Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
S trávníky je kříž. Nejprve musíte připravit terén, pak vybrat vhodné osivo a pak dosáhnout toho, aby vám na husté ploše zeleného pažitu rostlo jenom to, co chcete. Jenomže příroda nenechává trávníky bez povšimnutí, a tak se i na dokonale střižených travních plochách může objevit kdeco. Jaké druhy travin vnímáme jako základní složky travních směsí a co všechno je možné přidávat? Náš kvíz vám napoví i přezkouší vaše znalosti. A že zrovna jednoděložné traviny nejsou vůbec jednoduchým světem.
Zbystřit by nyní měli včelaři i milovníci medu. Když se trochu oteplí a sluníčko nabere na síle, mohou se v přírodě objevit první bzučící včelky a těžkopádné helikoptéry čmeláků už v únoru. A mají hned hlad, potřebují nabrat energii. Kde ji ale vzít? Je třeba najít první kvetoucí rostliny, což je ale docela fuška. Představte si, že jste letící a hladová včela, a že hledáte první kvítky. Na jaké rostlinstvo byste se zaměřili?
Mezi atraktivní barvy časného kvetoucího jara patří žlutá, oranžová, červená, růžová a bílá. A vlastně i zimy, protože některé dřeviny vykvétají už od prosince, jiné od ledna. Samozřejmě záleží i na počasí. Časné jarní a zimní kvetení je poslední roky dokonce zrychlováno mírnými zimami. Jaké dřeviny patří k nejotužilejším pionýrům kvetení?
Oficiálně se sice sezóna zahajuje 10. května, kdy brány valtické bylinkové zahrady vpustí dovnitř první návštěvníky a obdivovatele bylinek, pro zahrádkáře a bylinkáře však již sezóna začala. Od května do října můžeme ve valtické bylinkové zahradě obdivovat výsledky práce místních zahradníků, ale doma si už musíme pospíšit, aby i naše bylinky byly i letos v dobré kondici. Ve Valticích pak můžete v sezóně nasbírat další cenné rady a inspirace a nějaké sazeničky bylinek si zde můžete i koupit.
Tradice jsou tuze hezká věc. Ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.
Robert Todd Carroll, známý americký filozof a skeptik, shrnul to, co se na západě v některých případech stává z feng-šuej (Zdroj: Wikipedia): „Feng-šuej se stalo jedním z aspektů interiéru v západním světě a údajní mistři feng-šuej se dávají najmout za vysoké částky, aby říkali lidem, jako je Donald Trump, jakým způsobem mají být umístěny jeho dveře a další věci. Feng-šuej se také stalo jiným New Age, podvodem s poli "energie" metafyzických výrobků ... nabízených k prodeji, které vám pomohou zlepšit vaše zdraví, maximalizovat svůj potenciál a zajistit plnění některých filozofií koláčků štěstí.“ Tak pozor, abyste se nakonec místo tvorby feng-šuej zahrady nezačali chovat jako… dobyvatelé Ukrajiny, Kanady a Grónska.
„Od března roku 2030 je zakázáno spalovat jakýkoli rostlinný materiál včetně suchého palivového dřeva, dřevěného uhlí a jiných hmot rostlinného původu, pokud jsou kontaminované jakýmikoli chemikáliemi.“ V překladu do praxe znamená litera novely zákona o ochraně ovzduší, že nesmíme spalovat vůbec nic, protože nějak kontaminované je úplně všechno. Smějete se? Proč ne, ale ono to k smíchu až tolik není, byť jde samozřejmě v tomto sdělení o záměrnou fikci. Plíživě jsou osekávána naše práva, až mohou být useknuta zcela.
Sněženky jsou neuvěřitelnými rostlinami. Jejich existence má tolik benefitů a zahrnuje tolik zajímavostí, že byste v rostlinné říši těžko hledali srdnatější bojovníky o svou existenci. Přitom jsou to rostlinky drobné a nenápadné, křehké, které kvetou jenom chvíli, doslova se derou ještě promrzlou půdou skrz sníh. Dovedou si jej dokonce rozehřát, rozpustit. A pak postupně zmizí. Jako by tu nikdy nebyly.
