Někdo se bez libečku lékařského v kuchyni vůbec neobejde, jiný se mu vyhýbá a důvodů může být více. Například těhotné a kojící ženy by libeček neměly konzumovat vůbec. Jeho chuť je opravdu silně kořeněná a musíme s ním zacházet opatrně. Stačí se přitom prsty rostliny jen lehce dotknout a budou vám po libečku vonět velice dlouho a již na dálku.
Stále probíhající byť odeznívající pandemie nám připomněla, jak dalece jsme závislí na dovozu, a že naše konzumní pohoda má své mantinely. Potravní soběstačnost se znovu stala trendem. Umět si něco vypěstovat se hodí, a k získání cviku je zapotřebí především praxe.
Taro kořen je u nás novinkou, která se však již tu a tam objevuje na pultech obchodů. Dokonce si jej však můžeme vypěstovat i doma v květináči a nebo na zahradě. Jde o dokonalou bezlepkovou zeleninu a dlužno říci, že i velmi chutnou. V kuchyni najde v každém případě široké uplatnění. Stinnou stránkou této plodiny jsou zmínky o jedovatosti kořene. Co s tím?
Není to sice jako v pohádce, že byste zaléváním korkové zátky vypěstovali celou láhev vína, ale zase takový rozdíl to není. Nebude to asi ten favoritní způsob, jak se uživit, ale pěstování ze skrojků, odřezků a skromných částí rostlin pořád můžete pojmout třeba jako zábavný experiment. Protože ne každé ovoce a zelenina je na jedno použití.
Jak staré jsou plodiny, které pěstujete na zahrádce? Kterou zeleninu znali lidé už v pravěku a jaké rostliny jsou u nás vlastně „nové“? Možná vás překvapí, jak staré plodiny máte v záhonu.
Lákají nás svou osvěžující chutí a při každém soustu věříme, že děláme něco pro své zdraví. Ovoce a zelenina jsou zdravé, plné vitamínů, ne? To sice ano, ale často také reziduí chemických látek, postřiků a hnojiv, použitých k jejich vypěstování. A ty už rozhodně tak prospěšné našemu zdraví nejsou.
Rajčata jsou asi nejkontroverznější zeleninou u nás. Zatímco jedni se jich nemohou nabažit, druzí je skoro nenávidí. Ovšem dovolujeme si tvrdit, že ti první patří pravděpodobně do kategorie nadšených zahrádkářů, užívajících si plodů vyzrálých na slunci, zatímco ti druzí se musí spolehnout jen na nabídku obchodů – bez chuti i vůně. A to doslova.
Chcete si vypěstovat vlastní brambory, tu „obyčejnou“ zeleninu, která kdysi nasytila Evropu a sytí dodnes, loni však natolik zahýbala svými cenami, že se právě brambory staly luxusním zbožím? Pak je třeba začít správnou výsadbou, abychom měli co konzumovat a případně i uskladnit. A bez ohledu na tržní ceny.
Ve sklenících je vhodné pěstovat především teplomilnější zeleninu, problém zde však bývá s prostorem, běžné skleníky nejsou příliš rozměrné a jen obtížně pak do skleníku dostaneme vše, co zde chceme pěstovat. Navíc bývá obtížné skloubit nároky různých druhů zeleniny.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Pokud jste milovníky cibulové natě, ale nikdy jí nemáte dost, můžete zkusit pěstovat kromě cibule sibiřské čili zimní (Allium fistulosum), která se pěstuje výhradně pro nať, také cibuli prorůstavou neboli poschoďovou, patrovou, egyptskou či živorodou (Allium × proliferum). Ne náhodou lze anglické jméno této cibule tree onions přeložit jako cibule stromová, stromková, či stromovitá.
Můžeme si chutné plody dřeviny zvané lilek rajčenka u nás vypěstovat? O jakých druh jde a je opravdu příbuzný rajčatům, která u nás pěstujeme jako jednoletou plodovou zeleninu?
Jak a proč vůbec pěstovat u nás jednu z nejoblíbenějších košťálovin a z jakých odrůd si můžeme vybrat? Odkud kedlubny pocházejí a jaké obsahují našemu tělu prospěšné látky?
Ve starých semenářských katalozích najdeme mnoho odrůd cibule, které byly pěstovány výhradně ze semen, sazečka je vlastně novinkou posledních desetiletí, ovšem velice praktickou, úrody se dočkáme dříve. Na druhou stranu jsme však omezeni a výběr odrůd je právě sazečkou zúžen. A to bohužel i odrůd kvalitnějších a také mnohdy trvanlivějších. Zkusíte to pracnější cestou? Tedy opět ze semen?
Předpěstováváte si každý rok sazenice zeleniny, balkónovek či letniček? Co to vlastně jsou sadbovače, jak vypadají, co jsou jiffy a jak si s jejich pomocí usnadníme práci s předpěstováním sazenic? Jakou použít k přípravě sazenic zeminu?
Připravujete si již sadbu a nebo se na to chystáte a nechcete, aby se vaše sazenice zbytečně vytahovaly za sluncem, byly slabé a dlouhé? Jak dosáhnout toho, aby vaše sazenice netrpěly a vyrostly z nich krásné, silné rostliny rajčat, papriky a dalších rostlin?
Představte si, že to, co má přijít, není zima a mrazy, ale naopak pozdní jaro a léto. Je to skutečně až tak jednoduché. Totiž ta zelenina, kterou produkujeme na jaře jako první, je zeleninou krátkého dne a chladnějšího počasí, proto se jí bude dařit i nyní.
Vypěstujte si doma či v zahradě chutné ovoce rostliny zvané Pepino, které je vlastně zeleninou, stejně jako třeba meloun. Jaké nároky na pěstování tato rostlina má a dočkáme se v našich podmínkách jejích chutných plodů?
Pokud se vám podařilo vypěstovat dostatek statných a dobře plodících rostlin rajčat, možná nebudete vědět, co s úrodou. Přitom lze rajčata zpracovat a uskladnit velmi jednoduše, buďto samotná a nebo i s jinou zeleninou. Budeme konzervovat.
Pro sklizeň a skladování dýní platí zcela jiné podmínky než je tomu u jiné zeleniny (třeba brambor či mrkve) a u ovoce, jako třeba jablek a hrušek. Pokud však dýně sklidíme správně a včas a správně je také uskladníme, mohou nám vydržet až do jara.