V historii nenarazíme na jeden konkrétní zlomový bod, od kterého by se začal počítat jejich start. K jejich vzniku přispěly na různých kontinentech poměrně rozdílné okolnosti, z nichž se staly společným východiskem. Že to zní tajemně? Spíš jen zamotaně. Stejně jako odpověď na otázku, kdo vlastně přišel s nápadem na vestavěné kuchyňské kouty a ony malinké kuchyňky jako první.
Pokud se totiž zeptáte, budou vám Američané rozhodně tvrdit, že ty vůbec první kuchyňky můžeme vidět v činžovních domech na předměstí Chicaga. Datují se k roku 1916, a do třicátých let se rozšířily po celých Spojených státech amerických.
Francouzi by nejspíš jen významně pozvedli obočí a necítili potřebu na takový nesmysl reagovat. Sami totiž vědí, že kuchyňky jsou tak staré, jako jejich vlastní Garçonni?re, tedy staromládenecké byty, garsonky. Tomuto tvrzení by se ale s chutí zasmáli Němci. Tvůrcem kuchyněk je podle nich Ernst May, uznávaný městský architekt, průkopník modernismu a principů tzv. existenzminimum. Ostatně, na světě první moderní minimalistické kuchyňské linky do kuchyněk vznikaly právě ve Frankfurtu.
)
Britové by nejspíš jen nechápavě rozhodili ruce a nevěřícně zakroutili hlavou. Malé kuchyňky, tedy kitchenette, jsou u nich totiž součástí výbavy pokojů domácích sluhů už po generace. A do debaty by nejspíš měli čím přispět i Brazilci a Argentinci. Kdyby někdo o jejich reakci stál, nejspíš by zmínili něco o svých monoambiente a quarto-e-sala. Tedy „jednopokojových“ či „čtvrtinových“ bytech, kde byl už od přelomu 20. století samostatný kuchyňský kout považován za standard.
Výsledek? Nerozhodně, remíza
Verdikt souboje o prvenství patrně zůstane nerozhodný, protože pravdu skutečně mají všichni zmínění. Kuchyňky jsou produktem, který napříč zeměmi světa prostě nezávisle na sobě vygenerovala doba.
Američané se ke kuchyňkám propracovali jednak skrze velkou módu multifunkčního a skládacího nábytku, a také kvůli výrazné migraci černošského obyvatelstva z venkovského jihu do měst na severu. Minimalistické možnosti poměrně otřesného metropolitního bydlení dali vzniknout kapesním kuchyňkám, které se do silně stísněných prostor nehezkých bytů snadno vešly.
)
Němci naplno zúročili možnosti plynových hořáků, elektrických trub a faktu, že už pod sporákem nebylo třeba zatápět dřevem a uhlím. Příkladně čisté německé kuchyně už nepotřebovaly místo na složení topiva, a tak se stávaly menší a menší. Celé to pak podtrhli sériovou výrobou minimalistických kuchyňských linek z umělých materiálů a hliníku. Kuchyň v jejich podání už nemusela být tou největší, ale naopak nejmenší místností domácnosti.
Malé kuchyňky byly „vedlejším produktem“ designu prvních fází výstavby nových „architektonicky“ moderních a před-programovaných měst na jihu Ameriky. V bytech, určených převážně pro samostatně bydlící zaměstnané osoby, které se za prací přestěhovaly do měst, pomáhaly snižovat cenu nájemného. S kompletní kuchyní by to totiž bylo dražší.
Francouzi se ke kuchyňkám dopracovali mimo jiné tím, že staří mládenci zchudli. Už to nebylo o pohodovém bydlení, z nějž si zajdete do oblíbené kavárny či restaurace na gáblík – anebo kam jim obídek přinášela bytná. Bylo třeba vařit si doma sám, a na pořádnou kuchyni v bohémském kutlochu nebylo místo.
)
Velké změny. A velký optimismus
Kuchyňky v obecné rovině „globálně“ souvisí s celospolečenskými a demografickými změnami, a výrazným trendem migrací lidí do měst a nárůstem počtů obyvatelstva v metropolích. Kuchyňky korespondovaly s modernismem, architekturou růstu měst do výšky, potřebou umenšit výměru domácnosti, s proměnou životního stylu. A tím, jak byl vnímán blahobyt.
Zavádění kuchyněk napomohla tovární sériová výroba, strojová práce a umělé materiály. A byť se zdaleka ne každému líbily, s jejich zaváděním do bytové praxe se pojil velký optimismus.
Malé byty s miniaturními kuchyňkami totiž lidem „stačily“, protože k životu se jim nabízela celá ta velká města.
)
Nepotřebujete mít doma valchu, ždímačku nebo pračku, protože prádelna-čistírna je na každém rohu. Nepotřebujete mít místo na žehlicí prkno, když si oblečení můžete nechat napařit a úhledně poskládat v žehlírně. Kultura, sportovní vyžití - to všechno je kolem a není třeba to tahat domů. Tak k čemu mít kuchyni, když si doma jen ohřejte snídani, poobědváte v závodní jídelně a večer vezmete rodinu do restaurace… Takové nadšení ale rychle s nástupem ekonomické krize vyprchalo, lidé na doplňkové služby neměli peníze.
)
Z kuchyněk se stal nucený doplněk miniaturního obytného prostoru, jakási nezbytná zobytňující součást, nedostačující a překážející. Bez níž ale byt nemůže do nájmu nebo prodeje, protože není kompletní. Kuchyňka, to je memento doby, z níž se optimismus vytratil. Prvek, který vám sice vystačí, ale ochotně jej kdykoliv vyměníte za pořádnou kuchyni.
Zdroj: ArchDaily.com, Kitchenette Building History, Interior Environment, Telkitchens.co.uk, Moma.org
)
