Pěstovat si v zimě okurky, anebo doufat, že ze semínek pomeranče u vás jednou vyroste celý strom? Bláhové, bláznivé! V zajetí evropského klimatu a střídání čtyř ročních období nic takového není možné. Nebo je? Představy o uměle kontrolovaném klimatu, jež vedly ke vzniku skleníků, jsou staré dvě tisíciletí.
Řekněme, že jste se vydali s nějakou cestovkou, anebo vlastním strojem času do minulosti. A tam, zcela v rozporu s pravidly správného cestování časem, byste se rozhodli dát našim předkům přístup k nějaké průlomové technologii. Nějak nenápadně, aby se na to hned nepřišlo. Co by to tak mělo být?
Co když to uděláme v zahradě opačně než věční údržbáři a plánovači? Když budeme naopak požadovat maximálně chaotické uspořádání a vzhled s minimálním vlastním přičiněním? Výsledkem bude jistý řád, který však nebude na první pohled patrný. Kdo půjde kolem, řekne nepořádek a hnidopich dokonce zakřičí „bordel“.
Když vám někde chutná, neměl by člověk odcházet polosytý a nedojedený. A proto je tu druhá várka výživných nápadů, které vám letos mohou na zahradě pomoci a přitom ušetřit. Dodáme, že některé z nich jsou trochu bez záruky, a bude záležet jen na vás, jak dalece se jimi inspirujete.
Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.
Zahrada bez trávníku je pro mnohé z nás, vlastně zřejmě většinu, něčím nepředstavitelným. Extrémní změnou, pošetilostí, nesmyslem a dokonce i drzostí. Pro někoho však může jít o originalitu, spontánní rozhodnutí, nebo dokonce velmi promyšlený koncept. A impuls? Ten v sobě máme ukrytý všichni, je jím nekonečná péče o trávníky. Jak dopadla konkrétně zahrada v rakouském Burgenlandu?
Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.
Skipas ani zásoby na solení chodníků se letos zatím moc nevyplácí. Zima by nás ještě mohla překvapit, ale prozatím to vypadá spíš na předčasné jaro. Spolu s tím ožívají i nejrůznější „jarní“ nápady a zlepšováky pro vaši zahradu. Jsou určitě úsporné a vychytralé, to ano. Ale jestli opravdu fungují? Budete to muset vyzkoušet sami. Uspět, nebo se spálit.
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
S trávníky je kříž. Nejprve musíte připravit terén, pak vybrat vhodné osivo a pak dosáhnout toho, aby vám na husté ploše zeleného pažitu rostlo jenom to, co chcete. Jenomže příroda nenechává trávníky bez povšimnutí, a tak se i na dokonale střižených travních plochách může objevit kdeco. Jaké druhy travin vnímáme jako základní složky travních směsí a co všechno je možné přidávat? Náš kvíz vám napoví i přezkouší vaše znalosti. A že zrovna jednoděložné traviny nejsou vůbec jednoduchým světem.
Děje se to každý rok, každé jaro. Co přesně? To, že se touhle dobou vždycky hezkých pár lidí odhodlá k tomu, že si letos přilepší. Tím, že začnou zahradničit. A že tím trochu pomůžou domácímu rozpočtu. Jenže většina z nich selže. Buď u toho fantastického koníčku nevydrží, anebo nic neušetří. Proč?
Kopcové záhonky jsou fajn nápad, který ale málokdy funguje tak, jak si představujete podle hezkých obrázků. Ti, kdo je budují, totiž často zapomínají na potřebné minimum konstrukčních znalostí. Jen s nimi může být hromada vysoká a úzká současně, a přitom se nerozpadnout. Jak postupovat?
Oficiálně se sice sezóna zahajuje 10. května, kdy brány valtické bylinkové zahrady vpustí dovnitř první návštěvníky a obdivovatele bylinek, pro zahrádkáře a bylinkáře však již sezóna začala. Od května do října můžeme ve valtické bylinkové zahradě obdivovat výsledky práce místních zahradníků, ale doma si už musíme pospíšit, aby i naše bylinky byly i letos v dobré kondici. Ve Valticích pak můžete v sezóně nasbírat další cenné rady a inspirace a nějaké sazeničky bylinek si zde můžete i koupit.
Tradice jsou tuze hezká věc. Ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.
O tom, že kompostování je užitečná věc, která vás dohromady nic nestojí, a tratit na ní nebudete, se už tak nějak ví. Naštěstí. Takže asi nepřekvapí, že s nástupem nové sezóny se spousta lidí pouští do zakládání kompostů. Jenže zrovna jaro na to není tou úplně nejlepší dobou. Proč?
Robert Todd Carroll, známý americký filozof a skeptik, shrnul to, co se na západě v některých případech stává z feng-šuej (Zdroj: Wikipedia): „Feng-šuej se stalo jedním z aspektů interiéru v západním světě a údajní mistři feng-šuej se dávají najmout za vysoké částky, aby říkali lidem, jako je Donald Trump, jakým způsobem mají být umístěny jeho dveře a další věci. Feng-šuej se také stalo jiným New Age, podvodem s poli "energie" metafyzických výrobků ... nabízených k prodeji, které vám pomohou zlepšit vaše zdraví, maximalizovat svůj potenciál a zajistit plnění některých filozofií koláčků štěstí.“ Tak pozor, abyste se nakonec místo tvorby feng-šuej zahrady nezačali chovat jako… dobyvatelé Ukrajiny, Kanady a Grónska.
Sněženky jsou neuvěřitelnými rostlinami. Jejich existence má tolik benefitů a zahrnuje tolik zajímavostí, že byste v rostlinné říši těžko hledali srdnatější bojovníky o svou existenci. Přitom jsou to rostlinky drobné a nenápadné, křehké, které kvetou jenom chvíli, doslova se derou ještě promrzlou půdou skrz sníh. Dovedou si jej dokonce rozehřát, rozpustit. A pak postupně zmizí. Jako by tu nikdy nebyly.
Je to název, který dílo skutečně moc neprodává. Ale šanci byste mu dát měli, protože se vám to ve výsledku vyplatí. Nabízí totiž hned několik chytrých řešení, která vaší zahradě mohou významně prospět. A celé to pořízení přitom nic nestojí. Je totiž ze zbytků.
Skoro by se chtělo říci, že březen je doba mulčovací, měli bychom totiž nastýlat různými mulčovacími materiály záhony, dokud je půda ještě vlhká. Zároveň tak potlačíme růst plevelů, které ještě nevyrazily. Jenže ono je sucho. Nebyl sníh, mnoho ani celou zimu nepršelo a nyní je to stejné. Venkovní teploty létají tak, že ráno jdeme v kabátě a po obědě se klidně můžeme vysvléct do trika s krátkým rukávem. Ale neprší ani nesněží. Bohužel. A tak musíme spolu s mulčováním již nyní zalévat. Ale kde dešťovku rychle vzít? Můžeme si pomoci radami našich předků.
Který skleník byl v loňském roce nejžádanější a stále je? Skleněný nebo polykarbonátový? Jaké má rozměry?
