Hmyz jako nástroj biologické ochrany? Likvidace škůdců si žádá přiměřenou reakci. Ale ne vždy je třeba sahat po chemických postřicích. Nejen bio-zemědělci teď doceňují výhody biologické ochrany. Jedním z možných řešení totiž je nasadit na přemnožené škůdce jejich přirozené predátory.
Bez chemie to prý nejde, vrtí hlavou zemědělci, kteří už zapomněli, že i dříve se pole a obdělávané pozemky bránily proti nejrůznějším škůdcům přirozenější, řekněme přírodní cestou. Samozřejmě každý, kdo si vyzkoušel opakovaný sběr mandelinek z bramborového lánu ručně, dá přednost ochrannému postřiku. Je to věc vynaložené námahy, měřítka, úspory času.
I dnes se ale občas vyplatí přidržet se technicky nenáročných řešení, vycházejících z principů biologické kontroly. Na malé zahradě, ve sklínku nebo pařeništi. Co to obnáší? Že na nelibého a nechtěného škůdce vašich plodin nasadíte místo chemie přímo jeho přirozeného predátora. Ideálně pak takového, který nebude žádným způsobem dál škodit. Pro příklady nemusíme chodit daleko.
)
Nepřekonatelná slunéčka zatočí se mšicemi a červci
Dobrou demonstrací je totiž vztah mšic a slunéček sedmitečných. Berušky totiž mšice (na rozdíl od zahradníků) doslova milují, jsou jedni z nejvýznamnějších predátorů mšic. Praktickou výhodou slunéček je, že si na mšicích pochutnávají jak jejich larvy, tak i dospělci. A jediná larva slunéčka dokáže „spást“ kolem 900 mšic. I když se škůdců na poli sejde pořádná hromada, pro slunéčka to nepředstavuje problém, larev totiž za sezónu vyprodukuje kolem 1500, z jedné snůšky vajíček kolem stovky. Znamená to snad, že máte sbírat na louce berušky a vypouštět je mezi záhonky? Ne nutně. Na svou zahradu je můžete nalákat s pomocí atraktantu, anebo vytvořit jim příhodné podmínky pro bydlení.
)
Počty a měřítka. A prostor pro podnikání.
Můžete si je ale také koupit ze specializovaného chovu. V Čechách se tahle „novinka“ zatím podnikatelsky plně neuchytila, ale v západní Evropě a ve Státech v ní vidí jasný potenciál. Mnohé napoví, že s průmyslovým chovem slunéček začali farmáři, které předtím nenechavé mšice připravily o úrodu. Ve specializovaných obchodech můžete nakoupit buď násadu vajíček, anebo balení hotových slunéček. Podobně, jako třeba živé cvrčky ve zverimexu. Takovým nákupům už dávno nedrží palce jen fandové organického pěstování a bio-zahrádek. Přínos mají i v rámci velkokapacitní zemědělské produkce. Na akr (0,4 ha) přitom postačí „jen“ násada 72.000 exemplářů.
Slunéčka na prodej se mohou zdát jako hodně netradiční sektor podnikání, ale v byznysu, kde začíná záležet na ekologii, už své místo mají. Navíc neválčí jen se mšicemi. Dobrou práci odvedou při boji proti červcům. V Česku jich žije kolem 150 druhů, a počítají se mezi naše nejvýznamnější škůdce. Zbavit se jich je do krajnosti obtížné, a slunéčka nabízí neinvazivní řešení. Zatočit mohou i s puklicemi, které žádný pěstitel ovocných stromů nevítá. Slunéčka sedmitečná jsou tak skutečně dobrým tipem. Jen si musíte vybrat, zda si je chcete koupit proti škůdcům, anebo je začít pěstovat a prodávat. Potenciál pro obojí mají vynikající.
)
Zlatoočka jsou jako lvi
Když přijde na hmyz zužitkovatelný pro účely biologické ochrany/kontroly plodin, byl by hřích zapomenout na zlatoočka. Nenápadné zástupce síťokřídlého hmyzu, který dokáže zázraky. V Německu se už pořizování živých násad s nimi stalo součástí běžné zemědělské praxe. Ano, živí se mšicemi. V průběhu svého vývoje jich spořádají kolem 5-6 stovek. O poznání efektivnější jsou ale proti sviluškám. Jedna zlatoočka jich za svůj životní cyklus spořádá neuvěřitelných 10 000, a nedělá rozdíl mezi dospělci a jejich vajíčky. Pořízení zlatooček je výhrou, protože svilušky svým sáním a narušováním pletiv citelně oslabují pěstované rostliny.
