Sítě proti ptákům představují efektivní a dlouhodobé řešení pro ochranu různých prostor před nechtěným chováním ptáků. Ať už jde o balkony, fasády, historické objekty nebo zahrady, správně vybraná a nainstalovaná síť může zajistit nejen čistotu a bezpečí, ale také zachování estetiky prostoru. V dnešním článku se proto podíváme na vše, co o instalaci ochranných sítí potřebujete vědět.
Dialog mezi řemeslníky a architektem, ale také dialog současnosti s historií a dialog starého domu s šumavskou krajinou. Takový je výsledek zdařilé rekonstrukce staré šumavské chalupy, která by se mohla někomu zdát tak trochu nedokončená. Jenže o to právě šlo. Přiznat zvenčí na fasádách jednotlivé vrstvy dobových rekonstrukcí a přístaveb z kamene a z cihel. A zkombinovat je s novými prvky.
Místo bylo pro nové bydlení vybráno skvěle. Je nedaleko historického centra Břeclavi u Mlýnského náhonu, který odbočuje z Dyje a po pár kilometrech se do ní zase vrací. Navíc šlo o skutečný původní historický mlýn, ze kterého to budou mít noví obyvatelé jen kousek do Lednicko-valtického areálu, břeclavského zámku a staré Břeclavi. Z místa jsou přitom nádherné výhledy právě na historickou Břeclav.
Že je nějaký objekt památkově chráněný, nemusí znamenat, že je „zachráněný“. Své o tom vědí ve vesničce Castleton, kterou ve Spojeném království najdete kousek od národního parku North York Moors.
Uličkami v okolí proslulé Circus Lane ve skotském Edinburghu prochází denně stovky, možná tisíce turistů. Podivují se té kráse zachovalého historického centra, libují si v té středověké atmosféře. Málo si ale při tom kochání uvědomují, že jen v atmosféře se trvale žít nedá.
Architekturu sice můžeme vnímat jako synonymum pro stavitelství, jenže tento obor jde až do nejtitěrnějšího detailu a využívá všechny dostupné umělecké, řemeslné a materiálové prostředky k dosažení představ architekta. Logicky se proto nabízí otázka, zda se věhlasná díla historie i architektury o dost mladší dají poznat i z detailů? Vyzkoušejte si náš netradiční kvíz.
Pokud náhodou zavítáte na anglický venkov, třeba do hrabství Suffolk, nemůžete si jich nevšimnout. Jsou totiž všudypřítomné: lemují ulice a chodníky, svými křivkami k sobě přitahují pozornost. Radost na ně pohledět. Řeč je pochopitelně o vlnitých zídkách. Stojí za nimi kus historie, kterou je možné se inspirovat.
Nemáte kde bydlet a přemýšlíte o přizpůsobení staré chalupy? Nebo rekreační chaty? Fajn, ale bez emisí. Ne hned, ale jednou, až za mnoho let. Mnoho? Pokud si vzpomeneme, kdy bylo oznámeno které opatření pro dobro planety, jež nás bude stát spoustu peněz, a jak se začaly rok za rokem přitahovat šrouby, dojde nám, že je to vlastně už za chvíli.
Na slavnostním galavečeru největší celostátní soutěže v oboru architektury a stavitelství STAVBA ROKU 2024 byli vyhlášeni v pátek 8.11. v živém TV vysílání vítězové. A že jich bylo. Z celkem 38 staveb, které postoupily do finále, jich získalo titul rovnou 15 a oceněno bylo zvláštními cenami dalších 26 architektonických a stavebních počinů. Vyhlášeny byly také výsledky hlasování veřejnosti a udělen byl i titul Zahraniční stavba roku 2024.
Když se přemýšlí o objevech, které lidstvo nakoply na cestě kupředu, většinou se smýšlí o věcech, které tu dosud nebyly a někdo je poprvé zázračně vynalezl. Joseph Whitworth, doslova hrdina průměrnosti, ale nastartoval pokrok tím, že pozměnil k lepšímu jen jednu dávno existující drobnost.
