Od hranatého melounu v přibližném tvaru krychle až po jehlanovitý a třeba i srdcový. Že jste o tom ještě nikdy neslyšeli? To byste totiž museli vycestovat do Japonska, kde jsou takové melouny předraženým hitem. I když za poslední dobu zlevnily v přepočtu z přibližně tří tisíc korun na polovinu.
Jsou značky piva, které nám chutnají a jiné, které bychom neservírovali ani nepřátelům. Prakticky žádné se ale nehodí k likvidaci slimáků. Ne že by tahle metoda úplně nefungovala, jen zkrátka není po stránce nákladů dostatečně působivá. Přitom to jde podobně, jen laciněji a lépe.
Pěstujete rostliny na terase, balkóně či lodžii? Potřebujete nějakou mobilní nádobu velkého objemu umístit i do zahrady? Co se týká materiálů, máte samozřejmě více možností, pokud je pro vás ale hlavním kritériem cena, navíc i poměr ceny a užitku, a pokud chcete v nádobě pěstovat rostliny jen jednu sezónu, jsou skvělým řešením květináče textilní. Bez chyby ale nejsou, pro všechny typy rostlin se nehodí.
Civilizační vymoženosti automaticky neznamenají jen přínos, univerzální dobro. Za užitečnými vynálezy se totiž táhnou i problémy. Své o tom vědí indiáni z amazonského kmene Marubo. Jejich starý svět skončil tam, kde začalo vysokorychlostní připojení.
Mapa pěstitelů zeleniny má jejím milovníkům a zastáncům zdravého stravování, tedy pokud si myslí, že klíčem k němu je právě zelenina, usnadnit nákup čerstvých potravin. Navíc poznají přímo místo, kde se zelenina pěstuje. A také si mohou ověřit způsob jejího pěstování. Projekt je v plenkách, ale přihlašují se stále další farmáři.
Slovo stellar znamená v překladu z angličtiny hvězdný, vztahující se k hvězdám. Stellary jsou velmi rychle se rozvíjející skupinou pelargonií, tedy u nás dobře známých a oblíbených muškátů neboli čapích nosů, balkónových rostlin, bez nichž naše babičky, ale ani matky, nezahájí novou sezónu. Však tento zvyk převzaly od prababiček a ty zase od svých maminek. Česky se jinak také říká muškáty hvězdicovité. Jde sice o novou skupinu pelargonií, o to rychleji se však rozvíjí a získává na oblibě.
Vždycky na to člověk přes zimu tak trochu zapomene, o to více je pak později na jaře zase překvapen, jakým zázrakem kopřivová jícha vlastně je. Škoda, že jí nemůže být dostatek už od časného jara. A vlastně i v zimě. Kopřivy musí nejprve pořádně narůst, abychom nemuseli celý den sbírat titěrné a silně nafialovělé mladé výhonky. S nadbytkem velkých kopřiv to už jde ráz na ráz. Sklizeno je za chvilku, napěchujete 200litrový sud dešťovky, která je sama o sobě také mírným hnojivem (především pro obsah dusíku), a pár dní počkáte. Po týdnu už lze zázračnou tekutinu začít odebírat.
Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?
Poněkud pracné, s výsledkem ne úplně odpovídajícím výsledné úrodě. Zhruba tak lze shrnout tu hlavní faktickou potíž s pokusy o pěstování tykví vertikálně, ve výškách nebo zavěšených. Na druhé straně to vypadá opravdu hezky, a jednou vynaložená energie se vám vrátí potřebou nižší péče v průběhu růstu plodů. S giganty to ale nezkoušejte.
Že za odpoledního úpalu na zahradě nemáte zalévat rostliny, to už jste jistě někdy slyšeli. Ale přemýšleli jste nad tím, proč vlastně ne? Zkratkovité zdůvodnění totiž zní, abyste listy rostlin nespálili. A to už začíná být trochu na pováženou. Vodou přeci hasíme žár, nikoliv rozděláváme oheň. Jak by tedy mohla z vody vzniknout na rostlinné tkáni nějaká popálenina? Jednoduše, zvětšovacím sklíčkem popálíte i vlastní pokožku.
Zahradničit bez práce, to úplně nejde. Ale určitě to jde dělat méně náročně, pohodověji, beze spěchu. Takže pokud vám to například nedovoluje váš zdravotní stav, nemáte už tolik času, jste líní anebo se zkrátka nechcete ničit, můžete vsadit na osvědčené postupy s nízkými nároky na údržbu.
