Kdo by dnes neznal skořici, vanilku, kari, badyán, pepř, kmín, zázvor, muškátový oříšek, šafrán, chilli a další pochutiny. Z panských stolů se postupně dostalo na stoly běžných lidí, dokonce i ty nejchudší. Pouze některé druhy se dodnes vyvažují zlatem, třeba pravý íránský šafrán. Kvíz si koření rozhodně zaslouží.
Že je zázvor lékařský léčivým zázrakem, ale ne všelékem, to ví určitě každý. Stejně jako, že jeho oddenek je oblíbeným kořením hořce pikantní chuti a při nadužívání může i škodit zdraví. Věděli jste však, že zázvor také patří mezi nejkrásněji kvetoucí květiny naší planety? A že se můžete jeho květenstvími, kterým dominují výrazné palisty, kochat i vy?
Že je ještě hluboká zima a za kamny budeme schovaní hodně dlouho, je dobré si zpestřit čekání na jarní a letní pučení, růst, kvetení, plození a zrání rostlin a jejich plodů něčím, co nás zahřeje už jen pohledem. Do tohoto kvízu jsme pro vás vybrali exotické krásky, které mnohým nedají spát. Ne všechny musí zrovna vonět, ne všechny jsou bezpečné, všechny jsou však neuvěřitelně krásné.
Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.
Častým problémem zahrady ve svahu je splavování půdy. Zejména při silnějších deštích zanáší splavená zemina záhony nebo prostory kolem domu. Jak tento problém vyřešit? Na to jsme se zeptali Martina ze společnosti GEOMAT, kde mají se zpevňováním svahů letité zkušenosti.
I ten proklínaný trávník je menší zlo než vyasfaltovaný dvorek. Na velikosti zahrady totiž tolik nezáleží, zato na její pestrosti zásadně. A byť by se té pestrosti dalo dosáhnout klidně i s pomocí druhů původních, planě rostoucích, nemusí být nutně jen o nich.
Co je to pláč? Z definice jde o doprovodný jev některých emocí, především smutku. Plakat lze ovšem také kvůli bolesti nebo pocitům vzteku, beznaděje. I kvůli silné radosti. A pokud bychom měli v popisu tohoto hluboce pohnutého citového projevu pokračovat dál, hodí se zmínit i to, že pláč často doprovází nejen ronění slz, ale jako zvukový doprovod také vzlykání a štkaní. A často rovněž lkaní, bědování či lamentování. Nebo úpění a zoufalé steny. Případně výkřiky radosti. Podle situace. Co ale pláč a rostliny?
Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.
Kupodivu se zdá, že zateplené fasády chutnají kdekomu nejen z říše hub a plísní, ale i říše živočišné. Kromě obligátních hnízd vos a sršní a výskytu dalšího hmyzu se nově zateplené fasády líbí například i datlům, strakapoudům a žlunám. Ne že by jim ta chemie vyloženě chutnala, přesto však do fasád klovou, vytesávají svými zobáky otvory. Proč se to děje a co s tím?
Ať už provádíte zimní prořezávku ovocných stromů, nebo ne, právě je vhodný čas na odběr roubů. Tedy pokud plánujete roubování, nebo jste někomu slíbili rouby třeba těch lahodných jablíček, která tak báječně chutnají. A ano, jeden starší strom může nést i více odrůd konkrétního ovoce. Jak a jaké rouby odebírat, kdy a jak je uskladnit?
Naprostá většina rostlin v zimě odpočívá, i stálezelené druhy fungují v utlumeném módu období vegetačního klidu. Spí, šetří vodu, které mají v zimě největší nedostatek. Navíc svůj útlum řídí pomocí množství denního světla. Sluníčko začne ubývat, dny se krátí. A víceleté rostliny se začnou ukládat k zimnímu spánku. Přesto však některým druhům nedá zima spát a náhle si z mrazu a běloby sněhu vykvetou. Venku, v zahradě a přírodě. Které rostliny to jsou?
Foukané vánoční ozdoby, jízda králů, loutkářství, masopust, modrotisk, ruční výroba skla, slovácký verbuňk, sokolnictví a vorařství. Tato slova představují takzvané nehmotné kulturní dědictví naší země, které bylo zapsáno v Seznamu UNESCO. Kromě toho jsou však v UNESCO zapsána i celá historická centra měst a významné památky, především architektonické. Které to jsou? Připomeneme vám je v našem kvízu.
