Moderní i klasická, domácí i zahraniční. Podívejte se na architektonické skvosty, moderní rodinné domy i veřejnou architekturu. Inspirujte se originálními přístupy architektů a stavitelů.
V listopadu to bude dva roky, co bydlí v rodinném domě v Dolních Jirčanech paní Eliška. Dům s velkými okny a otevřenou galerií byl jejím snem od dětství. Když se tak před časem objevil dlouho chtěný pozemek, bylo o budoucím domově jasno.
Když se řekne rekreační oblast za Prahou, je to pole ke spekulacím docela široké. Ale Posázaví, druhdy lemované trampskými chatičkami, už může lokalitu této nevšední stavby přiblížit lépe. Svým ztvárněním se však dost vymyká, a nezapadá do škatulek toho, co je tu k vidění. Chata se světlíky je zkrátka jako žádná jiná.
Krása budov nás ovlivňuje více, než si možná myslíme. Co nás na nich podle psychologů a architektů přitahuje nebo odpuzuje? Jakou roli hraje symetrie, proporce a detaily? A víte, že naše podvědomí se rozhoduje během pár milisekund?
Pokud nechceme, aby malý byt vypadal tmavě a stísněně, je důležité promyslet i sebemenší detail. Každá vybraná barva, každý tvar, materiál či úhel dopadu světla hrají roli. To naštěstí dobře věděli architekti ze studia YCL, za kterými přišli noví majitelé menšího bytu s požadavkem kompletní modernizace interiéru. Výsledkem jejich spolupráce je nadčasově zařízený byt plný světla a prostoru.
Zahradní domek, pracovní pavilon, anebo ateliér? Kdepak. Tahle stavba - usazená hezky v zeleni rozsáhlé domácké zahrady - je totiž ve skutečnosti domek pro babičku. Klient z anglického Uxbridge jej nechal navrhnout architekty a postavit, aby měl kam ubytovat svou matku, když za ním tu a tam dorazí na inspekci. Nejezdí často, tu cestu sem musí vážit zdaleka. Bydlí totiž v Řecku. A aby jí na návštěvě opravdu nic nechybělo, pořídil pro ni tohle dílko.
Není to o velikosti, i malý projekt může přinést zásadní změnu. V případě zahradního pavilonu, který si u domu nechala přistavět rodina ze švédského Linköpingu, to určitě platí. Na dvaceti metrech čtverečních „přístavby“ totiž získali něco, co mohou všichni využívat po celý rok.
Tři obyvatelé jednoho bytu v panelovém bytovém domě z druhé poloviny minulého století. Bydlení na pouhých 74 metrech čtverečních. To už chce vyvážení potřeb tak, aby lidé mohli být spolu pohromadě, ale přitom každý dosáhl i určitého soukromí, pokud to zrovna tak cítí. Je toho možné dosáhnout? Na to hledal odpověď projekt rozsáhlé rekonstrukce jednoho pražského bytu.
Jihočeský kraj zveřejnil vítěze architektonické soutěže na novou budovu Alšovy jihočeské galerie. Vítězem mezinárodní architektonické soutěže se stal ateliér Marek Chalupa architekti s.r.o. z Prahy. Novostavba galerie by mohla stát na revitalizovaném Senovážném náměstí do roku 2028, zmizí zde nadzemní parkoviště a plocha se stane parkem s obnoveným korytem Mlýnské stoky. Parkovat se bude v podzemí.
Jen prachobyčejný kus holé skály, která trčí z hladiny jezera a kolem níž hvízdá studený vítr? Architekti naštěstí viděli v malém ostrůvku Pointe Au Baril, ležícím nedaleko Georgian Bay, něco víc. Protože viděli potenciál, dokázali tu vytvořit fantastické hnízdo odpočinku. Sezónní bydlení, v němž vás severský vítr nebude obtěžovat, jen dotvářet atmosféru.