Průměrné srážky v Česku se ročně pohybují o kolo 678 milimetrů ročně. To špatné vůbec není. Víme též, že srážkově nadprůměrné měsíce u nás připadají na květen a srpen, zatímco k těm pod průměrem se počítá březen nebo říjen. Jenže s průměry je ovšem vždycky trochu potíž. Jsou lehce ošidné, skutečnost zkreslující. Voda je však pro pěstování rostlin nezbytně potřebná, bez ohledu na čísla a statistiky. Jak ale efektivně pěstovat rostliny, když je jí zoufale málo? Inspiraci jsme našli v horké a povětšinou suché Africe.
Postřehů a nápadů k tomu, jak nejlépe upravit zahrádku malých rozměrů, existuje velké množství. Podstatné je, že jsou vedeny jen dvěma principy. Buď tu skromnou velikost otevřeně přiznávají, anebo se ji pomocí osvědčených triků snaží přetvořit v zahradu naoko větší. Každému podle chuti.
Kdo má rád rajčata a během roku je pořád kupuje za velké peníze, stejně jako rajské protlaky, šťávy, kečupy a jiné výrobky, určitě touží po změně. Prvním krokem je vlastní pěstování rajčat, jenže rajčata se těžko skladují, dozrálá a utržená dlouho nevydrží a nedají se zamrazit. Existují však jiné způsoby, jak rajčata uchovat až do zimy a možná i do jara a déle, vlastně až do dalších sklizní. Můžeme je zavařit, usušit, z usušených vyrobit rajčatový prášek, naložit na mnoho způsobů a vyrobit z nich třeba domácí kečup.
Zahradničení je fascinující. Nejen proto, že vám dopřává radost z pobytu na čerstvém vzduchu, čas strávený prospěšnou prací. Ale třeba i tím, že vám umožňuje neustále se vzdělávat, učit se nové věci. Třeba rozpoznat rozdíly mezi jednoletým a víceletým plevelem.
Šetrnější zemědělství, které pomáhá udržet přírodu zdravější, zachovává přírodní zdroje, zvyšuje biodiverzitu v krajině a je ohleduplné i k půdě, je u nás velmi rozvinuté. Dokonce tak, že patříme co se týká podílu takzvaných bio farmářů mezi evropskou špičku. Až se tedy budete zase rozčilovat nad traktory uprostřed Prahy, nezapomeňte, že čeští farmáři již o mnoho více dělat nemohou. Problémem jsou však přetrvávající zemědělské kolosy a také neustálá šikana, která se na zemědělce valí ze strany různých úřadů. Vzpomenout ještě můžeme třeba výkupní ceny surovin, je toho ale mnohem více, co českým zemědělcům ztrpčuje život. Pomoci jim můžeme jedině my sami. Jak? Tak, že budeme jejich produkty upřednostňovat.
Botanická zahrada v sopečném kráteru Bandama je největší venkovní botanickou expozicí v Evropě, respektive expozicí patřící evropskému státu. Byť řadíme Kanárské ostrovy k Africe, náleží Španělsku a platí se zde eurem. Určitě návštěvu této zahrady při své dovolené na Kanárských ostrovech nevynechte, jde o perlu krajiny zvané kanárské Toskánsko. A při té příležitosti ochutnejte i místní “sopečné“ víno.
Když se v zahradě objeví divizny, je to opravdu svátost. Navíc obrovská šance, že se vysemení a vyrostou i v dalších letech. Nepřehlédnutelné jsou již mladé chundelaté lístky, které které vyrůstají oproti jiným vzcházejícím rostlinám hodně velké. „Opovaž se ty divizny posekat sekačkou,“ zavelela postarší paní svému partnerovi, který právě startoval svou zamilovanou benzínovku. „Pěkně okolo!“ Když prý totiž divizna uzdravila chorého krále, on řekl: "Věru, tato květina divy zná činiti!" A jméno květiny bylo na světě.
Může někdo vypěstovat víc rajčat, než dokáže sníst? Může. S trochou štěstí, přízní počasí a pořádnou dávkou pěstitelského umu jich najednou můžete mít víc, než kolik vy, vaše rodina a podarovaní sousedi dokáží zpracovat. A co pak s rajčaty dál? Když navíc čerstvá dlouho nevydrží? Jednou z variant uchování plné hodnoty úrody je výroba rajčatového prášku.
O půlnoci za úplňku červencového, když zakokrhá kohout vyrušený kunou, zaštěká tříhlavý pes a z dáli bude slyšet žalostné volání vlka. Když tu noc nebude pršet, pouze oblačno smí být, a když před vámi půjde bosa čistá panna oděná v hedvábí a tu a tam slzu ukápne na léčivý list či květ. Pak bude síla sbíraných léčivých bylinek největší. Opravdu? Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší.