Už máte dost těch nekonečných vánočních hvězd, vánočních kaktusů a bramboříků? Chcete si na Vánoce vyzdobit byt, ale i zahradu, něčím netradičním? A nevadí, že to budou místo květů a barevných listenů rudé, nebo růžové plody, které vypadají jako bobule, ale jde o tobolky? Zkuste líbavku, tedy konkrétně libavku poléhavou.
Pokud náhodou zavítáte na anglický venkov, třeba do hrabství Suffolk, nemůžete si jich nevšimnout. Jsou totiž všudypřítomné: lemují ulice a chodníky, svými křivkami k sobě přitahují pozornost. Radost na ně pohledět. Řeč je pochopitelně o vlnitých zídkách. Stojí za nimi kus historie, kterou je možné se inspirovat.
S tímto kvízem jsme čekali na chvíli, až začne sněžit. A právě nyní u nás napadly první centimetry sněhu, přičemž stopy zvířat se pozorují nejlépe právě ve sněhu. Tu a tam něco spatříte v blátě, nějakou tu mokrou tlapku na koberci, ale sníh, to je dokonalý materiál pro otisky nášlapných částí končetin zvířat, tedy nohou, tlapek, pařátů, kopýtek... Poznáte podle fotografií stop ve sněhu, o jaká zvířata jde?
Ježek v zahradě? Určitě skvělý parťák, ale ne pro naše hry. Ježci nejsou domácí zvířátka, která domestikujeme, cvičíme a krmíme. Chcete, aby se u vás ježkovi opravdu zalíbilo? Pak ho nechte být! A zapomeňte na volný pohyb psa po zahradě. Žádné krmení, napájení, žádné odchytávání, omezování svobody. Naopak udělejte v plotu nějaké díry, aby se ježci mohli snáze dostat ven a zase zpátky. Vaše zahrada pro ně nesmí být pastí!
Odpověď se dá trochu odtušit, protože když si pokojové rostliny, sadbu a sazenice kupujete, dáváte tím někomu vydělat. A ten někdo to nejspíše dělá proto, že na tom úplně netratí. Můžete ale i vy sami pěstováním vydělávat? Spojit tím příjemné s užitečným, povýšit své hobby na výdělečnou činnost? Jde to.
Jedna zahradní činnost se zcela vymyká období, jaké právě panuje. Všichni zazimovávají zahrady, do záhonů zapravují organický hnůj, uklízí, seřezávají trvalky a čekají na jaro. Jenže právě česnek je nejlepší vysadit nyní, aby nám na jaře vyrazil ze země. Proč vysazujeme česnek až tak pozdě?
Ohromné množství rostlinných druhů z mnoha různých čeledí a klimatických oblastí světa má jedno společné. Totiž že ke svému rozmnožování nepotřebují semena. Vegetativním množením sice vždy vzniknou klony, tedy rostliny s totožnou genetickou výbavou, jakou má mateřský jedinec, ale i to je výhodné. Řízkováním přitom ušetříme spoustu peněz a ještě můžeme vydělat.
Při přerovnávání zbytečných zahradnických krámů, klidně tomu říkejte úklid, na ně narazíte v mnoha vrstvách. A sami nejspíše budete překvapení tím, kolik jich je. Desítky, možná stovky a tisíce. Čeho? Jednorázových plastových květináčů. Těch, v nichž si domů napoprvé přinesete odrostlou sadbu nebo rostlinky z květinářství. Dají se ještě nějak smysluplně zužitkovat?
Zahradní oáza ve čtvrti De Beauvoir je oslavou řemeslné zručnosti a designérského umu svých obyvatel. Není to jen tak obyčejný „hřejivý“ projekt z jinak povšechně nevlídného a studeného Londýna.
Udělat pro pokojové rostliny něco navíc, potěšit je nějakou maličkostí. Třeba tím, že jim budete každý týden věnovat střípek své pozornosti, a lehce je pootočíte, aby měly světla ze všech stran dost. Tak právě to může být docela problém.
Řekněme, že byste se vydali do minulosti. A protože by vám tou cestou časem trochu vyhládlo, zastavili byste se v tržnici, pro něco na zub. Čekalo by vás ale nepříjemné překvapení. Ovoce a zelenina, na které byste narazili, by vám k chuti moc nepřidaly. Původní pra-odrůdy totiž za moc nestály, a vypadaly dost překvapivě.
Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?
Terasa je místo, jako stvořené pro mnoho aktivit. Rádi se zde setkáváme s rodinou a přáteli při oslavách důležitých událostí nebo jen tak při grilování. Ranní káva na terase a první sluneční paprsky nás dokážou nastartovat do nového dne. Zároveň je to i místo, kde si rádi hrají děti. Trvanlivost, bezpečná konstrukce a estetická kvalita jsou prioritami. Jednoduchost a rychlost instalace je potom příjemným bonusem, který ušetří čas a peníze.
Štětkovec neboli kalistemon můžeme v našich podmínkách pěstovat pouze jako pokojovou rostlinu, které se bude určitě líbit letnění. Zimu by ale v zahradě nepřežila. A proč si tuto květinu pěstitelé vybírají? Samozřejmě kvůli štětkovitým květenstvím, která jsou prostě úplně jiná než u jiných druhů. Především jejich tyčinky mají barvu vínovou, purpurovou a červenou. A specialita tohoto druhu? Může doplnit vaši sbírku bonsají.
Podle četnosti výskytu konkrétních druhů dravých ptáků na našem území prý vidíme na obloze nejčastěji káně lesní, poštolku obecnou, jestřába lesního a krahujce obecného. Jenže… Co když je ten pták, který nás v popředí modravé oblohy právě zaujal, třeba sokolem? Nebo včelojedem, či luňákem? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli je od sebe rozeznáte.
Šestý ročník soutěže Adapterra Awards pořádala Nadace Partnerství a Integra Constulting. Oceněny byly projekty, které významně přispívají k adaptaci na změnu klimatu v české krajině a také městech. Vítěze vybírala odborná porota i veřejnost z celkových dvaceti finalistů a vyhlášeni byli v rámci konference Voda a veřejný prostor 6. listopadu v Praze.
Že se ve válkách zabíjí, to už je součástí utrpení každé takové dějinné tragédie. Často ale lidem nedochází, že to umírání se neodehrává jen na frontách a místech aktivních bojů, ale i v zázemí. A že prvními oběťmi zpravidla ani nebývají lidé. Smutně to vykresluje případ Velkého masakru mazlíčků z Velké Británie.
Areál rozšíření ne zrovna příjemných zvířecích spolubydlících se v Evropě rozšiřuje. I do Česka tak mohou (dříve či později) dorazit a zabydlet se jedovaté druhy pavouků. Co pak s nimi dál? Nepropadat panice.
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby je ušlechtilý záměr, který může hodně pomoci životnímu prostředí. Ale ne nutně lidem. Praktické důvody, proč se ve městech obvykle nenachází hospodářská zvířata, sahají až do dávnověku.