I ten proklínaný trávník je menší zlo než vyasfaltovaný dvorek. Na velikosti zahrady totiž tolik nezáleží, zato na její pestrosti zásadně. A byť by se té pestrosti dalo dosáhnout klidně i s pomocí druhů původních, planě rostoucích, nemusí být nutně jen o nich.
Co je to pláč? Z definice jde o doprovodný jev některých emocí, především smutku. Plakat lze ovšem také kvůli bolesti nebo pocitům vzteku, beznaděje. I kvůli silné radosti. A pokud bychom měli v popisu tohoto hluboce pohnutého citového projevu pokračovat dál, hodí se zmínit i to, že pláč často doprovází nejen ronění slz, ale jako zvukový doprovod také vzlykání a štkaní. A často rovněž lkaní, bědování či lamentování. Nebo úpění a zoufalé steny. Případně výkřiky radosti. Podle situace. Co ale pláč a rostliny?
Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.
Když majitelé nového domu pocházející z Prahy koupili pozemek s původním zahradním domkem, našli pod ním sklep, který mohl znamenat, že zde dříve stála ještě jiná stavba. Jelikož se řídili ideou udržitelnosti, začali v okolí vysazovat stromy, vybudovali jezírko a permakulturní zahradu. A nový dům, ten si rozhodně představovali pasivní a energeticky co nejvíce soběstačný. Pomohlo jim s tím architektonické studio Archcon.
Při krmení ptactva na krmítkách můžeme snadno napáchat více škody než užitku. Ne nadarmo se v zoologických zahradách zakazuje krmení zvířat, případně si můžete na konkrétních místech pouze koupit trochu vhodného krmiva. A v přírodě si přikrmování zvěře řeší zásadně myslivci. Pak se pustíme se svými útlocitnými dušičkami do záchrany ptactva nebeského, která však může mít spíše rysy nevědomé likvidace. Proč? A jak to dělat správně?
Od pátku 10.1. až do neděle 12.1. se můžete jako laici zúčastnit výsostně vědecké práce. Najdete si útočiště poblíž krmítka, abyste ptáky nerušili, a přesně hodinu si zapisujete, jací a v jakém počtu krmítko navštěvují. Svůj počin pak můžete zopakovat další přesnou hodinu na stejném místě, nebo na jiných stanovištích. A vůbec nemusí jít jen o krmítka.
Uměle vytvořená vodní díla, tedy nejčastěji přehrady s vodními elektrárnami jakožto čistými zdroji energie. Moderní je stále skloňovat energii sluneční, jenomže i vodní elektrárny mají svůj smysl, i když mění nevratně krajinu a ničí původní ekosystémy. Navíc jsou jejich stavby velice nákladné. Vodní díla, to však nejsou pouze elektrárny, zařadit mezi ně můžeme i běžné jezy na řekách a rybniční soustavy. Poznáte konkrétní vodní díla podle fotografií a nápovědy v otázkách?
Posledně jsme psali o konceptu The Burl z dílny architekta Antonyho Gibbona. Jenomže právě tyto kruhové domky je třeba kotvit ke stromům, zatímco nyní představujeme jeho další koncept, kdy jde vlastně o bydlení v korunách stromů samostatně stojící. Koncept Trine nevyžaduje žádnou oporu okolních dřevin.
Mezi jehličnany jsou i unikáty, kvůli nimž lidé cestují přes celou republiku, aby je spatřili. Právě jedním z nich je douglaska tisolistá rostoucí v arboretu jménem Americká zahrada u západočeských Chudenic. A rozhodně stojí za pozornost.
Packwall je stavební materiál, který vzniká recyklací z použitých nápojových kartonů. Určitě vás ale nechceme zatěžovat čtením dlouhého článku, nad kterým strávíte mnoho minut. Za mnohem efektivnější a názornější zdroj informací jsme zvolili následující krátká videa.