Při krmení ptactva na krmítkách můžeme snadno napáchat více škody než užitku. Ne nadarmo se v zoologických zahradách zakazuje krmení zvířat, případně si můžete na konkrétních místech pouze koupit trochu vhodného krmiva. A v přírodě si přikrmování zvěře řeší zásadně myslivci. Pak se pustíme se svými útlocitnými dušičkami do záchrany ptactva nebeského, která však může mít spíše rysy nevědomé likvidace. Proč? A jak to dělat správně?
Od pátku 10.1. až do neděle 12.1. se můžete jako laici zúčastnit výsostně vědecké práce. Najdete si útočiště poblíž krmítka, abyste ptáky nerušili, a přesně hodinu si zapisujete, jací a v jakém počtu krmítko navštěvují. Svůj počin pak můžete zopakovat další přesnou hodinu na stejném místě, nebo na jiných stanovištích. A vůbec nemusí jít jen o krmítka.
Jak elegantně vyjádřit, že je někde stromů tak akorát, a jinde je jich kritický nedostatek? Možností, jak to sofistikovaně pojmout, je docela dost. Nicméně i tak se spokojenost se stavem veřejné zeleně ve vašem okolí může dost výrazně lišit. Záleží na tom, koho se zeptáte. Udělat z relativně složitého problému jednoduchou záležitost nyní pomáhá nová praktická poučka.
Vánoční svátky jsou spojené s ochutnávkami mnoha druhů exotických plodin. Dřívější fronty na omezené množství banánů, pomerančů a mandarinek jsou již skoro 35 let pryč a nabídka v obchodech dnes kdekoho zláká vyzkoušet něco úplně nového. Jenomže některé netradiční plody si můžeme zkusit i vypěstovat. Jedním z nich je muďoul trojlaločný, dřevina severu Ameriky, které říkali původní obyvatelé tohoto kontinentu Pawpaw. Jinak jsou plody tohoto stromu známé i pod pojmem banány severu a vypěstujete si je i ve své zahradě. Dokonce ve skvělé jakosti.
Je doba vegetačního klidu a to je období, kdy smíme kácet nežádoucí stromy. Nějak něčím nebezpečné, nemocné a třeba i příliš poškozené vichřicí, s narušenu statikou. Tedy když k tomu získáme povolení, pokud je zapotřebí. Co ale se dřevem z pokácený ovocných a okrasných stromů a keřů na našich pozemcích?
Projekt stodoly v Maxově už má svá léta. Jako inspirace ale rozhodně nezestárl. Poskytuje totiž velmi jednoduchý návod na to, jak si na pozemku postavit dočasný víceúčelový objekt stodoly. Přičemž tou stavbou nepozbudete vloženého materiálu, ve stavbě ho máte jen dočasně odložený pro další případné použití.
Malebný pozemek nad řekou Vltavou se smíšeným lesem vyrůstajícím na prudkém svahu nad vodním tokem vyžaduje citlivý přístup architektů. A opravdu zde převládla snaha začlenit dům a drobné zahradní stavby do krajiny. Žádná architektonická okázalost, jakoby se i dům napil z prostředí, ve kterém vyrostl. Bez spousty práce zahradního architekta by ale takové prostředí nemohlo vzniknout, pouze by zde stála v původním prostředí nová budova.
Silvestra a Nový rok slavíme různě. Někdo dodržuje staré tradice, jiní si jednoduše „dají do zobáku“ a 1.1. si léčí kocovinu. Obzvláště západní svět propadl silvestrovskému alkoholismu. Ale třeba v Peru si sousedé dávají doslova “po čuni“, čímž si zlepšují své vztahy. Jinde jsou v oblibě několikadenní vodní bitvy, svátek Silvestra však lze trávit i na hřbitově, někde házejí z okna na Nový rok nábytek a onde se hromadně líbají, hází talíře na dveře, nebo trápí chudáčky vačice. V našem kvízu jsme promíchali zvyky naše místní se zajímavostmi ze světa.