Ve dnech 4. a 5. dubna 2025 se v Praze uskuteční investiční setkání pro všechny, kteří zvažují koupi nemovitosti v Dubaji. Akce proběhne v prostorách na adrese Olbrachtova 5, Praha 4 – Krč, a to ve dvou blocích – dopoledne od 10:00 a odpoledne od 14:00.
Ve Švédsku se tomu říká sommarhus. Letní dům. Jde o místo zpravidla usazené někde stranou od lidí, v přírodě. Kde rodina tráví, dokud to příjemné počasí dovolí, radostné chvíle pospolu. Řeklo by se, že je to jen jiná chalupa nebo chata. Ale ve Švédsku je to svébytný životní styl. Který tento projekt napodobuje.
Původní historický objekt se stodolou měl tvar písmene L a uzavíral se klimatickým podmínkám místa. Na silně větrné parcele musel být chráněn především od západu. To si dům zachoval i po přestavbě. Vznikl však rekreační objekt, který velkoryse využívá bezrámové skleněné plochy, jimiž proudí do interiéru spousta světla, ale také poskytují nádherné výhledy do okolí. V interiéru se díky tomu v čase mění obrazy.
Co s rodinným domem, když už děti dospějí a vyletí z hnízda do světa? Usedlá domácnost, která byla po dlouhá léta „tak akorát“, je rázem až příliš rozměrná. Majitelé jedné takové nemovitosti si ale věděli rady. Rozdělili dům a vyčlenili z něj další samostatnou domácnost. Sdílí s ní část společných prostor, pronajímají ji.
Jihočeská obec Borová Lada ležící v srdci Šumavy se rozrostla o nový rodinný dům, který sice pracuje s motivy tradiční šumavské architektury, působí však velmi soudobě, moderně.
Původní typizovaná chata ze 70. let 20. století už majitelům nevyhovovala, proto oslovili česko-francouzskou architektku Gabrielovou Královou, aby navrhla chatu novou. A hlavně ze dřeva. Takovou, která odkáže na lokální stavební principy a do prostředí lesa dokonale zapadne. Přesto se chata liší od okolních, prostě je nová. Vlastně můžeme říci: šumavská chata na francouzský způsob. Navržena totiž byla ve Francii, ve studiu Les Archinautes.
Dům ZPK je hodně zvláštní případ. To ostatně připouštěli i architekti ze studia GoGo1122, kteří byli pověření jeho rekonstrukcí. Spíše tedy adaptivní proměnou, protože dům už pamatoval od svého vzniku pětasedmdesát let. A tím to vlastně celé začalo.
Nová chalupa, která vyrostla na Šumavě, vychází z pera architektky Markéty Cajthamlové a jejího ateliéru. Spoluautorkou šumavského díla je Petra Pelešková. Markétin ateliér je známý návrhy na první pohled obyčejných domů s prvky, které je ozvláštňují. A právě to se stalo i nové chalupě na Šumavě, která do místního prostředí dokonale tradičně zapadá, ale již svým vnějším vzhledem ukazuje neotřelé nápady a řešení. Hlavně více světla a současnosti. Ženy vždy určují modernější směřování společnosti.
Řekněme, že patříte k těm šťastným, kteří disponují rozsáhlým zastavitelným pozemkem někde uprostřed liduprázdné divočiny. A vy byste to své štěstí rádi korunovali tím, že si tam chcete postavit chatu. Nebo rovnou dům. Nic okázalého, ale jinak docela přiměřeného, moderně zatepleného. Jak dlouho to asi může od plánu k realizaci trvat?
S jarem přichází nejen nové příležitosti, ale také naše skvělá jarní akce na zdivo Porotherm. Získejte jedinečnou slevu 43 % na celý sortiment zdiva a navíc k nákupu obvodového zdiva Porotherm T Profi / Profi DF od nás obdržíte akční bonus v hodnotě až 50 820 Kč!
Má význam zachovávat za cenu nemalých výdajů obydlí, které by si zasloužilo zařazení do skanzenu? Anebo je příhodnější modernizace, zachování hodnotných rysů a ponechání domu k obývání?
Poustevna (neboli také eremitáž) je obydlím poustevníka, součástí poustevny přitom někdy bývala i kaple. Poustevny kdysi stávaly na odlehlých místech, v době, kdy poustevnictví bylo naprosto běžnou záležitostí. V té době se některé poustevny dokonce stávaly významnými poutními místy, která se později rozrostla o klášter, kostel a jinou podobnou stavbu. Původně si poustevníci stavěli tato jednoduchá obydlí sami, především v baroku pak poustevny byly cíleně budovány panstvem, šlo o romantickou módu. Poustevna, o které je ale tento článek, vznikla nyní. Proč? Inu, kvůli poustevnictví.
Nikdo po vás samozřejmě nechce, abyste si koupili kus deštného pralesa, a v něm z bambusů začali budovat své vlastní útočiště. Projekt Trillium je spíš ukázkou, čeho je možné dosáhnout, když popustíte uzdu své fantazii. A když vyměníte konvenční stavební materiály za obnovitelné, přírodní. Když se vzdáte pravidelných linií a nahradíte je organickými křivkami, otevřou se před vámi úplně nové stavební dimenze.
Začíná to nenápadně, zpravidla návštěvou knihkupectví nebo prohlídkou regálů v antikvariátu. Ale než se nadějete, nemáte se pro knihy doma kam hnout. Jsou totiž všude a vy se nehodláte vzdát ani jediné z nich. Že vám to zní povědomě? V tom případě je nejspíš projekt od Mervyn Rodrigues Associates to pravé pro vás.
V tomhle případě by se asi hodilo začít otázkou: „Co je vlastně normální?“. A na to by se asi dalo odpovědět tím, že mít bydlení, které plně odpovídá vašim osobitým potřebám, normální určitě je. Teď jen ještě, jaké ty vaše osobité potřeby jsou.
Jak malý byt už je pro bydlení s veškerým komfortem moc malý? Stačí jen něco málo přes dvacet metrů čtverečních dvěma lidem na důstojné bydlení bez toho, aby zakopávali o věci a nábytek a neměli se ani pořádně na čem najíst? Odpovědí může být minibyt v Sydney, který mladému páru díky důmyslnému zařízení a promyšlené dispozici nabízí dostatek místa i pohodlí.
V Praze se chystá nový rezidenční projekt, který nabídne komfortní bydlení propojené s přírodou. Arboret, jak napovídá jeho název, se zaměřuje na harmonické soužití moderní architektury a zeleného prostředí.
Karlín, kdysi opomíjená pražská čtvrť, prošel v posledních desetiletích fascinující proměnou. Z industriální oblasti se stal jedním z nejžádanějších míst k bydlení i práci, kde se snoubí historie s moderním životním stylem.
Znáte to i vy doma. Dlouhé roky schraňujete různé materiály a pak už je toho obrovská hromada. Ale jak se najednou hodí. Je to už dávno zadarmo a vy nemusíte tolik platit. Přesně tak to udělal investor, když se rozhodl postavit si svůj lesní ateliér. A nebyl jím nikdo jiný než sám architekt, který objekt navrhl.
Každá z nových vyhlídek, které byly dokonce v roce 2022 oceněny jako Finalista České ceny za architekturu, má své jméno podle 4 hlavních motivů na erbu Rokytnice nad Jizerou. Liška, Medvěd, Ovce a Horník jsou nyní novými strážci země. A zároveň symbolizují čtyři vesnice, které se již v dávných časech spojily právě v město Rokytnice, čtyři patrony.
