Nekončící zobání zdravých stromů podél silnic v Česku. Chce to změnu

Nekončící zobání zdravých stromů podél silnic v Česku. Chce to změnu

„Někdo nám tu zobal,“ řekne lesník, když zjistí, že z úhledné hromady dřeva ubylo. Aby se hned poznalo, jestli na konkrétním místě někdo “zobal“, označují se hromady dřeva barvou ve spreji. Jak ale označit stromy podél silnic, kterých každým rokem ubývá, a které nejsou dostatečně nahrazovány novou výsadbou? Podél silnic se totiž v Česku “zobe“ často a rovnou po celých stromech, statisících stromů. Fyzicky je přitom barvou označen každý, ale v jiném smyslu než lesnickém.

Obnova lesů v Českém Švýcarsku je po požáru mimořádně rychlá, dokazují to časosběrné snímky

Obnova lesů v Českém Švýcarsku je po požáru mimořádně rychlá, dokazují to časosběrné snímky

Bájný mytologický pták Fénix se proplétá napříč národy a kulturami. Zajímavé je, že má vždy společnou svou smrt spálením a následné zrození ze svého popela. Tato symbolika nemůže být náhodná, Fénix je patrně jakožto univerzální symbol zrození jedním z archetypů lidstva. A když si představíme, jak udiveně lidé zírali na rychlou obnovu krajiny po požáru již před tisíci lety a mnohem dříve, je nasnadě, že symbolika vzniknout musela. A právě to se nyní děje na spáleništích lesů (požářištích) v Českém Švýcarsku. Obnova zde probíhá neuvěřitelně rychle.

Písčitá půda není nutně chyba, když víte, jak a co na ní pěstovat

Písčitá půda není nutně chyba, když víte, jak a co na ní pěstovat

Pohled do mapy odhalí, že nejvýznamněji rozšířené jsou písčité půdy na jihu Moravy a pak na východě Čech. Mimo tyto dva regiony na ně narazíme ještě tu a tam v nivách řek a dalších geologicky podmíněných lokalitách. Podstatné je, že nikde je zahradníci, natož pak agronomové či zemědělci, nevítají s nadšením. Písčité půdy jsou totiž jiné.

Daisugi jsou vlastně opakem bonsají. Dokonale rovné stromy, které rostou na stromech

Daisugi jsou vlastně opakem bonsají. Dokonale rovné stromy, které rostou na stromech

Japonští zahradníci jsou proslulí po celém světě podobně jako třeba holandské tulipány a květinová burza. Japonci jsou vůbec zvláštní národ, vymysleli a zdokonalili umění pěstování bonsají, jejich proslulé zahradnické nůžky a pilky si kupují zahradníci napříč kontinenty, milují však také mechy, rozkvetlé okrasné třešně (sakury) a navíc vymysleli neuvěřitelný způsob, jak dostat na malé plochy více stromů. Totiž techniku daisugi. I když v tomto případě jsou vynálezci vlastně lesníci.

Novinky mezi hnojivy, zázrak z Česka a nová komodita z Brazílie

Novinky mezi hnojivy, zázrak z Česka a nová komodita z Brazílie

Nové hnojivé přípravky, které v tomto článku představíme, mají zároveň ještě jednu důležitou vlastnost, snižují totiž spotřebu vody a pomáhají proto i v oblastech trápených suchem. Brazilský ARBOLIN má přitom až neuvěřitelně nízkou spotřebu, pouhých půl litru prostředku na jeden hektar. Zatímco český Escube by měl dokonce pomoci zemědělcům v pouštních oblastech Perského zálivu. Navíc jsou oba přípravky přírodního původu a pro přírodu tedy zcela bezpečné.

Jak se k nám dostává nepříjemný tropický hmyz? A je schopen přežít?

Jak se k nám dostává nepříjemný tropický hmyz? A je schopen přežít?

Například komár tygrovaný k nám putuje hned po několika trasách. A na jihu Slovenska, konkrétně v Bratislavě, už prokazatelně dokázal i přezimovat. Špatnou zprávou je, že přenáší horečku dengue, žlutou zimnici či virus zika, tedy nemoci, které si obvykle přivážíme jako suvenýr z tropů. Dovede ale zůstat na trvalo, nebo jde jen o výjimku?

Walipini je skleník pod zemí. Láká celoročně stabilním klimatem

Walipini je skleník pod zemí. Láká celoročně stabilním klimatem

Je to skleník, ale moc z něj vidět není. Z nemalé části svého objemu je totiž skrytý v zemi. Zakopaný. Chytře zužitkovává dostupné zdroje, a přitom se nenáročnou cestou dobírá optimálního stabilního klimatu. Pokud pomýšlíte na pěstování exotického ovoce, je dobrou volbou. Pomeranče v něm můžete pěstovat i když venku sněží.

Orsej jarní, jedovatá i léčivá bylina, zdroj nepravé mouky, za kterým se musíme sklonit

Orsej jarní, jedovatá i léčivá bylina, zdroj nepravé mouky, za kterým se musíme sklonit

Orsej jarní neboli babí pysk je bylina, která dříve léčila kurděje, bradavice a hemeroidy, později se však upustilo od její aplikace na pokožku, protože mohla způsobovat nepříjemné puchýřky. Nedoporučuje se dokonce ani trhat. Stejně tak se upustilo od konzumace, protože je prostě jedovatá. Od středověku se tato rostlina používal jako účinný prostředek pro zastavení krvácení, proto také fungovala pro svou svíravou schopnost právě na hemeroidy. V každém případě jde však o krásně kvetoucí bylinku s pohlednými vejčitými listy, ke které se ale musíme sklonit hodně nízko, stonky nemá vyšší jak 15 cm.

