Pěstování chilli papriček se stalo jakousi módou a malým papričkám propadá stále více lidí, byť je to zrovna s konzumací o dost slabší. Pikantnější pokrmy ano, ale na to stačí i velmi málo pálivé papričky, vlastně i trochu pálivé běžné papriky. Opravdoví gurmáni a zapálenci do pěstování chilli, jinak též kájenského pepře, se však orientují především na odrůdy druhu Capsicum chinense. A to je teprve „liga“.
Batáty jsou ve světě významnou zemědělskou komoditou, které se ročně vyprodukuje cca 113 miliónů tun. Zajímavostí však je, že jde i o krásně kvetoucí rostlinu, podobně, jako je tomu na příklad u konkurenčních brambor, které byly v Evropě zprvu pěstovány jako rostliny okrasné, než zde zabránily hladomoru. Ovšem ne všechny druhy povijnice batátové vůbec vykvetou a většinou se nedočkáme ani plodů se semeny.
Letničky můžeme začít předpěstovávat výsevem již v lednu, například gazánie, begonie, pantoflíčky, lobelky, otočníky, petúnie, nestařce, balzamina, iberky, laskavce, hvozdíky, ostálky, šalvěje a verbeny. Díky včasnému výsevu se můžeme těšit z jejich květů již na konci jara až začátku léta. Výsev samozřejmě provádíme v teple, pokud nám to podmínky dovolí. A pokud ne, nezbude nám nic jiného, než si později včas zakoupit sazenice. Výsevem však ušetříme mnoho peněz.
Alkoholismus je v naší kultuře všudypřítomný, abstinentů pomálu a existují (rozlišujeme) různé úrovně závislosti na alkoholu. Čím více alkohol konzumujeme, čím častěji a v co větší míře, tím větší zdravotní rizika to přináší. Ovšem i s alkoholem nám pomohou bylinky a některé jsou dokonce nezastupitelné. Třeba ostropestřec mariánský.
Pokud bychom hledali krásnější květiny pro svou zahradu, jen málokteré dovedou svými květy předčit jiřiny. A co víc, vydrží kvést až do pozdního podzimu a to i za hodně špatného počasí. Vydrží dokonce i první mrazíky. Již předtím je ale třeba zakročit, aby hlízy přežily a rostliny bohatě kvetly i další sezónu.
Opravdu potřebujeme více lesů? Říká se, že cesta do pekla je lemována dobrými úmysly. V poslední době se ale zdá, že tím směrem vede cesta obklopená hájky z boroviček, smrků a tújí. Zalesňování české krajiny se totiž zvrhlo v nepříjemnou celospolečenskou eko-mánii, na kterou životní prostředí spíš doplácí, než aby mu pomáhala.
Dnes tolik populární a turisty hojně navštěvované nejnebezpečnější zahrady světa většinou vznikly z rozmaru šlechty. Ve své podstatě kopírovaly jen to, co o staletí dříve nabízely záhonky léčivek u lékařských univerzit a na klášterních dvorech, pěstované k lidskému užitku.
Maková semínka provází lidstvo na jeho pouti už od neolitu, a uzobávat jeho černé kuličky začali naši předci ještě dřív, než se pustili do hrátek s konopím. Historií civilizace se mák veze dobře 8000 let, a byť nikde nepatřil k pěstitelským hospodářským jedničkám (jako třeba ječmen nebo rýže), ve svých pověstných drobných zrníčcích přinášel a stále přináší mnoho dobrého.
Pokud se nám v zahradě objeví vlaštovičník, a že by sázkové kanceláře vypsaly na tento fakt enormně nízký kurz, vnímáme jej jako plevel. A to dosti invazivní, který vyroste a přežije třeba i na rumištích a v suchých zídkách. Je však třeba vlaštovičník hubit a nebo najde praktické využití?