Může se sekané z tofu říkat sekaná? Je párek ze sóji vůbec ještě párkem? Není matoucí, že pod názvy typicky spojenými s uzeninami a produkty masného průmyslu číhají čistě rostlinné potraviny? Ministerstvo zemědělství by to rádo vyřešilo. Radikálně. A obhájce nemasité stravy to netěší.
Nebude řeč o obnovitelných zdrojích energií, úsporných technologiích, nebo elektromobilech, ale především o skutečné zeleni. Nová studie inženýrsko-konzultační společnosti Sweco se zabývala možnostmi zlepšení kvality života obyvatel evropských měst, udržitelnosti a odolnosti vůči změnám klimatu prostřednictvím regenerativního designu.
Co třeba nekonečná kolona kamionů s cisternami plnými vody vyrábějící místo klasické vodní elektrárny elektřinu při pohybu z kopce? Nebo malá vodní turbína, která prý dosahuje výkonu až tuctu solárních panelů? Případně rovnou celá stěna větrných turbín uprostřed našich vodních nádrží? A co například větrná elektrárnička do kapsy, nebo zcela revoluční řešení větrných turbín, které nemají hlučné lopatky, a které mohou být na střeše kdejakého domu? Třeba uprostřed města?
Včera poslanci schválili novelu energetického zákona, která má ambice změnit zásadním způsobem českou energetiku. Uzákoněno by mělo být ukládání energie do baterií, které nejsou připojeny ke zdroji, navíc má novela ulevit síti i dalšími způsoby. Vlastně má více ochránit spotřebitele i firmy, stejně jako dodavatele energií. Byla to ale docela divočina.
Nemáte kde bydlet a přemýšlíte o přizpůsobení staré chalupy? Nebo rekreační chaty? Fajn, ale bez emisí. Ne hned, ale jednou, až za mnoho let. Mnoho? Pokud si vzpomeneme, kdy bylo oznámeno které opatření pro dobro planety, jež nás bude stát spoustu peněz, a jak se začaly rok za rokem přitahovat šrouby, dojde nám, že je to vlastně už za chvíli.
S tímto kvízem jsme čekali na chvíli, až začne sněžit. A právě nyní u nás napadly první centimetry sněhu, přičemž stopy zvířat se pozorují nejlépe právě ve sněhu. Tu a tam něco spatříte v blátě, nějakou tu mokrou tlapku na koberci, ale sníh, to je dokonalý materiál pro otisky nášlapných částí končetin zvířat, tedy nohou, tlapek, pařátů, kopýtek... Poznáte podle fotografií stop ve sněhu, o jaká zvířata jde?
Ježek v zahradě? Určitě skvělý parťák, ale ne pro naše hry. Ježci nejsou domácí zvířátka, která domestikujeme, cvičíme a krmíme. Chcete, aby se u vás ježkovi opravdu zalíbilo? Pak ho nechte být! A zapomeňte na volný pohyb psa po zahradě. Žádné krmení, napájení, žádné odchytávání, omezování svobody. Naopak udělejte v plotu nějaké díry, aby se ježci mohli snáze dostat ven a zase zpátky. Vaše zahrada pro ně nesmí být pastí!
Ohromné množství rostlinných druhů z mnoha různých čeledí a klimatických oblastí světa má jedno společné. Totiž že ke svému rozmnožování nepotřebují semena. Vegetativním množením sice vždy vzniknou klony, tedy rostliny s totožnou genetickou výbavou, jakou má mateřský jedinec, ale i to je výhodné. Řízkováním přitom ušetříme spoustu peněz a ještě můžeme vydělat.
Pelety rozhodně patří mezi levné a dostupné palivo, se kterým se topí snadno, komfortně, téměř bezpracně. A pokud jste zainvestovali právě do nízkoemisního kotle na pelety, jde o dlouhodobé smysluplné řešení, jak vytápět své obydlí. Jenže se prodávají i takové pelety, se kterými vlastně topit nesmíte. Respektive byste to raději neměli ani zkoušet. Proč? Mohou poškodit váš kotel i vaše zdraví, navíc můžete obdržet od úřadů pěkně tučnou pokutu.
Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?
