Tohle bude rychlé. Odpověď zní: „Ne, není.“ Jak to, když chlór jinak rostlinám vůbec neprospívá a zalévat chemicky upravenou (chlorovanou vodou) z bazénu se považuje za hodně špatný nápad? Ten rozdíl je především v koncentraci. A ta je v pitné vodě z kohoutku opravdu nízká. Pro rostliny je taková voda docela bezpečná.
Okoličnaté květenství vytrvalého kalokvětu připomíná tak trochu třeba kvetoucí česnek, akorát květy jsou o dost větší a působivější. Právě pro typ květenství a velikost květů bude fenomenální kalokvět určitě významným příspěvkem vaší kvetoucí zahradě. A co víc, pěstovat jej lze i jako kvetoucí pokojovou rostlinu. Respektive jinak než v přenosných nádobách kalokvět nepěstujte. Nepřežil by v zahradě naše zimy.
Příliš malé, příliš velké. A najít ty, co jsou tak akorát, je prý strašný kumšt. Správná velikost květináčů pro přesazování je z nějakého důvodu nestárnoucím tématem, které mají zahradníci, zahrádkáři i milovníci pokojových rostlin zapotřebí neustále řešit. Co k tomu prozrazuje věda?
Vždycky na to člověk přes zimu tak trochu zapomene, o to více je pak později na jaře zase překvapen, jakým zázrakem kopřivová jícha vlastně je. Škoda, že jí nemůže být dostatek už od časného jara. A vlastně i v zimě. Kopřivy musí nejprve pořádně narůst, abychom nemuseli celý den sbírat titěrné a silně nafialovělé mladé výhonky. S nadbytkem velkých kopřiv to už jde ráz na ráz. Sklizeno je za chvilku, napěchujete 200litrový sud dešťovky, která je sama o sobě také mírným hnojivem (především pro obsah dusíku), a pár dní počkáte. Po týdnu už lze zázračnou tekutinu začít odebírat.
Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?
Růže? Kamélie? Jasmín? Pivoňka? Když spatříte kvetoucí gardénii z dálky, snadno si její nádherné bělostné květy spletete s chloubou jiných kvetoucích druhů rostlin. Tedy u nás nejznámější gardénii jasmínovou. Stačí však přijít kousek blíž. Když ale gardénie nekvete, pozná ji málokdo. A je to rozhodně škoda. Proč se gardéniím nedaří, proč před nimi chránit domácí mazlíčky a jak tyto rostliny množit?
Nebude to už dlouho trvat a teploměr vám znovu připomene, jak úmorná jsou letní vedra. Už přemýšlíte, kam se před nimi schováte tentokrát? A co kdybyste to letos zkusili jinak, a nechali se místo klimatizace osvěžovat pokojovými rostlinami? Ty totiž s teplotou v interiéru umí čarovat. A zadarmo.
Ročně je v celé Evropě pro konzumní účely vyprodukováno okolo 96 miliard vajíček. Hlavní zásluhu na tom pochopitelně má 350 milionů nosnic, které na téhle výrobní metě pracují bez ohledu na přesčasy. Ta čísla jsou ohromující. Stejně jako množství odpadu, skořápek, který pak za vajíčky na samém konci spotřebního řetězce zůstává. K čemu se vaječné skořápky dají využít?
Vyběhnout si z kuchyně na zahrádku, něco ulomit, ustřihnout, utrhnout, a zase se vrátit zpátky k plotně. Ve vlastních domech se zahrádkami a na vsích se to žije. Ale v bytě? Možná ještě tak nějaké bylinky pěstované v květináči v kuchyni na okenním parapetu. Jestli ale máte balkón či lodžii, můžete si vypěstovat i trochu vlastní zeleniny, bylinek a koření. Je ale třeba plánovat a nebláznit.
