Proč je mravenec brablenec a co na mravence v zahradě zabírá?

Proč je mravenec brablenec a co na mravence v zahradě zabírá?

Mravenec, brablenec, brabenec. Tři slova znamenající totéž, i když je jen jedno správně česky, totiž mravenec. Brablenec je výraz pro mravence pocházející ze slovenského nářečí, a že jsme byli se Slováky dlouho nejprve v jedné monarchii, pak republice a nadále zůstáváme „bratry“ a společně jsme v jedné unii, tedy té evropské, slovo brablenec bylo již dávno počeštěno na brabenec a někde se zlidověle používá pořád. A zdaleka u nás nežijí jen brablenci rezaví a černí, obyčejní, běžně velcí, lesní giganti a nakonec i titěrní a po celém světě všudypřítomní poslové faraónů.

Jedlý cement se může stát stavebním materiálem budoucnosti, řeší emise i odpady

Jedlý cement se může stát stavebním materiálem budoucnosti, řeší emise i odpady

Nejprve dvě poměrně alarmující informace, které se vztahují k životu na planetě Zemi. Ani jedna není obzvláštní novinkou. To, že se třetina veškerého na světě vyrobeného jídla jen tak vyhodí, jste už asi slyšeli. A možná jste zaslechli i to, že za skoro 40 % všech vyprodukovaných emisí je odpovědné stavitelství. Skutečnou novinkou ale je, že by oba tyhle globální problémy mohly mít společné řešení.

Americká zahrada u Chudenic, úžasné arboretum ukryté v lesích, kde se neplatí

Americká zahrada u Chudenic, úžasné arboretum ukryté v lesích, kde se neplatí

Americká zahrada u Chudenic, místo mého dětství a dospívání, nádherná sbírka dřevin rozličného původu a památka na um někdejších zahradníků. A že najdete po rodu Černínů z Chudenic (též Czerninové z Chudenic, německy Czernin von und zu Chudenitz) v kraji mnoho stop. Americká zahrada je perlou, kterou nesmíte minout.

Přírodní stavitelství nás učí stavět z alternativních materiálů lepší domy

Přírodní stavitelství nás učí stavět z alternativních materiálů lepší domy

Slovo lepší v názvu článku může na první pohled působit sporně, jenže když se zeptáte odborníků, zda by stála za úvahu například konopná tepelná izolace či hliněné omítky, pokývají hlavou a řeknou. Připlatíte si, ale litovat rozhodně nebudete. Co je vlastně přírodní stavitelství, jaké alternativní materiály nabízí a proč je dobré o nich uvažovat?

Pro jaké houby si můžete dojít na jaře do lesa? Kačenka a smrž vedou
Kvíz

Pro jaké houby si můžete dojít na jaře do lesa? Kačenka a smrž vedou

Kdo nedá dopustit na hříbky, ať si na jaře udělá do lesa jen procházku. Ovšem právě celoroční houbaření, tedy kromě léta nejen na jaře a na podzim, ale i v zimě, povyšuje houbaře krůček po krůčku na odborníka. A jaro? Na houby je překvapivě chutné, i když je venku ještě dosti chladno.

Umělé trávníky jsou velmi reálný problém pro životní prostředí

Umělé trávníky jsou velmi reálný problém pro životní prostředí

Už to není záležitost fotbalových stadionů a sportovních arén. Umělé trávníky - travní koberce se syntetickými vlákny - se dnes úspěšně usazují na domácích dvorcích a zahradách. Jejich popularita je dnes jednoznačně na vzestupu. Pro životní prostředí a tím pádem ani pro nás z toho nic moc dobrého ve výsledku neplyne.

