Po éře zateplení domů a bytů přišel tento trend také na chaty a chalupy. Je velice příjemné, když přijedeme v zimních měsících do nepromrznutého rekreačního objektu. Uvnitř se udrží teplota nad nulou, i když je venku třeskutá zima. Náklady na zateplení chaty či chalupy nejsou tak velké. Rozdíl v množství energie a času mezi zateplenou a nezateplenou stavbou je obrovský. Při víkendových návštěvách v zimních měsících vzniká v nezateplených místnostech tzv. „chalupářské teplo“ až třetí den a to již odjíždíme domů. Proto je zateplení jednoznačně výhodné. Někdy však může přinést nepříjemnost v podobě plísní.
Vznik plísně
Vzduch se v rekreačních objektech téměř nehýbe. Všechny škvíry, kterými by mohlo foukat a podporovaly by přirozené větrání, jsme utěsnili. Pokud nepřijedeme 14 dní, větrání je minimální, stoupne vlhkost vzduchu a vznik plísně je na obzoru. Po příjezdu na chatu nebo chalupu najdeme zelené povlaky na stěnách, nábytku a textiliích.Větrat v utěsněných prostorách nelze. Pokud vytvoříme nějaké otvory, zateplovali bychom pak zbytečně. Musíme se tedy přizpůsobit novým podmínkám. Jednou z možností je mikroventilace (větrací štěrbiny). Tuto funkci poskytují nové typy oken. Při silnějších mrazech ale vzniká riziko, že objekt vymrzne. Dokonalejší je větrání pomocí rekuperačních systémů, které využívají teplo z odváděného vydýchaného vzduchu. Tento způsob je však podstatně dražší.
Problémy s plísněmi se mohou vyskytnout i v utěsněném a zatepleném bytě nebo domě po návratu z dovolené. Ještě větší starosti mohou mít obyvatelé energeticky úsporných domů a domů postavených přírodním způsobem (hliněné či slaměné domy).
Rozšířená plíseň na zdivu
Problém může přinést i výměna oken ve starším objektu - plíseň v ostění
Stylové prostředí chalupy
Stylové prostředí chalupy
Stylové prostředí chalupy
Úprava nábytku
V utěsněném prostoru vzduch proudí pomalu a proto potřebuje více místa, aby mohl cirkulovat. Někdy pomůže pouhé přestavění nábytku na zimní období a vše je v pořádku. V opačném případě můžeme provést několik úprav. Podstavce skříní, které samozřejmě nepropouštějí vzduch, nahradíme nohami. Na zadní strany skříní namontujeme příložky, vznikne mezera, takže vzduch proudí i za skříní. Jako příložky můžeme použít kousky dřeva nebo plastové zátky od vína. Zátky dobře odolávají plísním. Vestavěné police a skříně musíme vybavit větracími mřížkami a pokud nejsou mřížky dostatečně účinné, musíme zvolit větší úpravy nebo zcela novou koncepci nábytku.
I toto elegantní řešení soklu umožní proudění vzduchu
„Protiplísňový“ nábytek
Skříně a police tohoto typu nemají boční ani zadní stěny a dno nad zemí. Jsou perforované a vzduch proudí mezi věcmi, které jsou v nich uložené. Na prádlo se používají košíky. V dalších letech se budou objevovat další generace vestavěného nábytku a doplňků.Nehašené vápno
Již naše babičky umisťovaly do vlhkých koutů otevřené nádobky z nehašeným vápnem. Vápno velice dobře pohlcuje vlhkost a postupně se vyhasí. Využijeme jej poté třeba na posypání kompostu. Přidáním vápna kompost nezapáchá, neplesniví, ale přitom se rozkládá. Nádobky s nehašeným vápnem jsou tedy další možností v boji s vlhkostí a plísněmi.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Na staré chalupy je vhodný nábytek zásadně na nohách
