Slepice sice nepatří mezi domácí mazlíčky k pomilování, vyplatí se však chovat tyto potomky dinosaurů už jen kvůli vejcím, která jsou stále velmi drahá a ve vlnách se jejich drahota opakuje. A když slepice přestane nést, je silný slepičí vývar vyloženě životabudičem, ne nadarmo se tradičně podává ženám po porodu, aby nabraly síly. Říká se tomu lidově "polévka do kouta". Co vás před chovem slepic čeká a nemine a co nesmíte zanedbat?
Chov slepic nabírá poslední roky na popularitě a chovat je začali dokonce i velmi mladí lidé. Spíše než o návrat k tradicím však jde o motivaci finanční. Kuchyňského a zahradního odpadu je dostatek, nějaké to krmivo se dokoupí a vejce nás tak přijdou levně. Navíc je zde právě i potenciál masa. Domácí vajíčka od slepic s dostatečně velkým výběhem a pestrou stravou jsou obvykle velká a mají krásně oranžové žloutky. Oproti obrovským velkochovům jsou domácí slepice i zdravější. Musíme ale vědět, co vše je třeba zajistit, aby chov byl úspěšný.
Za prvé Evropská unie sice vydala v červenci roku 2022 právní předpis, podle kterého musí být všechna chovaná zvířata registrovaná. A týká se to i chovu slepic. Zatím však není k dispozici prováděcí akt, proto není dosud jisté, jaké a zda vůbec budou platit výjimky právě pro domácí chovy slepic. Povolení v tuto chvíli žádné nepotřebujete, zákaz chovu slepic dokonce neplatí ani ve městech. Úředně to tedy máme zatím takzvaně „v suchu“, v suchu a hlavně bezpečí však musí být i slepice. Nezbytný je především kurník. A výběh.
Bez kurníku to nepůjde a bez výběhu také ne
Kurník musí být dostatečně prostorný, musí mít i dost místa na snášení vajec a hlavně musí být bezpečný, prostě musí být od večera do rána zabezpečen tak, aby se do něj nemohla dostat především liška a kuna. Tito predátoři se vůbec nerozpakují a když mají otevřeno, hody si nenechají odepřít. Soused si dokonce u vstupu do kurníku pořídil kameru a zavírání dvířek zautomatizoval. Vidí tak ze svého mobilu, jestli jsou uvnitř všechny slepice a dvířka zavře i z hospody. Sice řešení, které již trochu hraničí se šílenstvím, ale proč ne, kutilové mohou být hrdí na různé tvořivé počiny. Riziko může představovat i pes, obzvláště dva a více psů na zahradě. Dva jsou již smečka a do slepic se klidně pustí, záleží jen na plemeni, výchově a stravě.
Vybudovat kurník přitom není vůbec složité. Jeho orientace, tedy orientace vstupu, by měla být na jihovýchod či jihozápad a uvnitř by mělo být teplo a sucho, nejhorší je pro slepice průvan. Prostě nesmí stěnami nikde profukovat a nejlépe by měly být zateplené, ale tak, aby slepice nemohly izolant klovat. Kurník by též měl mít průsvitné okno, alespoň trocha denního světla uvnitř je důležitá. Kurník vždy budujeme větší než menší, byť na 3 až 5 slepic potřebujeme pouhý 1 m2. Nesmíme totiž zapomenout ani na snášková místa a bidla, na kterých slepice přes noc odpočívají. Navíc si na bidla sedají podle své určité hierarchie. Zapomenout nesmíme ani na kvalitní podestýlku. Ve snáškových místech je důležitá kvůli křehkosti a čistotě vajec a pod bidly kvůli úklidu slepičího trusu. Navíc bychom měli alespoň jednou za rok kurník vydezinfikovat vápnem. Kurník musí mít 2 vstupy, jeden malý pro slepice, který se snadno a bezpečně zavře, a pak ještě dveře pro nás, které jsou pro predátory opět nepřekonatelné.
Výběh by měl pro jednu slepici činit 20 (některé zdroje uvádějí 10) až 32 m2. Slepice totiž milují hrabání a na to potřebují prostor. A pozor, výběh s kurníkem umístíme tam, kde nemůže být v zemině nic toxického. Jedy bychom pak konzumovali spolu s vejci i masem.
Na malé zahrádky se slepice v žádném případě nehodí. Pokud pak mají z kurníku a výběhu umožněn přístup třeba do oploceného sadu, je to naprosto ideální, ale každý nemá takové řešení k dispozici.