Rajčinová paprika, bramborový lilek nebo melounová okurka už dnes někoho jen tak nepřekvapí. Ale ve světě hybridů se dá narazit na mnohem větší podivnosti. Podívejte se na bizarní, ale chutné hybridy.
Začínáte se zahradničením a nevíte, na jaké okrasné květiny si můžete troufnout bez jakýchkoli zkušeností? Jsou tu dvě možnosti, tou první je oslovit odborníka, v tomto případě zahradníka, který výsadbu a výsevy naplánuje a poučí nás a nebo zajistí i následnou péči o rostliny, bude to však určitě něco stát. A tou druhou je zpočátku výběr doslova nesmrtelných rostlinných druhů.
Charantia je synonymem hořkosti, tato divoká africká okurka přitom roste kromě Afriky také v Amazonii a dalších oblastech Jižní Ameriky, v Karibiku, Indii a jiných teplejších částech Asie. Seznamte se s jejími zdravotními účinky především pro diabetiky.
Geometricky dokonale upravené záhony, povrch jako od mistra štukatéra a nebo na první pohled o dosti méně vzhledné hrůbky. Vlastně takové, s jakými se běžně setkáváme při pěstování brambor. Proč zahrádkáři a zahradníci hrůbkují i takové plodiny, u kterých to nebývalo obvyklé? A jsou hrůbky opravdu nevzhledné?
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Při všem tom podzimním zavařování, nakládání a plnění spíže byste ale neměli zapomenout ani na sklizeň bylinek. Jak se efektivně postarat o to, aby vám dlouho vydržely?
Obvyklou dobou pro sklizeň dýní je období od konce srpna do konce října. Letos můžeme počítat s tím, že se nám sklizeň obzvláště ve vyšších polohách i pěkně protáhne, jelikož bylo chladno a vlhko a to dýně nemají rády. Bez ohledu na datum v kalendáři však dýně sklízíme podle jiného kritéria, podle jejich skutečné zralosti. O kalendář se dýně nezajímají. A když je sklidíme a uskladníme správně, vydrží nám dost dlouho.
Obranyschopnost našeho organismu je důležitá obzvláště za chladných a sychravých a nebo mrazivých dní. Někdo se otužuje a sportuje, ale i ten, který to nedělá, by měl na posílení imunity myslet. A bylinky jsou osvědčeným a vyzkoušeným klíčem k našemu zdraví. Nejen fyzickému, ale i duševnímu. Imunitu je přitom dobré posilovat po celý rok a právě bylinné čaje jsou vhodným prostředkem. Které bylinky nám pomohou?
Rajčata nám v zahradě plodí, dokud mohou, tedy dokud nezačnou mrazíky a nebo plody nezničí plísně. A jelikož bylo letošní léto deštivé a chladné, někdo dokonce začal sklízet až od konce srpna a někdo se plodů rajčat vůbec nedočkal, začaly hnít ještě zelené. Každopádně však bude brzy třeba sklidit všechny plody, i ty zelené a ještě nehnijící, nenapadené plísní. Co s nimi?
Materiál pro řízkování lze s úspěchem odebírat z různých částí rostliny. Z kořene, postranních výhonů, stonku, listů. U kaktusů například na sucho, z oddělků. Záleží pochopitelně na konkrétním druhu a jeho růstu. U bylinek se můžeme požadovaného výsledku dobrat různými cestami, s menším či větším úspěchem.
Kiwano má zvláštní sladkokyselou chuť a lidmi je řazeno mezi plodinu exotickou, ovšem lze je pěstovat ve sklenících za stejných podmínek, jako pěstujeme okurky a nebo papriky. Prostě jde o plodinu, která může obohatit náš stůl z vlastních výpěstků. A určitě je to zelenina. Třeba hned v příštím roce můžete začít, respektive již ke konci zimy rychlením sazeniček spolu s okurkami, paprikami, rajčaty, cuketami, dýněmi, patizony, lilkem apod.