Je to podobné, jako když při plavbě v rozbouřeném moři uvidíte světla majáku. Záchrana, říkáte si, teď už bude všechno v pořádku: cíl a pevnina už jsou blízko. Jenže moře okolo není o nic méně černé, pořád skrývá spoustu zrádných útesů. Budete mít ještě dost příležitostí uvíznout na mělčině a ztroskotat.
Na slavnostním galavečeru největší celostátní soutěže v oboru architektury a stavitelství STAVBA ROKU 2024 byli vyhlášeni v pátek 8.11. v živém TV vysílání vítězové. A že jich bylo. Z celkem 38 staveb, které postoupily do finále, jich získalo titul rovnou 15 a oceněno bylo zvláštními cenami dalších 26 architektonických a stavebních počinů. Vyhlášeny byly také výsledky hlasování veřejnosti a udělen byl i titul Zahraniční stavba roku 2024.
Když se přemýšlí o objevech, které lidstvo nakoply na cestě kupředu, většinou se smýšlí o věcech, které tu dosud nebyly a někdo je poprvé zázračně vynalezl. Joseph Whitworth, doslova hrdina průměrnosti, ale nastartoval pokrok tím, že pozměnil k lepšímu jen jednu dávno existující drobnost.
Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?
Kanárské ostrovy (Gran Canaria) se počítají k místům vysněných dovolených. To ale neznamená, že byste například v Las Palmas nemohli narazit i na místa, která cestovní ruch spíše odpuzují. Počítala se k nim, a stále ještě do značné míry i počítá, čtvrť Arenales. Původní řadová zástavba s kdysi hezkými terasovitými domy se kvůli desetiletím zanedbávání a přehlížení stala epicentrem prostituce a obchodu s drogami ve městě.
Bydlíte ve výborné lokalitě, ze které se vám určitě nechce stěhovat, navíc v krásném bytě, který má pouze jednu malou chybičku – je moc malý? Nezoufejte a zkuste se inspirovat majitelem bytu z našeho článku. Tomu se podařilo výhodně koupit byt svého souseda a s pomocí šikovných architektů oba byty dokonale propojit.
Štětkovec neboli kalistemon můžeme v našich podmínkách pěstovat pouze jako pokojovou rostlinu, které se bude určitě líbit letnění. Zimu by ale v zahradě nepřežila. A proč si tuto květinu pěstitelé vybírají? Samozřejmě kvůli štětkovitým květenstvím, která jsou prostě úplně jiná než u jiných druhů. Především jejich tyčinky mají barvu vínovou, purpurovou a červenou. A specialita tohoto druhu? Může doplnit vaši sbírku bonsají.
Stavět tak, aby v domě bylo k přežití, i když jsou venku extrémní vedra. Zní to jako jednoduchý pokyn, kterého se ale vzhledem k narůstajícím průměrným teplotám stále hůře dosahuje. Architekti z Vietnamu otestovali jedno z možných řešení.
Řemeslníci, stavební dělníci a kutilové pracují se spoustou nářadí a strojů. Mnoho z nich má velmi zvukomalebná a někdy i šťavnatá jména. Jak jste na tom vy, věděli byste, kdybyste měli někomu podat křížák? Tak hurá na dnešní kvíz!
Šestý ročník soutěže Adapterra Awards pořádala Nadace Partnerství a Integra Constulting. Oceněny byly projekty, které významně přispívají k adaptaci na změnu klimatu v české krajině a také městech. Vítěze vybírala odborná porota i veřejnost z celkových dvaceti finalistů a vyhlášeni byli v rámci konference Voda a veřejný prostor 6. listopadu v Praze.
O obyvatelích venkova se někdy říká, že vstávají se slepicemi. Bere se to spíš jako úsměšek, spousta lidí už dnes ani neví, kdy slepice vstávají. Mladá rodina ale takové vstávání se slepicemi považovala za splnění svého snu.
Že se ve válkách zabíjí, to už je součástí utrpení každé takové dějinné tragédie. Často ale lidem nedochází, že to umírání se neodehrává jen na frontách a místech aktivních bojů, ale i v zázemí. A že prvními oběťmi zpravidla ani nebývají lidé. Smutně to vykresluje případ Velkého masakru mazlíčků z Velké Británie.
Pyšný tupoušek by znělo až příliš lidsky, i když dosti pravdivě. Tupci pyšní bývají, byť většinou sami neví, na co. Jenže exotická rostlina tupoušek pyšný pocházející z Filipín a Jávy má opravdu být na co pyšná. A snad si je toho i vědoma. Její květy vám totiž vyrazí dech. Že ji doma ještě nemáte, přitom jste zdatní, zkušení pěstitelé? Chyba!
Areál rozšíření ne zrovna příjemných zvířecích spolubydlících se v Evropě rozšiřuje. I do Česka tak mohou (dříve či později) dorazit a zabydlet se jedovaté druhy pavouků. Co pak s nimi dál? Nepropadat panice.
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
Už první fotka krásného loftového bytu z našeho článku vám vyzradí, že majitelkou je žena, která do něj chodí především odpočívat a relaxovat po náročné práci. Vyvolání klidného relaxačního pocitu jsou přizpůsobeny všechny barvy, materiály i tvary vybavení interiéru.
Než v pátek dorazíte domů z práce, je tu sobota. Ani se pořádně nerozkoukáte, a už si v neděli večer chystáte svačinku do pondělní práce. Nešlo by to udělat trochu jinak, lidštěji? Třeba po čtyřech dnech práce nasadit třídenní víkend? Ten nápad nový není. Výsledky testování čtyřdenního pracovního týdne ovšem ano.
Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby je ušlechtilý záměr, který může hodně pomoci životnímu prostředí. Ale ne nutně lidem. Praktické důvody, proč se ve městech obvykle nenachází hospodářská zvířata, sahají až do dávnověku.
Národní technická knihovna hostí od 17. října do 17. listopadu unikátní výstavu zaměřenou na fascinující cestu podhoubí z lesa až do podoby reálného stavebního materiálu. A skutečných domů. Zážitková výstava byla pojmenována “Do hloubi houby“ a vlastně se stala jedním z hlavních milníků projektu SAMOROST.
Francie možná drží prst na tepu evropské módy, ale když přijde na nové trendy v oblasti rekreačního bydlení, je evropskou jedničkou Švýcarsko. Chaty tu mají tradici, a protože tu lidem nechybí ani prostředky na jejich zútulnění, bývají zdejší rekonstrukce vizuálně hodně výrazné.