Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.
Skipas ani zásoby na solení chodníků se letos zatím moc nevyplácí. Zima by nás ještě mohla překvapit, ale prozatím to vypadá spíš na předčasné jaro. Spolu s tím ožívají i nejrůznější „jarní“ nápady a zlepšováky pro vaši zahradu. Jsou určitě úsporné a vychytralé, to ano. Ale jestli opravdu fungují? Budete to muset vyzkoušet sami. Uspět, nebo se spálit.
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
S trávníky je kříž. Nejprve musíte připravit terén, pak vybrat vhodné osivo a pak dosáhnout toho, aby vám na husté ploše zeleného pažitu rostlo jenom to, co chcete. Jenomže příroda nenechává trávníky bez povšimnutí, a tak se i na dokonale střižených travních plochách může objevit kdeco. Jaké druhy travin vnímáme jako základní složky travních směsí a co všechno je možné přidávat? Náš kvíz vám napoví i přezkouší vaše znalosti. A že zrovna jednoděložné traviny nejsou vůbec jednoduchým světem.
Děje se to každý rok, každé jaro. Co přesně? To, že se touhle dobou vždycky hezkých pár lidí odhodlá k tomu, že si letos přilepší. Tím, že začnou zahradničit. A že tím trochu pomůžou domácímu rozpočtu. Jenže většina z nich selže. Buď u toho fantastického koníčku nevydrží, anebo nic neušetří. Proč?
Kopcové záhonky jsou fajn nápad, který ale málokdy funguje tak, jak si představujete podle hezkých obrázků. Ti, kdo je budují, totiž často zapomínají na potřebné minimum konstrukčních znalostí. Jen s nimi může být hromada vysoká a úzká současně, a přitom se nerozpadnout. Jak postupovat?
Oficiálně se sice sezóna zahajuje 10. května, kdy brány valtické bylinkové zahrady vpustí dovnitř první návštěvníky a obdivovatele bylinek, pro zahrádkáře a bylinkáře však již sezóna začala. Od května do října můžeme ve valtické bylinkové zahradě obdivovat výsledky práce místních zahradníků, ale doma si už musíme pospíšit, aby i naše bylinky byly i letos v dobré kondici. Ve Valticích pak můžete v sezóně nasbírat další cenné rady a inspirace a nějaké sazeničky bylinek si zde můžete i koupit.
Tradice jsou tuze hezká věc. Ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.
O tom, že kompostování je užitečná věc, která vás dohromady nic nestojí, a tratit na ní nebudete, se už tak nějak ví. Naštěstí. Takže asi nepřekvapí, že s nástupem nové sezóny se spousta lidí pouští do zakládání kompostů. Jenže zrovna jaro na to není tou úplně nejlepší dobou. Proč?
Robert Todd Carroll, známý americký filozof a skeptik, shrnul to, co se na západě v některých případech stává z feng-šuej (Zdroj: Wikipedia): „Feng-šuej se stalo jedním z aspektů interiéru v západním světě a údajní mistři feng-šuej se dávají najmout za vysoké částky, aby říkali lidem, jako je Donald Trump, jakým způsobem mají být umístěny jeho dveře a další věci. Feng-šuej se také stalo jiným New Age, podvodem s poli "energie" metafyzických výrobků ... nabízených k prodeji, které vám pomohou zlepšit vaše zdraví, maximalizovat svůj potenciál a zajistit plnění některých filozofií koláčků štěstí.“ Tak pozor, abyste se nakonec místo tvorby feng-šuej zahrady nezačali chovat jako… dobyvatelé Ukrajiny, Kanady a Grónska.
Sněženky jsou neuvěřitelnými rostlinami. Jejich existence má tolik benefitů a zahrnuje tolik zajímavostí, že byste v rostlinné říši těžko hledali srdnatější bojovníky o svou existenci. Přitom jsou to rostlinky drobné a nenápadné, křehké, které kvetou jenom chvíli, doslova se derou ještě promrzlou půdou skrz sníh. Dovedou si jej dokonce rozehřát, rozpustit. A pak postupně zmizí. Jako by tu nikdy nebyly.
Je to název, který dílo skutečně moc neprodává. Ale šanci byste mu dát měli, protože se vám to ve výsledku vyplatí. Nabízí totiž hned několik chytrých řešení, která vaší zahradě mohou významně prospět. A celé to pořízení přitom nic nestojí. Je totiž ze zbytků.
Skoro by se chtělo říci, že březen je doba mulčovací, měli bychom totiž nastýlat různými mulčovacími materiály záhony, dokud je půda ještě vlhká. Zároveň tak potlačíme růst plevelů, které ještě nevyrazily. Jenže ono je sucho. Nebyl sníh, mnoho ani celou zimu nepršelo a nyní je to stejné. Venkovní teploty létají tak, že ráno jdeme v kabátě a po obědě se klidně můžeme vysvléct do trika s krátkým rukávem. Ale neprší ani nesněží. Bohužel. A tak musíme spolu s mulčováním již nyní zalévat. Ale kde dešťovku rychle vzít? Můžeme si pomoci radami našich předků.
Který skleník byl v loňském roce nejžádanější a stále je? Skleněný nebo polykarbonátový? Jaké má rozměry?
Plotové výplně do drátěných plotů Bekafor a Nylofor od Betafence zajistí více stínu i soukromí na vašem pozemku. Sníží větrnost na zahradě a vypadají krásně. Oplocení rázem ožije. Instalovat je lze jak do nově stavěných plotů, tak na již nainstalované drátěné ploty Nylofor 3D i 2D a Bekafor Classic. Montáž je jednoduchá, bez nutnosti použití speciálního nářadí, vybrat si lze z několika barev a výšek. Nové plotové výplně jsou určené pro každého, kdo se nespokojí jen s drátěným pletivem, nebo chce něco víc než jenom zelenou stínící tkaninu. A záruka? 10 let!
Bazény obecně nepatří zrovna k prvkům, které do zahrad architektonicky patří. A když ještě bazén zakryjete nevzhledným “skleníkem“, snadno se stane něčím, co sice osvěží vaše tělo a ducha, ale dívat se na to raději moc nechcete. Sousedé si na vás navíc smlsnou, i oni se na tu nádheru musí pořád dívat. Přitom ale existuje elegantní řešení, které promění bazén jako mávnutím kouzelného proutku v pohodlnou terasu, co slouží, i když bazén odkryjete.
Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.
Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.
Ruku na srdce, kdy jste naposledy při svých cestách českou a moravskou krajinou viděli nějakého hastroše, bubáka, strašidlo, prostě jak se dříve říkávalo strašáka do zelí? Bývalo jich mnoho a byli všude, plašit měli především nenechavé ptactvo nebeské, aby nedecimovalo úrodu, strašáci vlastně zastupovali hospodáře, kdykoli se od hastrošem chráněného místa vzdálil. Právě strašáci ale jaksi nejsou, chybí. A je to škoda.
Venkovská usedlost v Dubu zaujala porotu České ceny za architekturu 2024 svým přístupem, ze kterého vzešlo originální a přitom do prostoru citlivě vsazené dílo. Někdo sáhne kvůli úsporám při řešení svého bydlení pouze po rekonstrukci staré chalupy, jiný ji zbourá a postaví novou, ale tady se všechno dělalo jinak. Původní chalupa byla citlivě opravena, přičemž zůstal i pohledově přiznán její původní duch a hmoty, zatímco hned vedle byl postaven nový dům určený pro bydlení, který architekti se starou chalupou propojili. Vznikl tak polouzavřený dvůr s novostavbou orientovanou na jih.