Staré domy ve městech mají své nezpochybnitelné kouzlo. Ale jen v říši čar a kouzel se trvale žít nedá. A proto je někdy třeba zcela konvenčně zasáhnout. Místo kouzelné hůlky je třeba čarovat nad stavebním plánem, a místo králíků z klobouku tahat řešení. Taková práce není magií, ale dobrou architekturou.
Po úspěšné premiéře během Milan Design Week 2024 a následných zastávkách v showroomech LAUFEN space po celé Evropě přichází výstava Colour Archaeology italského designéra a architekta Roberta Sironiho do pražského showroomu Laufen space Prague. Vernisáž proběhne 10. října za osobní účasti autora, který návštěvníkům představí svůj unikátní projekt inspirovaný historií barev, archeologií a designem.
Architektura, to nejsou jen rovné čáry na výkresech, normy, tabulky a vyhlášky. Tak nějak z podstaty věci jsou to i velké sny, fantazie a odvážné plány. Následující projekt měl potenciál se stát nejodvážnější a nejdivočejší realizací celého světa. A nejspíše je jen štěstím, že se ze světa fantazie do skutečnosti vůbec nedostal.
Klasický půdorys bytů minulého století, kdy každá místnost má své stěny a dveře a vstupuje se do nich přímo z chodby, či se přechází z jednoho do druhého, už dávno neodpovídá modernímu životnímu stylu a vyhovuje málokomu. Zastaralá dispozice byla také hlavním důvodem, proč se mladá slovenská rodina rozhodla svůj více jak sto metrů čtverečních velký byt kompletně zrenovovat.
Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518, přináší mimořádný pohled na československou architekturu z let 1958 až1989. Tedy architekturu, která vznikala za komunistického režimu, přesto dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Po své světové premiéře na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary film míří na další pódia.
Milujete nadčasový industriální design, velké otevřené prostory, odkryté stropy a stěny a vysoce kvalitní materiály vytvářející pocit luxusu? Navštivte s námi nádherný moderní byt v horní části starého Vilniusu, hlavního města Litvy. Starý byt prošel kompletní rekonstrukcí a jeho proměna všem návštěvníkům doslova vyrazí dech.
Kam sahá historie chataření? Sociální geografka Univerzity Karlovy Dana Fialová v jednom rozhovoru s trochou nadsázky uvádí, že za první chalupu u nás by se dal považovat Karlštejn, ale v úvahu vlastně přichází jakýkoliv lovecký zámeček, na který se šlechta uchylovala za odpočinkem. Běžní lidé na chalupy a chaty začali na našem území jezdit spolu s rozvojem průmyslové revoluce.
Životní styl se ve 21. století výrazně změnil a tomu se musela přizpůsobit i architektura. Původně samostatné uzavřené místnosti byly nahrazeny velkými otevřenými prostory, kuchyň byla začleněna do společenského prostoru a interiéry se staly výrazně světlejšími a vzdušnějšími. Pokud si koupíte byt postavený v druhé polovině minulého století, máte dvě možnosti: bydlet jako v minulém století, nebo se pustit do radikální rekonstrukce.
O vrchu Kozákov se říká, že když zvednete kámen, je to drahokam, nebo polodrahokam. Těžko říci, co by se pak mělo říkat o českých městech, kde stačí kopnout do země a je třeba přivolat archeology. Obzvláště pak ve stověžaté matičce Praze. Poznala to i revitalizace území pražského Masarykova nádraží, kde v posledních letech proběhlo již více archeologických průzkumů, které předcházely různým stavbám na nádraží a v jeho okolí. A nálezů zde bylo učiněno požehnaně, datovat je můžeme od středověku až po novověk.
Zmenšenou obdobu Eiffelovy věže máme i v Čechách. Za jejím vznikem stojí světová výstava v Paříži v roce 1889 (zároveň datum dokončení Eiffelovky) a členové Klubu českých turistů, kteří se do nové pařížské dominanty doslova zamilovali. Rozhodli se proto postavit podobnou i v Praze, i když poměrně menší. Menší země, méně lidí i peněz = menší věž, ale princip byl stejný. A osud také tak trochu dramatický, ale ne moc.