)
Poškozují pak růst dřeva stromů, narušují násadu květů, snižují jakost úrody. Záleží, kde se vyskytnou. V Čechách se dost konfliktně projevuje sviluška chmelová, která svému druhovému jménu navzdory s chutí napadá i listy okurek, bramborovou a malinovou/ostružinovou nať, a nedobrotu páchá i na vinicích. Tady vše se mohou zlatoočky předvést jako vděčný nástroj k řešení problému, aniž by bylo nutné sahat po chemických postřicích. Ne nadarmo se jejich larvám přezdívá „lví“, protože mezi mšicemi řádí jako dravé šelmy. Se zlatoočky se pojí ještě jedna výhoda, která někomu nepřijde úplně „bio“. V případě, že jim zmizí zdroj snadno dostupné potravy, započnou kanibalské hody a zkrmí se navzájem. Zase nemusíte řešit, co s nimi dál.
)
Predátoři a parazitoidi
Ne každý hmyz, který je možné si do zahrady sehnat, koupit (nebo pronajmout), vyvolává na první pohled nadšení. Příkladem mohou být škvoří likvidátoři, kteří nemají problém s merami a mšicemi. Nebo sršni, které můžete využít jako létající mucholapky. Většina lidí se od nich drží radši dál, i když vás zbaví komárů a obtížných masařek na zahradě bez problémů. Ve světě se v zemědělství s ne úplně vzhlednými hmyzáky pracuje už delší dobu. Vosičky rodu Goniozus, lumčíkovití rodů Chelonus, Eretmocerus a Apanteles, parazitické vosy Anagyrus, drobněnky Trichogramma totiž zastanou práci insekticidů, ale bez chemie snižující hodnotu produktu. A jsou k sehnání ze specializovaných chovů.
)
Těch je ale zatím v Čechách i v Evropě kritický nedostatek, sázíme raději na postřiky. Přitom by to mohlo být tak snadné. Máte problém s bekyní velkohlavou? Vezmu si dvě balení násady kuklice pilečkové, a je po problému. Tedy, skoro. Kontrola plodin na biologickém principu se totiž těžko řídí a směruje, a je třeba vždy hlídat, aby se z vítaného pomocníka nestal jen další škůdce. Anebo abyste nezavlékali do naší krajiny nepůvodní a dost dravý druh. To už je ale zapotřebí kontrolovat před jejich pořízením a vypuštěním.
)
Draví lovci i neviditelní likvidátoři
Třeba takové slunéčko Cryptolaemus montrouzieri, které je nepřekonatelné v potírání vlnatek. Balení po 100 exemplářích vám vystačí k aplikaci na dvacet stromů, a efekt je zaručený. Pokud tedy přeje teplota, chlad totiž na rozdíl od vlnatek rády nemají. Parazitoidní vosičky Diglyphus isaea si zase snadno poradí se škůdci, kteří hlodají v listech stromů. Svou práci v boji proti mšicím a molicím zastane parazitická vosička Aphidius colemani, na molice (a jejich odumřelé larvy) se soustředí spíš Encarsia formosa. Nenechejte se zmást tím, že je nazýván mšicovníkem. Neméně hladová Aphidoletes aphidimyza, tedy bejlomorka, srovná účty se mšicemi.
)
A od hmyzu je mezi bezobratlými jen kousek k dravým roztočům Stratiolaelaps scimitus, likvidující vajíčka, larvy a kukly smutnic, a háďátkům, kteří se postarají o slimáky a plže. Doslova je rozloží. Další dravé roztoče si můžete v příhodném balení zakoupit proti sviluškám (na ty je expertem savečka oranžová), nebo proti třásněnkám (jejich larvy vysává roztoč Amblyseius cucumeris) Ten také reguluje přítomnost svilušek. Aplikovat je můžete snadno, přímo do skleníků nebo pařenišť.