Žijeme v době hmyzu, nebo hmyz nenávratně vymírá? Pravda může být úplně jiná, než si myslíme

Žijeme v době hmyzu, nebo hmyz nenávratně vymírá? Pravda může být úplně jiná, než si myslíme

Zaujal mě výňatek z knihy Radka Mikuláše “Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě“, kde autor dochází na základě výzkumů mladého českého přírodovědce Stanislava Knora k překvapivému zjištění, že možná žijeme v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější (či žravější), než byl kdy předtím. A že tedy neustálé katastrofické strašení vymíráním hmyzu a prudkým poklesem biodiverzity vlastně může být jen návratem do původního stavu.

Jak se zbavit lalokonosců, brouků, kteří ožírají nejen listy rostlin

Jak se zbavit lalokonosců, brouků, kteří ožírají nejen listy rostlin

Kolegova švagrová vytáhla z truhlíku jakési prapodivné patvary hmyzu a poslala nám fotografie v domnění, že jde o larvy lalokonosce. A ano, je to lalokonosec, ale ne larvy, nýbrž kukly. Kukla lalokonosce je totiž volná, s pohyblivými tělními přívěsky (čili základy pohybových orgánů, noh a tykadel), je žlutobílá, jakoby průsvitná a tvarem připomíná dospělého brouka. Lalokonosec je bohužel nepříjemný škůdce, jehož larvy způsobují vážné škody na koříncích rostlin, dospělci pro změnu páchají škody okusem listů a někdy i žírem celých rostlin. Braňte své rostliny, pokud na tyto škůdce narazíte.

Zkuste pěstovat novou zeleninu. Čajot miluje teplo, vypadá jako hruška a chutná jako cuketa

Zkuste pěstovat novou zeleninu. Čajot miluje teplo, vypadá jako hruška a chutná jako cuketa

Jmen posbírala tato zelenina mnoho, to oficiální je sladkojam jedlý, známějšími jsou však čajot a mexická okurka. Chuťově připomíná někomu cuketu, jiným kedlubnu, případně sladší okurku, patizon a chřest. Konzumovat lze různými způsoby, ale co se týká pěstování, bude nezbytný skleník. Nižší teploty jak 20 stupňů Celsia totiž tato tropická zelenina nesnese. Za pokus však její pěstování určitě stojí.

Pozor na vitální rostliny v zahradě, které se chovají invazně, bezohledně a rády zplaňují

Pozor na vitální rostliny v zahradě, které se chovají invazně, bezohledně a rády zplaňují

Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.

Nejlepší doprovodné rostliny k ředkvičkám? Je jich docela dost

Nejlepší doprovodné rostliny k ředkvičkám? Je jich docela dost

Ředkvičky jsou každoročně právě tou plodinou, kterou z jarního výsevu ochutnáváme mezi prvními. Jejich pěstování není nic náročného, rostou skoro samy. I jednoduché věci se ale dají dělat o něco lépe, a právě na ředkvičkách vysévaných na začátku sezóny si můžete nejlépe vyzkoušet výhody doprovodných rostlin.

Aztécké zlato sanvitalia rozsvítí záhon, balkón i terasu záplavou zlatavých kvítků

Aztécké zlato sanvitalia rozsvítí záhon, balkón i terasu záplavou zlatavých kvítků

Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.

Pozor na liány a ovíjivé rostliny. Mohou domům přinést krásu i záhubu

Pozor na liány a ovíjivé rostliny. Mohou domům přinést krásu i záhubu

Ovíjivé rostliny a liány, kterými zkrášlíte exteriér svého domu, jsou sice chtěnou, nicméně ne jedinou stranou mince. Jsou totiž i takové, kterými si dům naopak znehodnotíte. A zdaleka ne všechny ty oplétající a vinoucí se krásky si vystačí bez opory anebo pořádné porce vaší péče.

Hortenzie se můžou i pnout a mít velké listy. A modré květy? Výjimečnost, nikoli pravidlo

Hortenzie se můžou i pnout a mít velké listy. A modré květy? Výjimečnost, nikoli pravidlo

Kdo se do hortenzií zamiluje, je ztracen. Provázet ho mohou celým životem. Od narození třeba jako do vázy řezaná výzdoba při oslavě křtu, přes hry v zahradě okolo nádherně kvetoucích keřů, až po vázanou svatební kytici a podzimní sušené květinové aranže. Kdo chce, aby mu hortenzie kvetly krásně modře, najde na internetu spoustu rad a návodů, některé pravdivé, jiné spíše šarlatánské. Jedno je však jisté, jde o výjimečnou, neobvyklou vlastnost rodu. Nevěříte?

Bramborové věže? Další fantastický nápad, který nefunguje

Bramborové věže? Další fantastický nápad, který nefunguje

Vztah, který má lidstvo s bramborami, už trvá dobře 10 000 let. Není to tedy žádná krátkodobá aférka. A za tu dobu jsme se už o lilku bramboru (též nazývaném brambor hlíznatý) stačili ledacos dozvědět. Od doby, kdy s jeho pěstováním začali domorodci z And, se totiž zase tolik nezměnilo.