Z Plzně je to do Prahy jako když kamenem dohodíš, naše zemička je malá. Nedávno jsme v našem magazínu publikovali článek o reálné hrozbě výskytu sršně asijské. V podstatě vědci v té době ještě nevěděli, zda se už na našem území nevyskytuje, sousední Německo již tuto sršeň zaznamenávalo a řešilo. A první důkaz je zde. Na pozoru by přitom měli být především včelaři.
Dokonalý celosvětový vzdušný Šengen
Invazní sršeň asijskou (Vespa velutina) objevili ochránci přírody u Plzně, čímž byl potvrzen výskyt tohoto druhu na našem území. A to je špatná zpráva, která však byla již delší dobu očekávána. Cesta vzduchem je pro živočichy dokonalým celosvětovým Šengenem bez jakéhokoli omezení. Sršeň asijská je sice o něco menší než naše místní sršeň obecná (Vespa crabro), vytváří však obrovská hnízda a hlavně, dovede likvidovat brutálním způsobem celá včelstva. A to je nejhorší možná zpráva právě pro včelaře. Navíc se šíří extrémně rychle.
Šíření sršně asijské je třeba rychle a rozhodně zamezit. Bude to ale vůbec možné?
O prvním potvrzeném nálezu sršně asijské informovala dnes Agentura ochrany přírody a krajiny, která invazní druhy sleduje. Pracovníci agentury zároveň prosí veřejnost, aby hlásila případné výskyty invazní sršně asijské na e-mail invaznidruhy@nature.cz. Ochránci přírody dále doporučují přiložit fotografii a přesnější popis hmyzu, ideálně i fotografii hnízda. Pozor však, fotografii hnízda pořizujte z uctivé vzdálenosti. A buďte naprosto zticha, žádný hluk!
Šíření silně invazní sršně asijské je třeba zamezit. Rychle a rozhodně. To samé již dělají naši sousedé. Zásadní je vždy najít hnízdo a zlikvidovat. Ochránci přírody dnes reagovali na včerejší upozornění, vypravili se proto na místo a hledají hnízdo, načež budou kontaktovat hasiče a hnízdo bude zlikvidováno.
)
Schopna extrémně rychlého šíření
Sršeň asijská je schopna rychlého šíření. Hnízda tohoto hmyzu mají kulovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Nejčastěji je najdeme vysoko v korunách listnatých stromů, případně ale i v lidských stavbách. Jen výjimečně v zemi. Sršeň asijská je o něco menší než naše sršeň obecná a je také tmavší a má žlutě zbarvené konce končetin. Včely napadá a zabíjí přímo v úlech, zkonzumuje med a svým larvám donese zabité včely.
Sršni asijské se též říká sršeň černá. Její hnízda čítají od 6000 do 20000 jedinců a ročně se dovede šířit rychlostí až 100 km. Uvádí se, že tento druh byl omylem vysazen ve Francii, kdy se na evropské území dostaly i královny druhu. Na začátku 21. století se pak tento druh rozšířil z Francie do Itálie, Španělska, Portugalska, Belgie, Švýcarska, Lucemburska, Nizozemska, Velké Británie a Německa. Odsud pak zřejmě přilétl právě k nám.
Bohužel jediné hnízdo o průměru až cca 80 centimetrů dovede vyprodukovat stovky královen, které přezimují v zemi a na jaře založí nové kolonie. Každá jednu.
)
Pro člověka méně nebezpečná
Pro člověka jde o méně nebezpečnou sršeň, i když je při vyrušení vytrvalým pronásledovatelem. Člověka zabije jen ojediněle. Sice má až cca 10 mm dlouhé žihadlo, kterým vpravuje jed, člověk však prý může bez problému snést i 20 bodnutí na každý kilogram své tělesné váhy, což je o mnoho více jak 1000 žihadel, nesmí ale jít o alergika či malé dítě, případně starého a nemocného jedince.
Pokud se sršeň asijská rozhodne pronásledovat člověka, udělá to v roji jako stíhací letka. My však máme šanci se schovat, zatímco včely mají šanci nulovou. Sršeň asijská si navíc ráda staví svá hnízda v bezprostřední blízkosti lidských sídel. Pokud byste na tuto sršeň narazili, je dobré se nepřibližovat k hnízdu a hlavně být naprosto zticha, útočí prý především, pokud je vyrušena hlukem.
)
Půjde o pověstný boj s větrnými mlýny?
V současné době řeší evropské státy, které se s invazí této sršně potýkají, jak se sršně asijské zbavit. A na rozdíl od naší původní sršně obecné, která je dokonce hájena, se hovoří především o likvidaci druhu na území Evropy. Ta však nevyřeší volný pohyb a invaznost druhu. Jak se zdá, půjde o pověstný boj s větrnými mlýny. Hledá se také vhodný predátor, například se zjistilo, že se sršeň asijská neubrání lákavému nektaru masožravé rostliny jménem špirlice, načež se stejně tak neubrání jejímu smrtícímu stisku.
)
Také se ukázalo, že sršeň asijská nesnáší vodu a příliš velké teplo. Ostatně proto se nevyskytuje vyloženě na jihu Evropy. Zatím se ale neví, jak toho využít. Lidé včetně především včelařů jsou nabádáni, aby tento druh monitorovali, hnízda fotografovali, zapsali, kde hnízda našli a informace zaslali k analýze. Ještě jednou tedy opakujeme e-mail: invaznidruhy@nature.cz.
Zdroj: irozhlas.cz, nature.cz, plzensky.denik.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
