Vše vysvětlující větu: „Přece se to nevyhodí“ jako univerzální návod proti plýtvání využívaly naše babičky tak často, že to znělo skoro jako mantra. Ale musí se nechat, že znovu použít a tedy moderně řečeno recyklovat uměly opravdu kde co. Třeba obyčejný popel z kamen nebo krbu. Tedy ten dřevní, odpad po spáleném dřevu.
Zima bez sněhu a oblev představuje pro dřeviny v zahradách problém. Potřebují nějakou tu vodu i v zimě. Obzvláště stálezelené skvosty, které si sice vytvořily různé způsoby ochrany před ztrátami vody, pořád jí ale ztrácejí dost. Stálezelené druhy trpí v zimě nejvíce. Tak úplně se totiž k zimnímu spánku neukládají. Více vody potřebují i opadavé keře a s blížícím se jarem vlastně všechny dřeviny, začnou ze země pumpovat vodu jako výkonná čerpadla.
Exotické ovoce. Pro ty starší synonymum nekonečných front s cílem získat před Vánoci alespoň dva kilogramy banánů, pomerančů a mandarinek. Ovšem pro zcestovalé doslova labužnický ráj na zemi. Rajská zahrada světa. Vyznáte se v exotických libůstkách, kvůli kterým se konaly dobrodružné výpravy a dnes plují lodě po všech oceánech?
Ať už provádíte zimní prořezávku ovocných stromů, nebo ne, právě je vhodný čas na odběr roubů. Tedy pokud plánujete roubování, nebo jste někomu slíbili rouby třeba těch lahodných jablíček, která tak báječně chutnají. A ano, jeden starší strom může nést i více odrůd konkrétního ovoce. Jak a jaké rouby odebírat, kdy a jak je uskladnit?
Vánoční svátky jsou spojené s ochutnávkami mnoha druhů exotických plodin. Dřívější fronty na omezené množství banánů, pomerančů a mandarinek jsou již skoro 35 let pryč a nabídka v obchodech dnes kdekoho zláká vyzkoušet něco úplně nového. Jenomže některé netradiční plody si můžeme zkusit i vypěstovat. Jedním z nich je muďoul trojlaločný, dřevina severu Ameriky, které říkali původní obyvatelé tohoto kontinentu Pawpaw. Jinak jsou plody tohoto stromu známé i pod pojmem banány severu a vypěstujete si je i ve své zahradě. Dokonce ve skvělé jakosti.
Chcete dosáhnout potravinové soběstačnosti, nebýt závislí na vnějších zdrojích? Toužíte být připraveni na všechny možné i nemožné krize? Nebo dokonce válku? Anebo vás jen nebaví tolik utrácet za potraviny? Pak byste možná mohli společné řešení nalézt u sebe na zahradě. V šestici plodin, které vás hlady pojít nenechají.
Nebýt konzerva, nebát se zkoušet nové věci. Internet je plný zajímavých nápadů, chce to občas vystoupit ze své komfortní zóny a udělat něco jinak, než jsme zvyklí. Protože se můžeme něco nového naučit. V případě citronů skladovaných pod vodou to ale neplatí.
Oskeruše, botanicky známá jako jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), je ovocný strom, který v sobě spojuje historickou hodnotu s praktickým využitím. Tato mohutná dřevina, dorůstající výšky až 20 metrů, kdysi běžně zdobila české a moravské sady a zahrady. Patří k tzv. starým odrůdám. Dnes se s jeřábem oskeruše setkáváme spíše vzácně, přestože nabízí mnohostranné využití.
Na prvním místě tržné a řezné rány; dvojkou v pořadí jsou fraktury. Následují pohmožděniny, po nich je pak rozsáhlá přepestrá kategorie „cizích těles a předmětů“ uvízlých v lidském těle – spadají sem třísky, střepy - a sérii katastrof uzavírají tzv. punktury (propíchnutí) a amputace částí končetin. Takhle hezky pohromadě seřazený vypadá žebříček těch nejčastějších domácích poranění, které je běžně možné utržit.
