Nenáročný a přitom chytře řešený dům, který svým minimalistickým formátem podtrhuje, jak málo vlastně potřebujeme k životu. Heslem architektů tu bylo „menší design, větší možnosti“.
Mladá rodina měla ve svém držení pozemek na poměrně reprezentativní „adrese“. Přesněji řečeno, parcelu v háji mezi rozrostlými eukalypty a korkovými duby, s osobním přímým přístupem na uruguayskou pláž Playa Hermosa. Jistě, tahle uruguayská Playa Hermosa v Maldonado není až tak luxusní lokalitou, jako stejnojmenná pláž v Mexiku nebo na Kostarice, pořád je to ale hodně sympatické místo. Jehož hodnotu zvyšovala nejen exkluzivní pozice, ale i fakt, že pozemek byl legálně zastavitelný, se úředně schválenou výstavbou.
Kde je tedy skrytý háček? V tom, že parcela měla silně obdélníkový formát, a svou rozlohou pokrývala necelých sto metrů čtverečních. Z nichž, kvůli rostlým stromům, byl k zastavění vlastně jen zlomek prostoru. Ve zkratce se tak dá říct, že rodina sice disponovala pozemkem u pláže, ale postavit di na něm mohli leda tak stan nebo zaparkovat karavan. Poptávka po řešení situace tak vedla přizvané architekty z Bercetche eStudio k netradičnímu postupu.
Život na pětatřiceti metrech
Formálně navrhli objekt, který funkčně splňuje vše, s ohledem na požadavky místa. Výsledný dům – dá-li se tomu ovšem říkat dům – zabírá plochu pětatřicet metrů čtverečních. V praxi je svou výměrou menší, než garáže u okolních domů. Ale rozhodně je hezčí. Minimalistický profil domu Playa Hermosa Refuge je redukován na polovinu řezu s jednostranným přesahem střechy. Místnosti, tedy ložnice, pokoj, koupelna s toaletou a kuchyňka s jídelnou, jsou podobně redukovány na průchozí prostor. S čestnou výjimkou odřadu koupelnového boxu, který je zužujícím předělem.
Vstup do domu ústí do úzké zahrady, přímo pod stromy. Přesah střechy rozšiřuje užitný prostor za deště, ale za příjemného počasí je „obytná“ vlastně celá plotem obehnaná přírodní zahrada. Boční stěna, která vyměřuje šířku celého domu, přitom balancuje na hraně tří metrů. Dům Playa Hermosa Refuge se nezatěžuje malým pozemkem, osvobozuje prostor kolem sebe.
Stavba je zkrátka koncipována jako „kus nábytku“ určená k bydlení. Umožňuje svým obyvatelům, aby si okolí domu užívali po svém. S přáteli se dá se posedět venku, odpoledne se dá odpočinek strávit v houpací síti. Uvnitř domu je třeba trávit jen minimum času, a tak jej umenšují na provozní minimum. Obydlí plní svůj účel. Navíc přestože stojí na reprezentativní adrese, je velmi ekonomické. A v krajině za sebou zanechává jen velmi skromnou stopu.
Materiály: bercetche estudio
Foto-kredit: Sebastián Aguilar