Mezi subtropické a tropické přenosné rostliny, které vás budou bavit vzrůstem i květem, rozhodně patří tevécie peruánská. A vsaďte se, že se už vaše první návštěva zeptá: „Co je tohle za divný oleandr?“
Otázka, zdali jste spíš horňáci, nebo dolňáci, připomíná hovory ze čtvrté cenové. Myšlena je tentokrát ovšem naprosto seriózně. Když totiž přijde na zalévání květináčů, má tenhle skromný dotaz v debatách milovníků pokojových rostlin své nezastupitelné místo. A odpovědi často vyvolávají výbušné reakce. Co je tedy lepší?
Ne každá rostlina pěstování bez substrátu, tedy jen ve vodě, docení. Ty následující si ale rozhodně nestěžují, pěstování ve vodě dokonce vítají, jsou na ně totiž dobře adaptovány. Pěstováním ve vodě si usnadníte jejich množení a úspěšný růst.
Doba pro přesazování pokojových rostlin nastává již na konci zimy. Někdo si počká až do jara, jiný nelení a přesadí své pokojovky ještě předtím, než se na konci období vegetačního klidu zase probudí. Je to vůči nim nejšetrnější. Ovšem právě do minerálního substrátu můžeme přesadit jakékoli v interiérech pěstované či venku letněné rostliny kdykoli. Včetně bylinek. Naopak je přesazení do minerálního substrátu pro rostliny velkou vzpruhou, nikoli stresem.
Přemíra vlhkosti ve vzduchu je vcelku nepřekvapivý problém, s nímž se potýká většina domácností. Jedno z řešení tohoto problému naopak docela překvapivé je. A potěší milovníky pokojovek. Je doporučováno instalovat si přímo do sprchového koutu pokojové rostliny.
Na první pohled vypadají jako ty nejnudnější rostliny, které rostliny vlastně ani moc nepřipomínají. Najít lásku k té pichlavé kráse vyžaduje jistý čas, a jejich pěstování je učiněnou školou trpělivosti. Přesto kaktusy dokáží zaujmout a překvapit. Pokud jste jejich kouzlu dosud nepropadli, pár zajímavostí o nich vám k tomu může pomoci.
Řeknete si: „Slunečnice a v dubnu. Co je to za nesmysl?“ Jenže není, právě od konce března je totiž vhodná doba na výsev semínek a rychlení sazenic, které přesadíme ven až po půlce května, kdy bude větší jistota teplého počasí a hlavně by již neměly hrozit mrazíky.
Jahodový strom, tak se říká stálezelenému pokojovému keři, jehož šťavnaté plody chutnají podobně jako jahody. Potřebujete k tomu jediné, od dubna do října letnit tuto subtropickou pokojovou rostlinu na slunném stanovišti, nebo alespoň v polostínu.
Uspěchaná doba nahrává trendům, které nám všemožně usnadňují život i tam, kde by práce měla být radostí. Například při pěstování domácích květin, tedy těch pokojových. Estetika minimalismu tu dospěla tak daleko, že je dnes nesmírně populární pěstovat rostliny úplně bez substrátu, jen tak ve vodě. Možná tomu přijdete na chuť.
Ano, rýmovník je doslova zázrakem pro naše rýmou ucpané nosy a nachlazená těla, i když ne všespásným. Někomu stačí, jiným nezabere. Rýmovník ale využijeme také v kuchyni, dokonce podobným způsobem jako neméně aromatickou a antibakteriální (antibiotickou) šalvěj. Navíc podporuje trávení a brání nadýmání z konzumované potravy. Čerstvé lístky rýmovníku tedy můžeme vložit do nosu, připravit z nich léčivý čaj či tinkturu, ale také chutné pokrmy, které rýmovník ochutí (okoření) neopakovatelným způsobem. Léčivá bylinka i koření zároveň.
Chtělo by se napsat laciný podvrh. Ale zrovna orchideje s modrými květy k těm nejlevnějším nepatří. Právě proto, že jsou tolik odlišné, se prodávají za dvojnásobek ceny. Tu vysokou přirážku ve skutečnosti platíte za obyčejnou bíle kvetoucí orchideu a trošku potravinářského barviva.