Potřebujeme v dnešní době spíž a špajzku?

Dostatek veškerých potravin je dnes na každém rohu. Mnohými z nás však zmítá cenová válka. Když je něco výrazně levnější, zakoupíme toho nadbytek a neuvědomujeme si, že bez rozumného zacházení se zásobami pouze zvyšujeme svou spotřebu a ve skutečnosti nešetříme. Nemluvě o uvedených datech spotřeby. Systém je tak nastaven a reklama nás ohýbá. Nakoupené zásoby je pak třeba někde uskladnit. Pojďme nejprve zalistovat v historii. K čemu špajzy sloužily dřív a jak vypadaly?

Co byla špajzka?

Špajzka byla skříňka určená k ukládání potravin. Stejně jako manželská postel, kolébka, skříň, stůl a židle patřila špajzka do základní výbavy každé nové rodiny. Používala se též synonyma spižní skříň, mučnice, nebo vařenka a jiná, v závislosti na konkrétním krajovém nářečí. Do špajzky se ukládala mouka, cukr, chléb, luštěniny, zavřeniny, med, sůl a další suroviny a produkty. Špajzky měly hlubší regály a zásuvky a byly větrané, často i z přední strany (odvětrávaná dvířka plechovými dírkovanými mřížkami, nejčastěji kruhovými, skrz malé dírky nemohl pronikat hmyz ani hlodavci). Ve špajze uskladněné potraviny měla hospodyně v kuchyni vždy rychle po ruce. Sypké potraviny byly uskladňovány rovnou v zásuvkách, ostatní v nádobách (sklenice, dózy, porcelánové hrníčky, …), krabicích či sáčcích uložených na regálech. Některé potraviny se zavěšovaly na háčky – například sušené houby v pytlících, křížaly, byliny, …

Špajzky se lišily svými velikostmi, čili výškou, šířkou a hloubkou. Vyrobeny byly nejčastěji ze smrkového dřeva, povrchově upraveny voskem. Setkáme se však i s barevnými úpravami včetně maleb a tmavými odstíny. Úchytky byly ze dřeva, kovu či porcelánu.

Současné špajzky

Roli špajzek dnes nahrazují konkrétní skříňky a police kuchyňských linek, může však jít i o samostatné skříně, které jsou, ale nemusí být součástí kuchyňské linky. Ukládání sypkých potravin do zásuvek je však již konec. Pokud nezůstanou v originálním balení, používáme speciální nádoby, sady nádob a podobně. I současné špajzky mohou být odvětrávané, dnes však již pouze zezadu. Pohledává část nábytku zůstává neporušena.

Špajzka a spíž

Pojem spíž se používal odedávna a svůj význam neztratil ani dnes. Stejně jako špajzky (skříně), sloužily a slouží i spíže (malé místnosti) k ukládání potravin. Mnohé potraviny prostě nepatří do ledničky a skříňky kuchyňských linek také nejsou bezedné.

Spíž by měla mít ve zdi menší okno určené k větrání a regulací teploty. Měla by být orientována na východ a snadno ji vytvoříme při rekonstrukci dostatečně prostorné kuchyně pomocí příček o síle cca 10 cm. Spíž můžeme vyzdít, nebo vytvořit pomocí sádrokartonu. Do spíže neumisťujeme topný systém. Jejím nejdůležitějším vybavením je systém regálů, respektive polic, případně drátěných košíků s podložkami proti propadnutí potravin.

Spíž je tvarově obdélníková, její půdorys však může být i čtvercový, pokud je vsazena do rohu kuchyně. Dveře do spíže by měly být stejné jako dveře do kuchyně. Vchod do spíže a spíž samotná by měly být orientovány na okraji kuchyně, posunutí spíže až do jídelny je velice nepraktické.

Špajzky

Do menších bytů a kuchyní musíme namísto samostatné spíže pořídit špajzku. Vytvoříme tedy spíž ve skříni – špajzce. Tuto skříň orientujeme opět na východ a vybavíme ji odvětrávacím systémem (ventilačními otvory). Zabráníme tak šíření plísní, vzduch uvnitř cirkuluje a nehromadí se zde vlhkost.

Velikost skříně bude odpovídat počtu obyvatel a zálibě rodiny ve vytváření množství zásob. Tato skříň může být vysoká, široká a hluboká, ale i nízká a úzká. Dveře spíže budou v tomto případě odpovídat dvířkám kuchyňské linky, stejně jako materiál její konstrukce. Stane se tedy součástí linky, byť samostatně stojící. Uvnitř mohou být tradiční poličky, ale třeba i drátěný systém či systém výsuvů s dojezdy. Vždy platí, že drátěný program se hodí nejvíce do nejnižších a nejvyšších míst spíže.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com