Jestliže nechcete o své slepice přijít, určitě je nepouštějte volně do okolí svého pozemku. Jako výběh pro slepice také rozhodně není vhodná celá zahrada, protože by dopadla opravdu špatně. Slepice rozhrabou záhony, okrasné i užitkové, nic jim není svaté. A pozor, slepice dovedou doslova vyzobat i trávník.
Část výběhu by také mělo tvořit takzvané popeliště, které zavážíme pískem, hlínou a dřevěným popelem. Slepice si totiž materiál hází do peří, čímž se čistí a likvidují ektoparazity. Důležité je také zastínění části výběhu, přehřátá drůbež za veder obvykle nepřežije. Před prudkým sluncem se proto slepice instinktivně ukrývají do stínu.
Výběh, voda, krmivo a střecha nad hlavou
Slepice jinak nejsou vůbec náročné. Potřebují stálý přísun čerstvé vody a vhodné krmivo. To by mělo být složeno ze dvou třetin z obilovin (kombinujeme především pšenici a kukuřici, případně i ječmen) a z jedné třetiny ze zeleniny (např. cukety, strouhaná krmná řepa, odřezky zeleniny z kuchyně). Obiloviny je přitom lepší podávat v podobě šrotu, čili nahrubo namleté. Přidávat můžeme pravidelně čerstvě posekanou trávu a určitě skořápky od vajec. Ovšem lepší než posekaná tráva, která se rychle zapaří, je přístup na zelený pažit. Lze třeba střídat menší zelené výběhy, aby se trávník stíhal vzpamatovávat.
Určitě se vyvarujte zeleným a vůbec syrovým bramborám, slupkám od citrusů a vůbec exotickému ovoci, zeleným rajčatům, lilku, cibuli, pórku, rebarboře, kostem, sladkostem, zbytkům po kořeněných jídlech a masu. V létě je třeba potravu kontrolovat, rychleji se kazí. Nikdy nedávejte slepicím do krmítek shnilé, hnijící a zkažené potraviny, v přírodě by si je také nevybraly. Lepší je také potravu neházet na zem, ale dávat ji do krmítek, odkud si ji slepice vyzobou a vytahají.
Příliš nedoporučujeme krmení granulemi, sice obsahují potřebné vitamíny a minerály, normální strava je ale vhodnější. Granule obsahují konzervanty, díky kterým se nekazí, granule pro kuřata navíc obsahují i antibiotika. V zimě a předjaří je též dobré slepicím přidat vitamíny a minerály. Lze je přidávat do krmení i vody. Pro přilepšení pak můžeme slepice pustit na čerstvě zryté záhony. V zimě též můžeme přidávat nastrouhanou mrkev a řepu.
K pití je nejlepší používat napáječky. Vodu je třeba pravidelně měnit a napáječky čistit. Určitě preferujte pitnou vodu z vodovou než studniční užitkovou a vodu dešťovou.
Které rostliny můžeme ve slepičím výběhu pěstovat?
Zajímavostí je, že slepice jsou vlastně lesní ptáci, proto ocení co největším množstvím zeleně okolo sebe. Slepice prostě zeleň ke svému životu potřebují. Jsou pak zdravější, jejich vejce jsou kvalitnější a maso chutnější. Již naše babičky moc dobře věděly, které stromy a keře se do slepičího výběhu hodí. Slepičí výběh plný rostlin, především stromků a keřů, je tedy ideální.
Plody stromů a keřů poslouží slepicím jako zpestření jejich jídelníčku a spadané tlející listí jim pro změnu poskytne červy, larvy a žížaly. Skvělé jsou pro slepice třeba plody moruší, které navíc obsahují bílkovinu důležitou pro tvorbu chutných vajec. Určitě jsou také vhodné maliny a kamčatské borůvky (zimolez), stejně jako ostružiny. Slepicím též chutnají spadané hrušky, švestky a jablka, vysadit však můžeme třeba i hlošinu okoličnatou a čimišník stromovitý plodící chutné lusky, které slepice zbožňují. Stejně tak je skvělý rakytník řešetlákový, na jehož plodech si slepice budou moci pochutnávat téměř po celou zimu.
Zeleň ve slepičím výběhu vlastně pomůže zároveň vytvořit malý ekosystém, který budou slepice odměnou hnojit. Vlastně vytvoříte jakýsi slepičí sad, kam si pro plody můžete zajít i vy sami, akorát jen pro ty výše položené. A slepice se v takovém malém sadu vlastně postarají i o hmyzí škůdce dřevin. Prostě je sezobou.
Zdroj: ireceptar.cz, wikipedia.org, ČESKÉSTAVBY.cz, slepicar.cz