Pokud nejsme napojeni doma, na chalupě, nebo na chatě k veřejnému vodovodu a používáme vodu ze studny či pramene, měli bychom zjistit chemickým rozborem, jaké je její složení a upravit ji pro vhodnost konkrétního použití, včetně konzumace.
Úprava pitné vody je vlastně soubor procesů, kterými se snažíme dosáhnout jejích vhodných vlastností. Jedná se hlavně o odstranění choroboplodných zárodků, které by mohly ohrozit zdraví člověka. Dále se snažíme vodu zbavit různých nečistot a příměsí z okolí studny nebo pramene. Vždy je třeba zvážit a prodiskutovat s odborníky, jakou metodu či zařízení použijeme. Úprava by neměla zhoršit senzorické vlastnosti vody a měla by zachovat pro lidský organismus potřebné množství minerálních látek.
V blízkosti studny se může nacházet mikrobiologický zdroj znečištění (hnojiště, žumpy apod.) a může docházet ke kontaminaci vody. Proto je třeba dělat pravidelně rozbor vod z těchto míst. Dalším znečištěním mohou být jíly, písky a zvýšené hodnoty obsahu vápníku, hořčíku, železa, manganu a dusičnanů.
Zdroj vody
Odstraňování mechanických nečistot
Vodu necháme protékat přes filtr tvořený z vložek ze síťoviny (polypropylénu) , písek, aktivní uhlí, keramickou vložku nebo přes kombinaci těchto materiálů. Voda protéká a mechanické nečistoty se zachytávají na filtru. Filtr musíme pravidelně měnit, protože by mohl být zanesený. V tom případě se sníží tlak a propustnost a hrozí možnost bakteriálního znečištění. Mechanickou filtrací nedokážeme z vody vyloučit rozpuštěné látky.
Pokud voda páchne např. chlórem, doporučuje se použít aktivní uhlí, které absorbuje různé znečištění (např. pesticidy, organické látky apod.) a vylepšuje chuť vody. Životnost filtru je vždy závislá na rozsahu znečištění.
Pramenitá voda
Tvrdá voda
Neupravená voda se zvýšeným obsahem zejména vápníku a hořčíku vytváří nerozpustné uhličitanové soli a ty mohou způsobit tzv. vodní kámen. Tuto vodu označujeme jako tvrdou. Má lepší chuť než měkká a zjistíme ji pomocí různých testovacích pomůcek (proužky). Při umývání rukou se nám bude hůře vytvářet mýdlová pěna, což je další znak tvrdé vody.
Látky, které způsobují tvrdou vodu, se usazují na stěnách potrubí a snižují propustnost. Poškozují zařízení pro ohřev vody (kotle, pračky, žehličky, konvice atd.) a tím se nám náklady na ohřev značně prodraží.
Úpravu tvrdé vody (změkčení) provedeme použitím sody, ionizací, elektrolýzou či magnetickou úpravou. Nejpoužívanější je ionizace. Voda při ní protéká přes filtr a tam dochází k výměně iontů vápníku a hořčíku za ionty sodíku nebo vodíku. Filtr časem ztrácí své schopnosti a je nutné provést pomocí solného roztoku jeho regeneraci.
Testovací proužek
Železo a mangan
Tyto prvky se často vyskytují ve větším množství v podzemních vodách (hluboké studny). Železo způsobuje trpkou chuť a také hnědý zákal. Vytváří přitom prostředí pro vláknité železité bakterie, které prorůstají potrubím a zmenšují jeho propustnost. Navíc způsobují skvrny na umyvadlech, vanách a při praní i na oděvech.
Oxidací pomocí kyslíku, chlóru, manganistanu draselného aj. sloučeniny železa a manganu vytvoří nerozpustné částečky, vodu obarví oranžově či hnědě a z vody se odstraní filtrací. Používají se filtry se speciálním oxidačním pískem, které je nutné čas od času vyčistit propláchnutím z opačné strany. Pro správnou funkci filtru musí mít voda minimální pH 6,5 až 7, nesmí být kyselá.
Studna
Dusičnany
Dusičnany jsou potřebné k vývoji rostlin a jejich zdroji jsou chemická hnojiva, žumpy, septiky apod. Pokud se zvýší jejich množství, je voda škodlivá zejména pro kojence od 3 do 6 měsíců.
Větší množství dusičnanů nepoznáme podle chuti či zápachu, je nutné provést chemický rozbor. K jejich odstranění se používá ionizace, reverzní osmóza a elektrodialýza. Nejčastější metodou je ionizace s podobnou technologií jako při změkčování vody.
Desinfekce
Je důležitou součástí úprav pitné vody. Nejpoužívanější látkou je chlór a jeho sloučeniny. Lehce se dávkuje, ve vodě se dobře rozpouští a dlouho vydrží. Účinnost odstranění choroboplodných zárodků je až 99,9%. Do vody se přidává ve formě roztoku. Pokud by jej bylo ve vodě více a bylo by ji třeba dechlórovat, použijeme filtraci přes aktivní uhlí.
Ekologickým způsobem desinfekce vody je ultrafialové (UV) záření. Vyvolává biochemické změny v mikroorganismech a usmrcuje je. Výhodou je jednoduchá instalace a údržba. Působí však pouze lokálně, proto hrozí vznik sekundárního znečištění.
Veškeré výše uvedené úpravy vody přispějí k jejímu plnému využití v našich domácnostech a rekreačních objektech.
