Střídavá plodnost je u ovocných stromů velice častá, některý rok prostě plodí méně a nebo dokonce minimálně. A to i bez nežádoucího „zásahu“ mrazů v době kvetení. Jinak též hovoříme o takzvané alternaci plodnosti a ovocnáři a sadaři moc dobře vědí, co to znamená. Jak střídavou plodnost ovlivnit, abychom se plodů dočkali každoročně?
Jelikož běží období vegetačního klidu, kdy smíme bez rizik postižení ze strany úřadů kácet staré a již nemocné a nebo neplodící stromy, je čas popřemýšlet, zda jsou ovocné stromy v naší zahradě v pořádku, zda má smysl konkrétní starý strom ještě léčit a vůbec mu nějak pomoci a nebo bude lepší sáhnout po radikálním násilí.
Co jsou abiotické poruchy rostlin, vývojové vady, za kterými většinou nestojí nemoci ani škůdci? Proč k nim dochází a jak tomu zamezit? V každém případě mohou mít podobné projevy různé příčiny. A vlastně může jít o cenné informace, jelikož právě podle abiotických poruch zjistíme, co jsme v zahradě zanedbali.
Mulč, pravidelné rytí a zapravování hnojiva a nebo travní porost či jiné půdokryvné rostliny. Názory na ošetřování půdy okolo ovocných stromů se různí a mnozí dokonce nechtějí dělat vůbec nic, tedy kromě sekání pěstěného trávníku a nebo lučního porostu.
Vydatná sklizeň bohaté udělá pořádnou radost. Ale aby tu kromě radosti byl i užitek, je třeba zeleninu a ovoce správně skladovat. Jaké podmínky je třeba dodržet, aby při chuti a čerstvosti vydrželi do nejdéle?
Rajčinová paprika, bramborový lilek nebo melounová okurka už dnes někoho jen tak nepřekvapí. Ale ve světě hybridů se dá narazit na mnohem větší podivnosti. Podívejte se na bizarní, ale chutné hybridy.
Proč naši předkové před zimou bílili ovocné stromy? Jaké jejich části natírali a čím? Proč bychom to měli dělat také? A proč vůbec nejde jen o ochranu před mrazem? A před čím tedy?
Fíkovník můžeme s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách a dokonce se dočkáme i jeho chutných plodů. Kdo se setká s pěstováním fíkovníku poprvé, bude překvapen, že barva zralých plodů může být různá podle odrůdy. Každopádně však stojí čerstvé fíky za ochutnání, je to něco úplně jiného než ty sušené, které běžně najdeme v obchodech.
Každá sezóna je jako sázka do loterie a může být, že byť se český aktuální průměr sklizně jeví o 5 % nižší než loni, třeba zrovna vám se letos zadařilo. A teď nevíte, co s nimi. Jak efektivně zpracovat podzimní nadúrodu jablek?
Než ovoce nechat spadat a hnít, to je už lepší jeho nadbytek prodat a nebo ještě lépe jím někoho obdarovat. A udělat tím radost sobě i jiným zároveň. Co se týká prodeje, lze samozřejmě inzerovat na internetu, dát ceduli na vrata a nebo zajet na tržiště, existuje však ještě jedna možnost. Prodat ovoce výkupně.
Debatu o tom, jak správně založit a starat se o ovocný kvas, můžete považovat za cennou, byť předem ztracenou lekci v nekonstruktivní kritice. Dané téma řešené například s vlastním otcem, tchánem, sousedem, proslulým místním kořalou i uznávaným palírníkem má obvykle jen jedno jediné východisko. Děláte to špatně. Proč? Protože oni to dělají jinak.
O maliníky je třeba se po sklizni postarat, aby v další sezóně bohatě kvetly a plodily. A není to zase až tak složité. Klíčem k úspěchu je vědět, jaké odrůdy vlastně pěstujeme. Zda maliny letní a nebo stáleplodící.
Dostat se pěkně pod skořápku, k jádru věci? Není to jen tak, když plody ořešáku královského (vlašského) neposbíráte v ten správný moment, a nenecháte je pak dostatečně proschnout.
Pro jahodníky platí, že péče není nikdy dost. Pokud bychom na ně neměli čas, nemá vůbec smysl se jejich pěstováním zabývat. A platí to od výsadby až do odplození. Pak totiž začíná další etapa života jahodníků. A pro nás také další práce. Pokud se však budeme o jahodníky starat správně, odmění se nám každoročně bohatou úrodou.
Ať již sklízíte jahody ve své zahrádce, kupujete je v obchodě či od pěstitelů a nebo plánujete vyrazit na samosběr, tyto lahodné a vyhledávané plody nemají dlouhou trvanlivost, musí se rychle zpracovat. Přesto však lze životnost jahod prodloužit. Tedy dobu od jejich sklizně až po zpracování. Jak na to?
S ptáky je potíž, jsou tuze krásní, v zahradách nás baví, je příjemné je pozorovat, ale když se to začne v zahradě červenat a černat plody, náhle je po sympatiích a přátelství. Všechno byla jenom přetvářka. Jak ale ptákům zamezit v ničení naší úrody, aniž bychom jim uškodili a ze zahrady je trvale vyháněli?
Vypěstovat v zahradě ty pravé lesní borůvky je prakticky neřešitelný úkol, přesto je však možné borůvky na svém pozemku mít. Především borůvku chocholičnatou, takzvanou kanadskou a nebo zimolez, což vlastně ani není borůvka. A ještě se nabízí jedna možnost, dřevina zvaná muchovník, která dorůstá výšky až několik metrů a jejíž plody jsou oproti borůvkám o dosti větší, ale chuťově srovnatelné. Dali jsme je na borůvkový koláč a rozdíl nebyl poznat.
Plánujete nákup ovocných stromků? V zahradnictví by vás neměly zarazit pojmy, které na vás zahradník „vybalí“. Totiž špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen a vysokokmen. Co z toho chcete? Co ta slova znamenají?
Jedni chtějí vydělat, druzí především chránit přírodu a naše původní rostlinné i živočišné druhy. Ekologové se s ekonomy prostě jen tak nedohodnou a do všeho ještě vstupuje politika. Řeč je o čmelácích, nezbytných opylovačích, kteří však mohou škodit svému vlastnímu rodu. Tedy sobě navzájem.
Sloupovitým ovocným stromkům se také říká „baleríny“, tyto dřeviny netvoří tradiční rozložité koruny a také nedorůstají přílišné výšky. Jsou proto ideální do malých zahrádek, kde nám budou plodit určitý počet jablíček. Jejich předností je též možná výsadba blízko u sebe, je to pak, jako bychom pěstovali určitý množství větví zapíchnutých v zemi. Tedy ze začátku, první roky po výsadbě. Postupně se však vzhled změní. Vlastně se také hovoří o zakrslých ovocných stromech, ovšem pravé zákrsky tvoří i korunky a jsou velmi nízkého vzrůstu.