Vyběhnout si z kuchyně na zahrádku, něco ulomit, ustřihnout, utrhnout, a zase se vrátit zpátky k plotně. Ve vlastních domech se zahrádkami a na vsích se to žije. Ale v bytě? Možná ještě tak nějaké bylinky pěstované v květináči v kuchyni na okenním parapetu. Jestli ale máte balkón či lodžii, můžete si vypěstovat i trochu vlastní zeleniny, bylinek a koření. Je ale třeba plánovat a nebláznit.
Poloha a orientace zahrady je něco, co nelze změnit – stejně jako pohyb slunečního kotouče. Jak navrhnout zahradu, kde bude slunce vítaným, ale ne příliš vlezlým společníkem?
Jihoamerická teplomilná nutrie do naší přírody nikdy nepatřila, řadíme ji tedy mezi invazní druhy. V přírodě se však na mnoha místech naší země uchytili jedinci uniklí z chovů a nechovají se zrovna předpisově. Ovšem bobr, tedy ten evropský, to je jiná. Ještě na konci 90. let v naší přírodě vzácnost, dnes již mnohde nechtěný, nežádoucí. A vytlačovaný do chráněných oblastí. Jinde již hrozí jeho odstřel. I v případě bobra totiž nemůžeme hovořit o předpisovém chování. Především vůči lidskému majetku.
Pokud jste nikdy na žádné zahradě rostliny nezalévali, a teď chcete být rychle uvedeni do tématu, stačí vám vlastně jediná rada. Zalévejte přiměřeně. Je to sice pravdivá a dobře míněná rada, jen v praxi vám moc nepomůže. Protože to přiměřeně znamená každou chvilku něco jiného. A právě s tímhle už hezkých pár staletí ve Španělsku pomáhají tzv. ollas.
Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.
Betonový zahradní program je tou nejlepší volbou při řešení uspořádání vaší zahrady. Pokud vás zajímá, jak ho využít právě ve vaší zahradě, přečtěte si pár následujících řádků.
Stranit se věcí, které přichází odjinud, vyhýbat se novinkám a bát se nepůvodního. I to jsou symptomy xenofobie, strachu z cizinců. Která se nemusí projevovat jen vůči cizím osobám. Nedůvěru můžeme cítit ke všemu, co k nám přichází z neznámých končin. Proklínat globalizaci kvůli tomu ale nemusíte. Nepředstavuje jen zlo, ale i chutné zážitky.
Jak dlouho ještě bude trvat, než nastane opravdu zásadní omezení vstupu do lesů právě i za účelem houbaření, nebo třeba sběru borůvek, brusinek, malin, ostružin a bylinek, to nikdo neví. Dokonce i za účelem obyčejné turistiky. Ale tlaky jsou v tomto směru pravidelné již dlouhé roky. Odněkud samozřejmě musela přijít inspirace a ano, přišla z jiných zemí EU či Evropy obecně. Nebo dokonce lze říci světa. Někde se totiž dokonce vůbec nesmí houbařit, jinde si domů nepřinesete více jak třeba 2 kilogramy čerstvých hříbků, v některých zemích za vstup do lesa platí vlastníkovi. A jsou i země, kde se hub vyloženě bojí.
Řeči o tom, že to stejně děláte jen pro radost a na úrodě vám nesejde, ty si nechejte pro případ, že vám to letos opravdu nepůjde a soused za plotem se vám bude zase smát. Takže na to půjdeme o něco praktičtěji a podíváme se, jak zvýšit produktivitu vaší zeleninové zahrádky. Bez výmluv a póz.
Japonský krajinářský projekt Gebun-do, který veřejnosti zpřístupňuje zajímavou přírodní památku, je inspirativní celkovou odlišností svého přístupu. Dokázal totiž vyvážit citlivě zájmy řekněme ochranářské, poptávku cestovního ruchu i náležitosti, které souvisí s potřebnou dopravní infrastrukturou.
Dva metry dlouhý, metr a půl široký, hluboký šedesát centimetrů. Na kompletní vyplnění takového vyvýšeného záhonku by bylo třeba 1800 litrů substrátu. Šestatřicet pytlů byť toho nejuniverzálnějšího substrátu ale pod tři tisíce jistě neseženete. Proto má otázka, čím vlastně zasypat plochu vymezenou bedněním a nezruinovat se, dost velkou váhu.
