
Stromem roku 2020 se stala jabloň, poprvé tak zvítězil ovocný strom
Vítězství v anketě Strom roku si poprvé odnáší ovocný a zároveň nejmladší strom. Největší podporu veřejnosti získala s velký náskokem sedmdesátiletá Jabloň u Lidmanů.
Vítězství v anketě Strom roku si poprvé odnáší ovocný a zároveň nejmladší strom. Největší podporu veřejnosti získala s velký náskokem sedmdesátiletá Jabloň u Lidmanů.
Pokud ve své zahradě narazíte na různé fyziologické poruchy ovocných dřevin, byť tyto nejsou zrovna napadené nemocemi a škůdci, může být příčinou nedostatek draslíku (K), hořčíku (Mg), bóru (B), fosforu (P) a nebo vápníku (Ca). Právě nyní, tedy na podzim, je proto zásadní nezanedbat výživu ovocných dřevin.
Obsah látek v plodech (semenech) podobný bramborám, energetické hodnoty dokonce vyšší, chuť nasládlá, oříšková, cizosprašnost stejná jako u lísek a dokonce i stejný škůdce. To je kaštanovník jedlý. Pečené jedlé kaštany bývaly u nás kdysi horkým nedostatkovým zbožím, dnes tomu tak již není, ale věděli jste, že si kaštanovník setý (či též jedlý) můžete sami pěstovat?
Chlebovník obecný stál za vzpourou na lodi Bounty, poprvé jeho plody sesbíral a rozšířil poručík William Bligh na konci 18. století, když měl za úkol najít levnou a energeticky vydatnou potravinu pro britské otroky v Karibiku. Historie však chtěla něco jiného a vznikla legenda.
Mišpule obecná, jinak též německá, byla v Evropě již ve středověku tradičně pěstována jako ovocná dřevina, známa však byla již ve starověku. Ovšem dnes objevujeme spíše její schopnosti okrasné. Jak mišpule pěstovat, jaké jim najít stanoviště? Jak jejich plody chutnají a proč jsou zdraví prospěšné?
Až 100 milionů bakterií v jediném jablku. A většinu z nich najdeme uvnitř jablka, proto vlastně ani nezáleží na tom, jak důkladně jablko umyjeme. Život je prostě pestrý, ale bakterie v jablkách lidskému zdraví prospěšné.
Předpověď na léto nejspíš nepřekvapí, je plná nedeštivě-suchých dní a tropického horka. Psychicky se na tom můžeme připravovat už od zimy, ale stromy na našich zahradách a v sadech bychom mohli na vlnu veder připravit i fyzicky. Jak? Zavlažovacími vaky.
Máte pozemek, na kterém byste rádi vysázeli stromy, ale schází vám znalosti, čas či síly výsadbu uspořádat? Poradíme, co je potřeba při výsadbě na vlastním pozemku ohlídat a kde případně požádat o radu, finance či pomocnou ruku.
Můžeme si chutné plody dřeviny zvané lilek rajčenka u nás vypěstovat? O jakých druh jde a je opravdu příbuzný rajčatům, která u nás pěstujeme jako jednoletou plodovou zeleninu?
Pokud máte rádi mandarinky, zkuste se potěšit z vlastních výpěstků. Bude to sice nějakou dobu trvat, naberete však zkušenosti a výsledek bude opravdu stát za to. Víte, odkud mandarinky pochází a jak vznikl jejich název?
Strom na zahradě je investicí s více než stoprocentní návratností. Stín, čistý a chladnější vzduch, izolace hluku, estetika. Znáte to. Jenže každá investice potřebuje péči, alespoň minimální. A to v případě každého stromu, i toho dočista obyčejného, znamená zalévat. Jak a kdy?
Lesní maliny, borůvky, lesní jahody, šípky a bezinky zná určitě každý. Ale z paměti populace se tak trochu vytrácí další velice zdravé ovoce, na které většinou narážíme pouze v přírodě – jeřabiny. Nejčastěji je vídáme sušené jako součást podzimních i zimních (včetně vánočních) výzdob, dříve se však zavařovaly, sušily například na čaj a vyráběla se z nich zdravá šťáva.
Proč mít v koutu zahrady nebo jako živý plot právě trnky? Proč si vážit trnek, které rostou v našem sousedství nejčastěji podél cest a ve svazích? A jak využijeme jejich plody až svíravě hořké chuti?
Ovocný sad není zrovna malou investicí a hlavně jej budujeme na desítky let a poté postupně obnovujeme stárnoucí a již méně plodící či neplodící dřeviny.
Kdo rybíz v zahradě má, již má letos sklizeno a na horší časy si schovává nějaké ty sklínky džemu či sklenice šťávy, případně falešné brusinky z červeného rybízu, které chutnají ke svíčkové stejně znamenitě, jako ty pravé.
Mnohé exotické ovoce je pro nás vlastně již tradiční, ovšem na pultech dnes najdeme pro mnohé natolik cizokrajné druhy, že se je ani neodváží vložit do košíku, nemluvě o cenách. Jaké cizokrajné ovoce bychom měli vyzkoušet?
Moruše jsou plody ovocné dřeviny jménem morušovník. Svým tvarem se toto ovoce podobá malinám a ostružinám a také využití těchto plodů je podobné, lze je jíst syrové, ale hodí se i do koláčů, buchet, zákusků, marmelád, šťáv a můžeme si zavařit i kompoty. Jak morušovník pěstovat?
Našli jste na listech své hrušně rzivé ostrůvky? Není divu, poslední dobou se tato choroba silně rozšířila. Jak se projevuje, co je její příčinou a jak s ní bojovat?
Maliny, plody maliníku, které krásně voní a ještě lépe chutnají. Kde je však vysadit a kdy a jak provést řez, abychom dosáhli vysoké úrody?
Ovoce a některou zeleninu můžete snadno nasušit, a tak je přirozeně zakonzervovat pro další použití. A přitom nás to stojí minimum energie.