Spěch se většinou nevyplácí, ale někdy se drobné urychlení může vyplatit. Uspíšením klíčení ušetříte čas navíc, který pak budou moci pěstované rostliny věnovat svému růstu, květům a vyzrávání plodů.
Zvonky v naší přírodě mohou někomu připadat tak trochu stejné a je pravdou, že je mnoho lidí ani nerozlišuje. O to složitější je však situace ve světě. Představujeme boubelku velkokvětou, královnu zahrad se zvonkovitými květy.
Potřebují masožravé rostliny vůbec hmyzí kořist? Proč se u nich tato schopnost vyvinula? A je nutné své masožravky doma přikrmovat třeba mouchami nachytanými na mucholapku? Nebo je třeba běhat po louce se síťkou na hmyz či chytat v rybníce zooplankton?
Jako byste potkali zmenšeninu slunečnic, když kolotočníky vykvetou. A kolik mají jmen! Česky se jim říká například volovec srdcolistý, volské oko srdcolisté, telekova okázalá, telekie a telekia ozdobná. Správné české jméno je přitom dnes kolotočník ozdobný.
K čemu se ve světě pěstuje skořicovník, je nasnadě. Bez oblíbeného koření jménem skořice si nelze představit různé pokrmy a potravinářské výrobky. Tedy především ty sladké. Pojďme si udělat malou exkurzi do světa skořicovníků.
Hrachory jsou krásné popínavé letničky i rostliny vytrvalé, které dovedou ozdobit plot, rozzářit balkón, ale dovedou vyniknout i ve váze. Zástupce rodu najdeme v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe i Austrálii. Celkem rod nabízí cca 150 rostlinných druhů.
Hlaváč kavkazský, trvalka, která dorůstá výšky 0,5 až 0,6 metru (i 0,9 metru). Tvar rostliny je trsovitý, rozvětvený a vystoupavý, zelené listy mají tyto hlaváče celokrajné, kopinaté a vstřícné, krásné květy jsou pětičetné a fialovomodré se světlejším středem, uspořádané ve dvou až tří centimetrových strboulech. Zajímavostí je, že jsou okrajové květy obvykle až dvakrát větší než ty středové. Plodem rostliny je nažka zajímavého vzhledu.
Svídina obecná je ovíjivá opadavá liána, která vyrazí dech svými neobvyklými květy. Nejsou sice příliš velké, ale opravdu zaujmou a překvapí. Rostlina vykvétá svými svrchu nejčastěji fialově nahnědlými kvítky uspořádanými ve vrcholících od června do července.
Čeleď brukvovité nabízí mnoho druhů různé zeleniny, ale i rostliny okrasné. Typická je pro tuto čeleď dosti uniformní stavba květů a charakteristické plody zvané šešule. Na celém světě najdeme cca 4000 druhů čeledi brukvovité a hojně je zastoupena i na našem území. Ze zemědělského hlediska jde o čeleď velice významnou. Katrán přímořský však u nás mnoho lidí nezná, přesto se mu bude dařit i v našich zeleninových zahrádkách.
Mavuň červená, sličná trvalka, která se v sezóně rozrůstá až v keře a kvete dlouho, od května do září, respektive až do zámrazu. Přitahuje přitom včely a motýly, čímž ještě více nabývá na půvabu.
Co je sucho a co je stín, si asi představí každý. Ovšem není to až tak jednoduché. Jiný stín je pod opadavými listnáči, jiný pod stálezelenými jehličnany, jiný v zapadlém koutu zahrady a jiný na severně orientované části pozemku. Koruny stromů (obzvláště pak jehličnanů) tvoří i silný stín srážkový a to souvisí se suchem. Přitom i sucho má více stupňů. A aby toho nebylo málo, do hry vstupuje také pH a kořeny dřevin.
Křen selský, v současné zabijačkové sezóně neodmyslitelná pochutina, lze jej však přidávat k hořčici a uzeninám kdykoli, námořníky dříve bránil před kurdějemi svým obsahem vitamínu C, přičemž byl na rozdíl od jiné zeleniny a ovoce při dlouhých plavbách velmi trvanlivý. Jak křen selský pěstovat?
Nenáročné na pěstování, ideální do smíšených trvalkových záhonů, dlouze kvetoucí, ale také vhodné k řezu do vázy. Kdo by na první pohled řekl, že právě jarmanky jsou blízkými příbuznými známé kořenové zeleniny, obyčejné mrkve, ale třeba i kopru a kmínu.
Čeští zemědělci, vystavení stále neočekávanějším rozmarům počasí, hledají vlastní cestu k řešení nejisté budoucnosti. Jedna z alternativ se jim však přímo nabízí. Koncept tzv. agroforestry, chcete-li agrolesnictví, čili leso-zemědělství, totiž nese příslib stabilní a pestré produkce v klimaticky rychle se měnícím prostředí.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Pěstování chilli papriček se stalo jakousi módou a malým papričkám propadá stále více lidí, byť je to zrovna s konzumací o dost slabší. Pikantnější pokrmy ano, ale na to stačí i velmi málo pálivé papričky, vlastně i trochu pálivé běžné papriky. Opravdoví gurmáni a zapálenci do pěstování chilli, jinak též kájenského pepře, se však orientují především na odrůdy druhu Capsicum chinense. A to je teprve „liga“.
Batáty jsou ve světě významnou zemědělskou komoditou, které se ročně vyprodukuje cca 113 miliónů tun. Zajímavostí však je, že jde i o krásně kvetoucí rostlinu, podobně, jako je tomu na příklad u konkurenčních brambor, které byly v Evropě zprvu pěstovány jako rostliny okrasné, než zde zabránily hladomoru. Ovšem ne všechny druhy povijnice batátové vůbec vykvetou a většinou se nedočkáme ani plodů se semeny.
Letničky můžeme začít předpěstovávat výsevem již v lednu, například gazánie, begonie, pantoflíčky, lobelky, otočníky, petúnie, nestařce, balzamina, iberky, laskavce, hvozdíky, ostálky, šalvěje a verbeny. Díky včasnému výsevu se můžeme těšit z jejich květů již na konci jara až začátku léta. Výsev samozřejmě provádíme v teple, pokud nám to podmínky dovolí. A pokud ne, nezbude nám nic jiného, než si později včas zakoupit sazenice. Výsevem však ušetříme mnoho peněz.
Alkoholismus je v naší kultuře všudypřítomný, abstinentů pomálu a existují (rozlišujeme) různé úrovně závislosti na alkoholu. Čím více alkohol konzumujeme, čím častěji a v co větší míře, tím větší zdravotní rizika to přináší. Ovšem i s alkoholem nám pomohou bylinky a některé jsou dokonce nezastupitelné. Třeba ostropestřec mariánský.
Pokud bychom hledali krásnější květiny pro svou zahradu, jen málokteré dovedou svými květy předčit jiřiny. A co víc, vydrží kvést až do pozdního podzimu a to i za hodně špatného počasí. Vydrží dokonce i první mrazíky. Již předtím je ale třeba zakročit, aby hlízy přežily a rostliny bohatě kvetly i další sezónu.