Jen prachobyčejný kus holé skály, která trčí z hladiny jezera a kolem níž hvízdá studený vítr? Architekti naštěstí viděli v malém ostrůvku Pointe Au Baril, ležícím nedaleko Georgian Bay, něco víc. Protože viděli potenciál, dokázali tu vytvořit fantastické hnízdo odpočinku. Sezónní bydlení, v němž vás severský vítr nebude obtěžovat, jen dotvářet atmosféru.
Klasický půdorys bytů minulého století, kdy každá místnost má své stěny a dveře a vstupuje se do nich přímo z chodby, či se přechází z jednoho do druhého, už dávno neodpovídá modernímu životnímu stylu a vyhovuje málokomu. Zastaralá dispozice byla také hlavním důvodem, proč se mladá slovenská rodina rozhodla svůj více jak sto metrů čtverečních velký byt kompletně zrenovovat.
Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518, přináší mimořádný pohled na československou architekturu z let 1958 až1989. Tedy architekturu, která vznikala za komunistického režimu, přesto dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Po své světové premiéře na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary film míří na další pódia.
Zřejmě budete mít problém s odpady a udržováním cest, zřejmě nebude všude snadné získávat poštu, budete si pro ni muset chodit, nebo dojíždět. Ale jinak? Trvalý život v rekreačních objektech, dokonce i v hodně malých chatičkách, přináší více benefitů než omezení. A hlavně více svobody. Ne každý po ní však touží a každý si ji představuje tak trochu jinak.
Milujete nadčasový industriální design, velké otevřené prostory, odkryté stropy a stěny a vysoce kvalitní materiály vytvářející pocit luxusu? Navštivte s námi nádherný moderní byt v horní části starého Vilniusu, hlavního města Litvy. Starý byt prošel kompletní rekonstrukcí a jeho proměna všem návštěvníkům doslova vyrazí dech.
Kam sahá historie chataření? Sociální geografka Univerzity Karlovy Dana Fialová v jednom rozhovoru s trochou nadsázky uvádí, že za první chalupu u nás by se dal považovat Karlštejn, ale v úvahu vlastně přichází jakýkoliv lovecký zámeček, na který se šlechta uchylovala za odpočinkem. Běžní lidé na chalupy a chaty začali na našem území jezdit spolu s rozvojem průmyslové revoluce.
Životní styl se ve 21. století výrazně změnil a tomu se musela přizpůsobit i architektura. Původně samostatné uzavřené místnosti byly nahrazeny velkými otevřenými prostory, kuchyň byla začleněna do společenského prostoru a interiéry se staly výrazně světlejšími a vzdušnějšími. Pokud si koupíte byt postavený v druhé polovině minulého století, máte dvě možnosti: bydlet jako v minulém století, nebo se pustit do radikální rekonstrukce.
O vrchu Kozákov se říká, že když zvednete kámen, je to drahokam, nebo polodrahokam. Těžko říci, co by se pak mělo říkat o českých městech, kde stačí kopnout do země a je třeba přivolat archeology. Obzvláště pak ve stověžaté matičce Praze. Poznala to i revitalizace území pražského Masarykova nádraží, kde v posledních letech proběhlo již více archeologických průzkumů, které předcházely různým stavbám na nádraží a v jeho okolí. A nálezů zde bylo učiněno požehnaně, datovat je můžeme od středověku až po novověk.
Zmenšenou obdobu Eiffelovy věže máme i v Čechách. Za jejím vznikem stojí světová výstava v Paříži v roce 1889 (zároveň datum dokončení Eiffelovky) a členové Klubu českých turistů, kteří se do nové pařížské dominanty doslova zamilovali. Rozhodli se proto postavit podobnou i v Praze, i když poměrně menší. Menší země, méně lidí i peněz = menší věž, ale princip byl stejný. A osud také tak trochu dramatický, ale ne moc.
S mletím se v tom starém mlýně skončilo ještě před válkou. Tou první světovou, které se ještě říkalo Velká. Nikdo totiž tehdy nevěřil, že by se podobné hrůzy mohly ještě někdy zopakovat. Nejen nevyčíslitelné pohromy z bojišť a zákopů, ale i lidské tragédie, co se mezitím odehrály ve frontovém zázemí. Občané nového Československa chtěli doufat, že trýznivá památka obětí projasnila cestu k lepší budoucnosti mladého národa, a že to smutné a krvavé už navždy zůstane zapomenutou minulostí.
Šetrnější zemědělství, které pomáhá udržet přírodu zdravější, zachovává přírodní zdroje, zvyšuje biodiverzitu v krajině a je ohleduplné i k půdě, je u nás velmi rozvinuté. Dokonce tak, že patříme co se týká podílu takzvaných bio farmářů mezi evropskou špičku. Až se tedy budete zase rozčilovat nad traktory uprostřed Prahy, nezapomeňte, že čeští farmáři již o mnoho více dělat nemohou. Problémem jsou však přetrvávající zemědělské kolosy a také neustálá šikana, která se na zemědělce valí ze strany různých úřadů. Vzpomenout ještě můžeme třeba výkupní ceny surovin, je toho ale mnohem více, co českým zemědělcům ztrpčuje život. Pomoci jim můžeme jedině my sami. Jak? Tak, že budeme jejich produkty upřednostňovat.
Průměrné české mzdy se výplatám v západní Evropě přibližují zatím dost nevděčně šnečím tempem. Ale jakmile přijde na plánování dovolené, tak se Češi rozhodně nešetří. Když už mají mít dovolenou, tak s plnou parádou. Nejpopulárnější destinace jsou ty zahraniční, přímořské. Ideálně pak v nějakém hotelovém resortu.
Bez pracovních víz v zahraničí zpravidla pracovat nesmíte. A rovněž si nesmíte vydělávat, když pobýváte v cizí zemi na turistická víza. Pro zcestovalé digitální nomády končí období anarchie a začíná éra shánění nových nomádských víz. Jak na to?
První český dům postavený z kombinace podhoubí a dřeva nese jméno SAMOROST a připomíná dvě mladé bedly rostoucí v přírodě. Samozřejmě není vizuální podoba s houbami náhodná. Právě tento svéhlavý sympaťák posouvá ještě nedávné sci-fi do reality. Demonstruje různé způsoby využití podhoubí v udržitelném stavebnictví, například zateplení obvodových zdí z mykokompozitu a nenosné konstrukce domu, stejně jako vnitřní vybavení nábytkem. Mykokompozit eliminuje tepelné mosty, má však i vynikající zvukově izolační a další vlastnosti.
Havířov v Moravskoslezském kraji založený roku 1955, se coby nejmladší město Česka v žebříčku nejstarších civilizačních center světa jistě neobjeví. Zato takový Jeruzalém, Luxor, Argos, Byblos a třeba Atény, to je úplně jiná civilizační káva...
Exkluzivní lokalita, to ano. Za výhled na Starý přístav v Marseille si totiž každý připlatí rád. A z objektu, který se stavební úpravou rozhodli proměnit francouzští architekti, se nabízelo skutečně nevšední panorama. Háček byl jen v tom, že zmíněný objekt byl od 18. století přístavním skladištěm. Které k obývání určeno nebylo.
Funguje 87 let, obsahuje 27 kilometrů šuplíků a 130 miliónů papírů nesoucích informace o každém z nás. Architektonický a technický skvost kartotéky České správy sociálního zabezpečení musel v roce 1936, kdy byl zprovozněn, působit jako ilustrace z Verneovky.
Jejich rajónem jsou podvody na internetu, sezónou jim je čas dovolených. Spolu s tím, jak raketově roste obliba pronájmů krátkodobého ubytování pro turisty cestující do zahraničí, nastávají žně i pro nejrůznější podfukáře, kteří vás chtějí napálit a ošidit.
Člověk potřebuje k životu i dobrodružné zážitky. Co kdybyste takové někomu blízkému dopřáli? Dárkové poukazy jsou čím dál oblíbenější.
Přemýšleli jste někdy nad tím, co vlastně bylo na vašem pozemku před tím, než se definitivně stal vaším? Nejde ani tak o to, jestli předtím patřil Horáčkům a ještě před nimi třeba Kalivodům. Ale co na oné parcele bylo ještě před tím, než se tu trvaleji usadili lidé?