Řekněme, že byste se vydali do minulosti. A protože by vám tou cestou časem trochu vyhládlo, zastavili byste se v tržnici, pro něco na zub. Čekalo by vás ale nepříjemné překvapení. Ovoce a zelenina, na které byste narazili, by vám k chuti moc nepřidaly. Původní pra-odrůdy totiž za moc nestály, a vypadaly dost překvapivě.
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
Podzim je pro ovocné stromy důležitým obdobím. Potřebují správnou péči, aby se mohly připravit na zimu a přinést vám v příštím roce dobrou úrodu. Opravdu ale znáte všechny kroky, které byste měli na zahradě udělat? Otestujte své znalosti v našem kvízu a zjistěte, jestli při řezu a péči o své ovocné dřeviny neděláte nějaké chyby.
To ví přeci každý! Nebo snad ne? Tahle otázka je totiž naprosto banální jen zdánlivě. A odpovědi na ni se teď palčivě připomínají. Nejen proto, že je podzim – čas sklizně. Ale i proto, že ji teď domů nosí školáci, spolu s nedostatečnými zapsanými žákovských za nesprávně vyplněné úlohy ve cvičebnicích přírodopisu.
Zahradu zazimujeme, když začne na stromech zlátnout listí. Jsou však plody, které v zahradách nezazimováváme, naopak je necháváme přejít mrazem. Nebudeme se nyní snažit objasnit, proč nechat přemrznout vinnou révu a jak se vyrábí ledové víno, od toho jsou zkušení vinaři. Některé především bobule se ale nechávají přemrznout již jen proto, aby vlastně dozrály a chutnaly lépe. Měly více cukrů.
Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.
Staré původní odrůdy ovocných dřevin jsou zmiňovány již delší dobu, vlastně se staly pro tradičněji smýšlející lidi jakýmsi novodobým hitem. Na maximalizaci produkce zapomeňte, ale kromě tradice a neobvyklých chutí, které znova objevíte, přinesou i další bonusy. Obvykle totiž jde o vysokokmeny a ty poskytnou v dospělosti i kýžený stín.
Vitamíny, minerály nebo jiné užitečné živiny ovoci a zelenině rozhodně upřít nemůžeme. Ale kromě těch navýsost užitečných a chutných benefitů v sobě často nesou i něco navíc. Pozůstatky chemikálií z časů, kdy ještě rostly v sadu, na farmě, nebo plantáži.
Réva vinná rozhodně patří mezi druhy rostlin vyznačující se velice vysokou odolností vůči suchu. Jednoduše proto, že její hlavní kořeny si dovedou pro vláhu dosáhnout i do spodních vrstev půdy. A pokud je půda dokonce dostatečně propustná, mohou se dostat až do hloubky více metrů. Samozřejmě musíme zalévat především mladé sazenice, které ještě nemají kořenovou soustavu dostatečně vyvinutou, ale i v jejich případě je zapotřebí střídmost. A pak už záleží jen na lokalitě, jejích vodních poměrech a také počasí.
Od hranatého melounu v přibližném tvaru krychle až po jehlanovitý a třeba i srdcový. Že jste o tom ještě nikdy neslyšeli? To byste totiž museli vycestovat do Japonska, kde jsou takové melouny předraženým hitem. I když za poslední dobu zlevnily v přepočtu z přibližně tří tisíc korun na polovinu.
Odpověď na otázku v nadpisu článku není jednoduchá a vůbec už ne jednoznačná. Navíc hrají roli i určité generační zvyklosti, za které by se někteří hádali do krve. Amatéři, tedy zahrádkáři, i profesionálové. Obě řešení mají svá pro i proti. Když nad tím tak přemýšlím, smysl mi dává kompromis.
