Nebude řeč o obnovitelných zdrojích energií, úsporných technologiích, nebo elektromobilech, ale především o skutečné zeleni. Nová studie inženýrsko-konzultační společnosti Sweco se zabývala možnostmi zlepšení kvality života obyvatel evropských měst, udržitelnosti a odolnosti vůči změnám klimatu prostřednictvím regenerativního designu.
"Vnitrobloky patří rozumným dospělým, kteří dobře vědí, jak s nimi naložit pro dobro všech!" Řekl by kdejaký umanutý podnikavec, který hledá, kde ve městech ještě využít nějaký ten prostor. Ale ne, vážení! Vnitrobloky vždy patřily a měly by nadále patřit hlavně dětem. Navíc jsou malými oázami zeleně, přírody uprostřed měst. Vnitrobloky jsou poklad, který se musí chránit. Pomáhají nám za veder i silného větru, bohužel je však většina z nich zanedbaná, jako by je nikdo nechtěl. A to lidem bažícím po dalších pozemcích jen nahrává.
Podzim se s námi loučí každým rokem neskutečně velkolepě. Nádherná přehršel barev je natolik citlivě namíchaná, že nikdy a nikde nejde v žádném případě o kýč. Příroda je prostě tím nejúžasnějším, nejcitlivějším malířem, jakého si lze představit. Naše lidské konání je ve srovnání s ní zcela pošetilé. Díky nádherným barvám jsou příjemnější i chladné dny, ranní mlhy, sychravé počasí. Nalijí nám do žil optimismus. A když pak tuto scenérii prozáří sluneční paprsky, je to opravdová nádhera. Poznáte dřeviny podle jejich podzimního listí? Vyzkoušejte si náš nový kvíz.
Ponuré, morbidní, zbytečně excentrické, anebo naopak pietu smutečních míst zcela znevažující? Jak se to vezme. Pohřby zvířat spolu s lidmi tu totiž byly tak nějak vždy, jako součást pradávné funerální praxe. Ovšem svébytné zvířecí hřbitovy, ty jsou vedle nich relativní novinkou. Která, jak už to tak bývá, prozrazuje více o lidech než o jejich mazlíčcích.
Japonský krajinářský projekt Gebun-do, který veřejnosti zpřístupňuje zajímavou přírodní památku, je inspirativní celkovou odlišností svého přístupu. Dokázal totiž vyvážit citlivě zájmy řekněme ochranářské, poptávku cestovního ruchu i náležitosti, které souvisí s potřebnou dopravní infrastrukturou.
Ve velké Číně malé věci nedělají. Názorně to dokládá realizace nového sportovního parku v okrese Kangbaši. S téměř dvaceti hektary nevyužívaného veřejného prostranství tu naložili nesmírně působivě. Zareagovali na poptávku obyvatel po zdravém životním stylu tím, že vytvořili krajinářsky-architektonické dílo, které vyhovuje všem věkovým kategoriím.
Biofilie není nemoc ani psychopatická úchylka, i když to tak může někomu znít. Vlastně je většina z nás ve své podstatě biofilních, tedy kromě lidí, kterým nějaký novodobý Sauron vytrhl srdce i mozek, a které má v moci symbolický prsten zla. Jak nás biofilní design a architektura přibližují přírodě? Vrací do jejího lůna? A jak nám oproti tomu greenwashing jen podstrkuje ekologické iluze? Nenechte si vymývat mozky neexistující udržitelností.
Pozvednout udržitelnost moderní architektury na novou úroveň, postarat se o splynutí nově vznikajících staveb s přírodou. Zkrátka a dobře, zařídit to tak, aby města budoucnosti neobývali jen lidé, ale byla funkční součástí širších ekosystémů.
Jen málokdy se tak dobře snoubí přírodní estetika a vysoká funkčnost, jako u živých fasád, domů se zdmi porostlými popínavými rostlinami. Jen pozor na stav omítky a zdiva před tím, než je necháte zarůst. Aby z té zelené radosti nakonec nebylo mrzení.
Můžeme si utahovat z chronických pěstitelů trávníků, kteří se snaží za cenu enormního výdeje energie udržet nepatřičný a nepůvodní zelený pažit před svým domem. Ale ti, kdo propagují městské zahrady jako univerzální řešení, si vlastně počínají stejně. Je totiž ve svém principu nehospodárné, neekonomické a bohužel dost často i neekologické.
Na prvním místě kameny, a teprve pak až vegetace. A to zdaleka není jediný rozdíl, který mezi japonskými a evropskými zahradami panuje. Co je pro ně charakteristické, jak mají fungovat a co v nich nesmí chybět? A dá se vůbec jejich styl adaptovat na naše podmínky?
V průběhu 19. století došlo v některých vyspělých zemích vůbec poprvé k tomu, že ve městech žilo přibližně stejné množství lidí, jako na vesnicích. Trend doby doprovázel šok z existence v urbánním prostředí, stres související s citelným úbytkem zeleně v životním prostředí a sentiment po venkovské pohodě. Řešením měla být Zahradní města.
Sice nestojí zrovna málo, ale zato nám zelená střecha vyřeší hned několik problémů naráz. Zelená střecha má výborné tepelně izolační vlastnosti, umožní pěstování rostlin na ploše, kde to dříve nebylo možné, zkrášlí lokalitu a zlepší mikroklima.
Zahrada se vyvíjí, roste a mění s ročními obdobími a po celou tuto dobu je nutné o ni pečovat. Údržba zahrady a její zeleně však nemusí být jen vyčerpávající řeholí.
Výsadba veřejné zeleně a vzrostlých stromů a jejich údržba oživují veřejný prostor. Kdo to má na svědomí a proč?
Zahrada ve městě je bohužel často na malém pozemku, případně pozemku nepříznivého tvaru. Stává se to například u úzkých, protáhlých zahrad v řadové zástavbě.
Nejste spokojeni se stavem vaší zahrady? Zahradní architekt vám poradí, jak ji lépe uspořádat, aby již letos byla přesně podle vašich představ!
Přejete si zahradu, která bude vypadat jako za dob našich babiček? Poradíme vám jak.
Osazovací plán zahrady řeší rozvrhnutí výsadby rostlin a jejich možné kombinace – ne všechny rostliny se vedle sebe snáší, mnohé mají i různé nároky na půdu a zavlažování.
Při návrhu zahrady berte ohled na způsob jejího využití, velikost, orientaci pozemku a druh půdy.
