Ruku na srdce, kdy jste naposledy při svých cestách českou a moravskou krajinou viděli nějakého hastroše, bubáka, strašidlo, prostě jak se dříve říkávalo strašáka do zelí? Bývalo jich mnoho a byli všude, plašit měli především nenechavé ptactvo nebeské, aby nedecimovalo úrodu, strašáci vlastně zastupovali hospodáře, kdykoli se od hastrošem chráněného místa vzdálil. Právě strašáci ale jaksi nejsou, chybí. A je to škoda.
Venkovská usedlost v Dubu zaujala porotu České ceny za architekturu 2024 svým přístupem, ze kterého vzešlo originální a přitom do prostoru citlivě vsazené dílo. Někdo sáhne kvůli úsporám při řešení svého bydlení pouze po rekonstrukci staré chalupy, jiný ji zbourá a postaví novou, ale tady se všechno dělalo jinak. Původní chalupa byla citlivě opravena, přičemž zůstal i pohledově přiznán její původní duch a hmoty, zatímco hned vedle byl postaven nový dům určený pro bydlení, který architekti se starou chalupou propojili. Vznikl tak polouzavřený dvůr s novostavbou orientovanou na jih.
Předzahrádky, zahrádky, zahrady, parky. Malé i velké, skromné i honosné, přírodně i exotičtěji laděné. Zahrada je vlastně synonymem přírody, té lidmi přetvářené. A samotné slůvko zahrada má mnoho přívlastků (rajská, světa, kouzelná, bylinková, magická, zanedbaná, vypiplaná atd.). Zahrady samozřejmě dostaly i svou organizovanost, instituce, dokonce i soutěže a také se logicky promítají v umění a médiích. A právě na to jsme se v našem kvízu zaměřili.
Zahrádka za domem je docela slušný nástroj, kterým se dá pomoci dobré věci. Ochraně přírody. Otázka však stojí, zda ta vaše zahrádka bude přírodě pomáhat více, když bude osetá čistě domácími a původními druhy, anebo do ní vpustíte i pár exotů.
Častým problémem zahrady ve svahu je splavování půdy. Zejména při silnějších deštích zanáší splavená zemina záhony nebo prostory kolem domu. Jak tento problém vyřešit? Na to jsme se zeptali Martina ze společnosti GEOMAT, kde mají se zpevňováním svahů letité zkušenosti.
I ten proklínaný trávník je menší zlo než vyasfaltovaný dvorek. Na velikosti zahrady totiž tolik nezáleží, zato na její pestrosti zásadně. A byť by se té pestrosti dalo dosáhnout klidně i s pomocí druhů původních, planě rostoucích, nemusí být nutně jen o nich.
Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.
Ať už provádíte zimní prořezávku ovocných stromů, nebo ne, právě je vhodný čas na odběr roubů. Tedy pokud plánujete roubování, nebo jste někomu slíbili rouby třeba těch lahodných jablíček, která tak báječně chutnají. A ano, jeden starší strom může nést i více odrůd konkrétního ovoce. Jak a jaké rouby odebírat, kdy a jak je uskladnit?
Naprostá většina rostlin v zimě odpočívá, i stálezelené druhy fungují v utlumeném módu období vegetačního klidu. Spí, šetří vodu, které mají v zimě největší nedostatek. Navíc svůj útlum řídí pomocí množství denního světla. Sluníčko začne ubývat, dny se krátí. A víceleté rostliny se začnou ukládat k zimnímu spánku. Přesto však některým druhům nedá zima spát a náhle si z mrazu a běloby sněhu vykvetou. Venku, v zahradě a přírodě. Které rostliny to jsou?
Foukané vánoční ozdoby, jízda králů, loutkářství, masopust, modrotisk, ruční výroba skla, slovácký verbuňk, sokolnictví a vorařství. Tato slova představují takzvané nehmotné kulturní dědictví naší země, které bylo zapsáno v Seznamu UNESCO. Kromě toho jsou však v UNESCO zapsána i celá historická centra měst a významné památky, především architektonické. Které to jsou? Připomeneme vám je v našem kvízu.
