Pavlačové domy se u nás začaly stavět již v 19.století ve větších městech. Byly v nich malé byty, hlavně pro chudé dělníky, kteří odcházeli z venkova do měst. Domy byly několikapatrové a pavlače připomínaly venkovská zápraží. Chodba po jedné straně domu sloužila k bezproblémovému umístění bytů vedle sebe bez složitých architektonických řešení. Dnes je velmi těžké najít nerekonstruovaný „pavlačák,“ protože se jich zachovalo velice málo.
Problémy se zvýšenou vlhkostí
Pavlačové domy jsou různě upraveny a z dříve nehezkých prostor jsou vybudovány hezké a účelné byty. Jednou z úprav, kterou můžeme vylepšit pavlačový byt, je zateplení zárubně. Vchodové dveře bývají plechové, aby vyhovovaly požární bezpečnosti. Jsou osazené v 10 cm široké, kovové zárubni přímo na betonový panel. Při nízkých teplotách v zimě se vlhkost sráží na povrchu zárubně a na okrajích dveří. Dveře ani zárubeň nejsou totiž dostatečně izolovány, orosí se a v extrémních případech může voda kapat ze zárubní a stékat po dveřích.Odstranění zvýšené vlhkosti
Kovovou zárubeň oblepíme z vnější strany asi 1cm tlustým, hrubým polystyrénem. Lepíme speciálním lepidlem pro lepení polystyrénu na nenasákavý podklad. Na tuto izolaci nalepíme obložení z dřevěného hranolu (síla stěny 1 cm, nejlépe smrk) a v místě zámku vysekneme část, aby se kování nezachytávalo o zárubeň. Povrch natřeme silnovrstvou lazurou na dřevo. Vlhkost tímto způsobem plně odstraníme a jedinou nevýhodou je zmenšení světlosti dveří z běžných 80 na 76 cm.Některé firmy dnes vyrábějí přímo zateplení kovové zárubně (hliníkový plech různých odstínů) a také zateplené plastové dveře. U zárubně se světlost zmenší pouze o 2 cm a nemusíme vyřezávat drážku pro kování. Dveře jsou použitelné i do původní kovové zárubně.
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Pavlačový dům
