Podlahové topení je nenápadné a má nízké provozní náklady v porovnání s jinými způsoby vytápění, jde o vytápění "nízkoteplotní." Lépe se plánuje v novostavbách, ale můžeme jej zahrnout i do rekonstrukce staršího bytu. Existují dva druhy podlahového topení, elektrické a teplovodní. Jako podlahovou krytinu můžeme zvolit dlažbu, plovoucí podlahu, linoleum, parkety (s certifikátem, že mohou být umístěny nad plovoucí podlahou) nebo koberec. Co ale dělat, když nám podlahové topení "netopí?"
Podlahové topení je vhodné instalovat ve všech místech podlahové plochy obytných místností. Pouze místa, která jsou stabilně zastavěná (pod kuchyňskou linkou, vestavěnými skříněmi či vanou) vynecháme. Podlahu pod topením je nutné důkladně izolovat, aby nám teplo neunikalo dolů. Pokud máme patrový rodinný domek, použijeme v přízemí tlustší izolaci než v patře. Z vrchní strany zaléváme podlahové topení samonivelačním anhydritovým potěrem (55 mm) nebo z ekonomických důvodů betonem (65 mm).
V případě teplovodního podlahového topení se často můžeme setkat se zavzdušněním a kolísáním tlaku topného systému. Vyskytují se i případy, kdy některé okruhy topení od začátku nefungují. Firma, která zařízení zhotovila, ubezpečuje, že do několika dnů bude vše v pořádku, ale skutečnost je jiná.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), položené teplovodní podlahové topení před zalitím
Odvzdušnění podlahového topení
Každý systém podlahového teplovodního topení obsahuje odvzdušňovací ventily v rozvaděči a na kotli. Těmi se automaticky vypouští vzduch a jednou za čas musíme dopustit chybějící vodu. Pokud doléváme vodu příliš často, může být příčinou problému prasklé topení. Poznali bychom to tak, že je anhydrit v některém místě promočen. Pro vyzkoušení jednotlivých okruhů můžeme vypnout oběhové čerpadlo a zavřít všechny větve. Ty potom po jedné otevřeme a počkáme, až vyjde vzduch. Takto postupujeme, až je celý systém odvzdušněn. Chybou může být i odvzdušňovací ventil. Může být zaseklý a stačí jej pouze povolit a zamáčknout pružinku.
Pro každý topný systém je třeba správně navrhnout expanzní nádobu. Menší objem může mít vliv na problémy s tlakem i zavzdušňováním a následně na funkci některých okruhů, protože v podlahovém topení je poměrně dost vody. Velkou pomocí při výše uváděných problémech může být také Spiroventil (odvzdušňovací a odkalovací ventil). Ten se instaluje na přívod z kotle, což je nejteplejší místo systému. Pronikavě zlepší odvzdušnění a voda ve všech okruzích zůstává čistá.
Problémy s odvzdušněním a tlakem systému teplovodního podlahového topení můžeme řešit různými způsoby. Nejlépe je vše konzultovat s firmou, která systém zhotovila a má s ním zkušenosti. Topenáři mají různé názory na odvzdušnění a někteří dokonce tvrdí, že dokonalé (samovolné) odvzdušnění může trvat i několik měsíců.
, položené teplovodní podlahové topení před zalitím)
, odvzdušňovací ventil)
