálu. V krátkosti tedy vystihuje vše, co je lokalitě vlastní, a tvůrčím způsobem to rozvádí.
Dům, nápadně protažený do délky, svým 47 metrů dlouhým profilem pod jednu střechu vměstnává kompletní obytné zázemí, společenské prostory, dílnu, vnitřní dvůr i garáž pro dvě auta. Je usazen do zlomu svahu (sám tento zlom posiluje tím, že stavba je usazena do zářezu svahu, a proti svahu se staví stabilizační zdí), podél staré lesní cesty. Stavba stojí na místě někdejší ruiny kamenné farmy, a kamenné rozvaliny hospodářských staveb či farem jsou všude okolo.
)
)
)
)
Kamení na břehu jezera
Objekt vychází z jejich předlohy, podlouhlým tvarem připomíná stodolu, a replikuje tu i užitý materiál. Lámaný kámen. Ten dodává domu s dřevěným jádrem vizuální stabilitu, navenek objekt stabilizuje a dodává mu tektoniku. Stavba částečně recyklovala kámen ze starých ruin, dodala jim nový smysl. Zajímavý je „proces přechodu“ - shromážděné kameny začínají jako krajinný prvek oddělující dům od silnice, ale nakonec tvoří severní stěnu domu.
Jinak se vnitřní organizace projektu soustředila na orientaci směrem k blízkému „mlžnému“ jezeru Masawippi, a k tomu, aby – protože pozemek není ohraničen ploty a zdmi – dům sám o sobě garantoval obyvatelům soukromí. Výrazná délka zdi je v celém domě přerušovaná kompozičními prvky. Odpozorovat se tu dají segmenty oken, komín, vchod a vnitřní dvůr, jinak stavba působí skutečně jednolitě. Střecha vytváří ochranný převis, svým přesahem umožňuje chůzi podél domu i za deště či sněžení.
)
Dva režimy využití
Dalším výrazným rysem je jakési „zdvojení“ programového obsahu. Vychází to z užití: v domě totiž trvale žije sama majitelka, ale pravidelně ji navštěvuje její dcera se svým manželem a houfem dětí. Proto se dům dá hospodárně užívat i ve své menší obytné části, a nárazově pak jako celek, když se zaplní.
)
)
Soukromé ložnice jsou na obou koncích (na jedné straně pro majitelku, na druhé pro návštěvy), zatímco centrální prostory pro setkávání se shromažďují uprostřed lineárního domu. Geometrický zvrat a předěly stěn vytváří šikmý vztah mezi místnostmi, výhledem na jezero a hřebenem střechy, takže místnosti působí jako soukromé přístřešky „pod jednou střechou“.
)
)
Tradiční materiál, chytré technologie
Vnějším stavebním materiálem je kámen, ale interiéru vévodí dřevo. Přiznaná a viditelná je lehká dřevěná konstrukce, ať už se svorníky, konstrukčním řezivem nebo hlubokými trámy, pronikajícími dovnitř. Dřevo je využito i ve sloupcích na jižní fasádě, dotváří rámy oken a dveří i část obvodového pláště.
)
Přes poněkud selský vzhled se tu setkáme s maximální energetickou efektivitou, geotermálním vytápěním, trojitým zasklením oken. Kombinace dřeva a kamene se ukázala být pro místo příhodnou i ekologickou volbou současně.
Materiály: LAMAS Architecture
Foto-kredit: (Foto: Felix Michaud)
)
)
)
)