Jak elegantně vyjádřit, že je někde stromů tak akorát, a jinde je jich kritický nedostatek? Možností, jak to sofistikovaně pojmout, je docela dost. Nicméně i tak se spokojenost se stavem veřejné zeleně ve vašem okolí může dost výrazně lišit. Záleží na tom, koho se zeptáte. Udělat z relativně složitého problému jednoduchou záležitost nyní pomáhá nová praktická poučka.
Vánoční svátky jsou spojené s ochutnávkami mnoha druhů exotických plodin. Dřívější fronty na omezené množství banánů, pomerančů a mandarinek jsou již skoro 35 let pryč a nabídka v obchodech dnes kdekoho zláká vyzkoušet něco úplně nového. Jenomže některé netradiční plody si můžeme zkusit i vypěstovat. Jedním z nich je muďoul trojlaločný, dřevina severu Ameriky, které říkali původní obyvatelé tohoto kontinentu Pawpaw. Jinak jsou plody tohoto stromu známé i pod pojmem banány severu a vypěstujete si je i ve své zahradě. Dokonce ve skvělé jakosti.
Projekt stodoly v Maxově už má svá léta. Jako inspirace ale rozhodně nezestárl. Poskytuje totiž velmi jednoduchý návod na to, jak si na pozemku postavit dočasný víceúčelový objekt stodoly. Přičemž tou stavbou nepozbudete vloženého materiálu, ve stavbě ho máte jen dočasně odložený pro další případné použití.
Malebný pozemek nad řekou Vltavou se smíšeným lesem vyrůstajícím na prudkém svahu nad vodním tokem vyžaduje citlivý přístup architektů. A opravdu zde převládla snaha začlenit dům a drobné zahradní stavby do krajiny. Žádná architektonická okázalost, jakoby se i dům napil z prostředí, ve kterém vyrostl. Bez spousty práce zahradního architekta by ale takové prostředí nemohlo vzniknout, pouze by zde stála v původním prostředí nová budova.
Chcete dosáhnout potravinové soběstačnosti, nebýt závislí na vnějších zdrojích? Toužíte být připraveni na všechny možné i nemožné krize? Nebo dokonce válku? Anebo vás jen nebaví tolik utrácet za potraviny? Pak byste možná mohli společné řešení nalézt u sebe na zahradě. V šestici plodin, které vás hlady pojít nenechají.
Mezi jehličnany jsou i unikáty, kvůli nimž lidé cestují přes celou republiku, aby je spatřili. Právě jedním z nich je douglaska tisolistá rostoucí v arboretu jménem Americká zahrada u západočeských Chudenic. A rozhodně stojí za pozornost.
Během pandemie covid-19 se rozhodli, že tísnit se dál ve městě nemá cenu. Život v dotyku s přírodou jim voněl o dost volněji. A tak si koupili bezmála pětihektarový pozemek, usazený v lesnaté a horské krajině. S tím, že si tu nechají postavit dům ve stylu stodoly.
I malé projekty dokáží udělat velkou radost po všech stránkách. V případě tohoto díla se přitom skoro ani nevyplatí počítat metry čtvereční. Tak malý záměr to je. Přesto dokresluje chatu i okolní zahradu tak nápadným způsobem, že k sobě až magneticky přitahuje pozornost. A zajímavým nápadem přitom korunuje celý pozemek.
Nebude řeč o obnovitelných zdrojích energií, úsporných technologiích, nebo elektromobilech, ale především o skutečné zeleni. Nová studie inženýrsko-konzultační společnosti Sweco se zabývala možnostmi zlepšení kvality života obyvatel evropských měst, udržitelnosti a odolnosti vůči změnám klimatu prostřednictvím regenerativního designu.
Nádhera, že to snad ani nemůže být pravda. Úplná podivnost a hloupost, která funkčně nedává žádný smysl. Anebo, jak teď zaznívá stále častěji: „To je jen zase další obrázek vymyšlený umělou inteligencí.“ Tohle všechno se dnes říká o zahrádkářské kolonii Naerum. Která, ač opravdu vypadá neuvěřitelně a fantasticky, skutečně existuje.