Právě se čeká na rozkvetení hustopečských mandloní. A lidé místní mandloňový sad s rozhlednou houfně navštěvují ještě před rozkvětem. Co kdyby už. Mandloně jsou prvními posly jara, kvetou ze všech stromů nejdříve. Jenomže mandloně u nás, to je také malá slzička v koutku oka.
Je to název, který dílo skutečně moc neprodává. Ale šanci byste mu dát měli, protože se vám to ve výsledku vyplatí. Nabízí totiž hned několik chytrých řešení, která vaší zahradě mohou významně prospět. A celé to pořízení přitom nic nestojí. Je totiž ze zbytků.
Skoro by se chtělo říci, že březen je doba mulčovací, měli bychom totiž nastýlat různými mulčovacími materiály záhony, dokud je půda ještě vlhká. Zároveň tak potlačíme růst plevelů, které ještě nevyrazily. Jenže ono je sucho. Nebyl sníh, mnoho ani celou zimu nepršelo a nyní je to stejné. Venkovní teploty létají tak, že ráno jdeme v kabátě a po obědě se klidně můžeme vysvléct do trika s krátkým rukávem. Ale neprší ani nesněží. Bohužel. A tak musíme spolu s mulčováním již nyní zalévat. Ale kde dešťovku rychle vzít? Můžeme si pomoci radami našich předků.
Experimentální projekt SAMOROST proměnil ještě nedávné sci-fi představy v realitu. Částečně z podhoubí byl totiž postaven první obytný dům, vlastně domek, chatka. A vypadá kouzelně. Jako by z oka vypadl Pohádkám z mechu a kapradí. Jedno křídlo má Křemílek, druhé Vochomůrka. Mykokompozit je v případě nového unikátního domu dokonce klíčovým stavebním materiálem. A domek se nyní vydá na putovní tour po českých městech. Včetně například Prostějova, Českých Budějovic, Jihlavy a Pardubic. Inspirovat se tedy můžete i vy a domek si osahat.
Louka plná včelího bzukotu a živých barev láká nejednoho zahradníka. Založit ji však na místech, kde nikdy luční kvítí nerostlo, není snadné. Nebo tomu tak donedávna bylo. Díky rohožím s osivem totiž položíte základy květnaté louky během jediného dne.
Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.
Již v roce 2023 získalo nové sídlo Kloboucké lesní hlavní cenu GPA – Národní ceny za architekturu. A náhoda to nebyla. Dům byl navržen jako schránka, která je tvořena nosnou konstrukcí, přičemž jsou vnitřní prostory kdykoli jakkoli přestavitelné a mohou tak reagovat na aktuální potřeby. Vznikly tak i dostatečné rezervy pro možný budoucí nečekaný rozvoj investora stavby. Hlavně však budova ukazuje pravou podstatu ekologického stavebnictví, dřevo bylo navíc zpracována kousek od stavby a těžilo se místních lesích.
Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.
Předzahrádky, zahrádky, zahrady, parky. Malé i velké, skromné i honosné, přírodně i exotičtěji laděné. Zahrada je vlastně synonymem přírody, té lidmi přetvářené. A samotné slůvko zahrada má mnoho přívlastků (rajská, světa, kouzelná, bylinková, magická, zanedbaná, vypiplaná atd.). Zahrady samozřejmě dostaly i svou organizovanost, instituce, dokonce i soutěže a také se logicky promítají v umění a médiích. A právě na to jsme se v našem kvízu zaměřili.
Ekologie jednotlivých stavebních technologií bývá někdy interpretována bez širšího kontextu a hlubších odborných znalostí. Snadno tak mohou vzniknout zkratkovité a nepřesné závěry opírající se jen o selektivní výhody základních výrobních surovin. Typickým příkladem je srovnání cihly a domů na bázi dřeva – zdánlivý ekologický favorit, montovaná dřevostavba, totiž v řadě aspektů prohrává.