Houbové mycelium představuje budoucnost ekologického stavebnictví s ohromným potenciálem

Houbové mycelium představuje budoucnost ekologického stavebnictví s ohromným potenciálem

Jednoduše a prostě řečeno, houby místo proklínaného polystyrenu. Je to vůbec možné? Díky otevřeným hlavám se podhoubí již stává součástí udržitelné budoucnosti, jak je dnes moderní říkat. A je to docela slušné tempo, jaké začalo nové odvětví nabírat. První startupy jsou již i v ČR. A ve světě se myceliem začalo také nahrazovat maso a kůže či koženky.

Spor o lišejníky je zbytečný stejně jako marný boj s větrnými mlýny mýtů
Kvíz

Spor o lišejníky je zbytečný stejně jako marný boj s větrnými mlýny mýtů

Po shlédnutí příspěvků v diskusi pod článkem pana Dohnala o lišejnících, kterým autor vyvrací všeobecně zaběhlý a po internetu rozšířený mýtus, že lišejníky škodí dřevinám, parazitují na nich a mohou je i zahubit, jsem se rozhodl napsat pár řádků. Začnu ale ovocnými dřevinami, o lišejnících navážu níže. Vypadá to totiž, že na lišejníky se svádí kdeco prostě již jen proto, že na mnoho lidí nepůsobí pěkně, a že jsou prostě vidět. A obávám se, že v některých případech jde až o nenávist. Chudáci lišejníci...

Lišejníky pro stromy nepředstavují problém. Nejsou to paraziti, jen oportunisté

Lišejníky pro stromy nepředstavují problém. Nejsou to paraziti, jen oportunisté

Škodí lišejníky stromům? V krátkosti - ne. Nemají to zapotřebí. Na stromy, skrze jejich povrch, kůru, nejsou nijak interně napojené. Žijí přisedlé na jejich povrchu, to ano, ale necítí potřebu nějak pronikat do hloubky. Ostatně, nemají ani čím. Nemají totiž žádné kořeny, vlášení a kořínky, kterými by se mohly nějak napíchnout. Jen se přidržují jejich zbrázděné plochy svými stélkami, jako podložky.

Jaký je původ koní amerických indiánů? Vědecká studie vyvrací zaběhlé představy

Jaký je původ koní amerických indiánů? Vědecká studie vyvrací zaběhlé představy

Představa hrdých indiánských válečníků putujících a bojujících na hřbet svých báječných mustangů do té doby, než Ameriku dobyl bílý muž a indiánské populace i životní styl zničil, je zcela mylná. Prokázalo se, že koně v Americe žili ještě před příchodem bílého muže, a že si je indiáni zřejmě vybili. Načež se do Ameriky vrátili zpět až s bílým mužem.

Drobnička, nejmenší z říše kvetoucích rostlin, je u nás kriticky ohrožena

Drobnička, nejmenší z říše kvetoucích rostlin, je u nás kriticky ohrožena

Drobnička je vodní rostlina, která měří pouze 0,6 x 0,3 mm (nejmenší druh) a okolo 1 mm (největší druhy). Když pak drobnička kvete, jsou její kvítky ještě menší, drobnější a hlavně silně redukované vlastně jen na pohlavní orgány. Je příbuznou nechvalně známého okřehku, toho prevíta, který při svém přemnožení omezuje okysličování vody ve stojatých vodních plochách, nejčastěji pak v okrasných zahradních jezírkách.

Velká květinová loupež. Sběratelská poptávka čistí lokality přirozeného výskytu rostlinných druhů

Velká květinová loupež. Sběratelská poptávka čistí lokality přirozeného výskytu rostlinných druhů

Slon nebo nosorožec, kterého zastřelil pytlák. Jen proto, aby se někdo o tisíce kilometrů dál mohl pochlubit soškou ze slonoviny, potažmo aby si někdo roh nosorožce nastrouhal do pití na podporu potence. Nenahraditelnost zvířete, zabitého fakticky jen z hloupého rozmaru, pochopitelně dráždí. Zvlášť když taková jednostranná poptávka po klech a rozích vede k vymírání celých živočišných druhů.