Duben se řekne polsky Kwiecień, podle češtiny si ale musíme na květy počkat až do května. Možná by bylo dobré zvážit platné názvy měsíců. Protože to prostě nesedí. Letos vše rozkvetlo už v dubnu a kdo si bude chtít dát na 1. máje polibek pod rozkvetlou třešní, bude mít smůlu. Budou odkvetlé a květy ještě k tomu zmrzlé. Zatímco Poláci si v dubnu všímají květů, my se inspirujeme prvními lístky na dubech. A květnovému políbení pod rozkvetlou třešní říkáme prvomájový polibek... Nikdo neřekne prvo-květnový.
Že si máte pořídit kompost, to vám dnes ochotně doporučí každý. Je to skvělá cesta, jak recyklovat odpady ze zahrady a kuchyně, měnit je v něco hodnotného a bohatého na živiny, a celé to pak navracet do půdy. Krása. Ta dobře míněná doporučení ovšem často neobsahují zásadní informaci. To, kdy celý ten zázrak bude konečně hotový.
Ve velké Číně malé věci nedělají. Názorně to dokládá realizace nového sportovního parku v okrese Kangbaši. S téměř dvaceti hektary nevyužívaného veřejného prostranství tu naložili nesmírně působivě. Zareagovali na poptávku obyvatel po zdravém životním stylu tím, že vytvořili krajinářsky-architektonické dílo, které vyhovuje všem věkovým kategoriím.
Dánský umělec Thomas Dambo opustil svou původní práci, aby se stal umělcem, který ukazuje lidem, že krásné věci se dají udělat i z odpadů. A nejikoničtějšími realizacemi se v jeho případě stali obří severští trollové postavení z odpadního dřeva. Pokud přemýšlíte o nějaké vkusné dekoraci pro svou zahradu, obřího trolla si sice od tohoto dánského umělce zřejmě neobjednáte, ale o to tu nejde. I on sám se snaží lidi inspirovat a motivovat. A možná právě vás inspirace vtipně koncipovanými trolly obřích rozměrů přivede k nějakému neobvyklému řešení, jak využít svůj odpad vkusným způsobem.
Kdo právě pláče nad zmrzlými květy ovocných stromů a keřů ve své zahradě, měl by zbystřit. Existuje ovocný keř až stromek původem z Asie, který obvykle nakvétá až tak pozdě, že jeho květy nezmrznou. Plodí ochotně a bohatě, přičemž dostatečně vyzrálé plody chutnají výjimečně i syrové. Navíc z nich lze připravit kompoty, šťávy a marmelády, sladké moučníky a jiné dobroty. Plody přitom obsahují ohromné množství antioxidačního karoteniodu, který je údajně i účinnou prevencí rakoviny, například rakoviny prostaty. Řeč je o hlošině okoličnaté.
Otázka, zdali jste spíš horňáci, nebo dolňáci, připomíná hovory ze čtvrté cenové. Myšlena je tentokrát ovšem naprosto seriózně. Když totiž přijde na zalévání květináčů, má tenhle skromný dotaz v debatách milovníků pokojových rostlin své nezastupitelné místo. A odpovědi často vyvolávají výbušné reakce. Co je tedy lepší?
Je to úspěch, který nepotěší. Z fenoménu vyvýšených záhonků se v posledních pár letech stalo něco, čím asi nikdy být neměly. Jsou praktické a mají řadu výhod, to ano. Ale přičinlivý marketing je teď doprovází tak nehorázně pochvalnými a smyšlenými legendami, až se to snášet nedá. Všechno jen proto, abyste si jednu takovou bedýnku do zahrady jako stavebnici za pár tisíc koupili.
I když to tak z prohlášení čínských politiků vypadat nemusí, o tom, jak bude vypadat budoucnost, si v Pekingu nedělají iluze. Tamní populace totiž stárne a je nahloučená ve městech při východním pobřeží, zatímco zemědělská produkce je situována do vybydlených severozápadních regionů. Takový stav je dlouhodobě neudržitelný. A protože zatím stranické plány na podporu porodnosti čínským kormidelníkům nevychází, snaží se alespoň inovovat zemědělskou praxi. Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby.
První polovinu dubna léto, příroda se přitom začala probouzet už v teplém únoru. A pak náhle návrat zimy a to takové, že si zahrádkáři, zahradníci a sadaři lámou hlavu, co s tím. Existují sice způsoby, jak ochránit i rozkvetlé ovocné dřeviny, ale smysl dávají jen ve velkém a za určitých teplot, navíc musí zasahovat někdo, kdo má již bohaté zkušenosti, aby nenapáchal ještě více škody.