Klasický půdorys bytů minulého století, kdy každá místnost má své stěny a dveře a vstupuje se do nich přímo z chodby, či se přechází z jednoho do druhého, už dávno neodpovídá modernímu životnímu stylu a vyhovuje málokomu. Zastaralá dispozice byla také hlavním důvodem, proč se mladá slovenská rodina rozhodla svůj více jak sto metrů čtverečních velký byt kompletně zrenovovat.
V současné architektuře převažuje moderní minimalistický design, který upřednostňuje většina klientů. Tu a tam se ale najde někdo, kdo dává přednost tradičnějším interiérům. Tradiční design volí spíše starší generace, mladá majitelka bytu z našeho článku je tedy velkou výjimkou. K rustikálnímu designu ji přivedla především láska ke koním a všemu venkovskému.
Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518, přináší mimořádný pohled na československou architekturu z let 1958 až1989. Tedy architekturu, která vznikala za komunistického režimu, přesto dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Po své světové premiéře na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary film míří na další pódia.
Sklo se v průběhu let stalo jedním z nejvýznamnějších stavebních materiálů, a to nejen díky své funkčnosti, ale také kvůli estetické hodnotě, kterou tento materiál přináší. Je dobře dostupné, nabízí všestranné použití a spoustu možností kombinace s jinými materiály, jako je dřevo, kov či přírodní kámen. Sklo lze navíc snadno přizpůsobit nejrůznějším architektonickým stylům, což z něj činí moderní a nadčasový prvek vhodný do interiéru i exteriéru.
Továrna v Brněnci patřila židovským majitelům. Potom tu nacisté vyráběli munici pod vedením Oskara Schindlera. Příběh stavby ale pokračoval, po revoluci vyráběla třeba pro IKEA, pak chátrala. Nakonec ji koupili potomci majitelů a mají s ní velké plány. Teď se probouzí k novému životu.
Nabitý a zdarma přístupný program nejen pro milovníky architektury najdete ve více než 120 městech a obcích po celé České republice i na Slovensku. Od pátku 27. září do čtvrtka 3. října proběhne již 14. ročník festivalu Den architektury. Letos se koná ve znamení Franze Kafky, Karla Hubáčka, Josefa Fanty, Františka Maxmiliána Kaňky, ale i současné architektury.
Vložením nového prvku přístavby, který s původním objektem komunikuje funkčně, ale nikoliv materiálově, se rozloha užitné plochy domu zvětšila o 76 metrů čtverečních. Cihlový dům tím ale získal víc, než jen prostor.
Stačí jen trochu vystrčit nos mimo město, jak se říká: na venkov. Tam je hned vidět, jaké stavby rozšiřující užitnost veřejného prostoru nebo okolní krajiny se tak kolem nás budují. Moc pestré to není. Hospoda, rozhledna, rozhledna, kiosek, hospoda, rozhledna... Nezapomněli jsme na rozhlednu? Ovšem sauna, to je už jiná inspirace. A když se okolo najdou i finské břízy...
Můžete to brát jako tip na rodinný výlet, zrovna tak jako chválu zajímavého nápadu a dobré práce našich architektů. Shrnout se to přitom dá jednou větou: „Pustevny už mají svou vlastní bránu.“ A dodat by se zatím ještě mohlo: „Konečně.“ Už to vážně bylo zapotřebí.
Beton vytváří podle oficiálně zveřejňovaných statistik nejméně 8 % roční uhlíkové stopy lidstva. Je nasnadě, že jde o jeden z prvních materiálů, u kterého se hledají ekologičtější varianty. Vědci z Coloradské univerzity v USA proto přišli s nápadem používat takzvaný živý beton s obsahem fotosyntetických bakterií. A zdaleka nejsou v takovém pátrání sami.
Milujete nadčasový industriální design, velké otevřené prostory, odkryté stropy a stěny a vysoce kvalitní materiály vytvářející pocit luxusu? Navštivte s námi nádherný moderní byt v horní části starého Vilniusu, hlavního města Litvy. Starý byt prošel kompletní rekonstrukcí a jeho proměna všem návštěvníkům doslova vyrazí dech.