Výčet přínosů komunitních zahrad, těch se sousedy společně obdělávaných, by vydal na mnoho stránek. Jen namátkou: Vzdělávání, zajištění potravní bezpečnosti, pomoc biodiverzitě, vytváření vztahu k přírodě, psychická úleva od stresu. Alespoň tak to tvrdí ti, kteří se je snaží prosazovat jako univerzální řešení do škol a měst.
Stačilo na pár měsíců omezit vycházení, a hned dvě mladé generace, které o pokojové rostliny nebo zeleň na zahradě nejevily zájem, se staly do rýpání v hlíně až do extrému zapálené. Povídat si doma s kytkou v květináči a pěstovat si bylinky je pro ně naprosto normální.
Postavit se betonové šedi a černavému asfaltu, vymezit se vůči městům zbaveným života, zasadit se o návrat přírody. Manifestovat přitom touhu po změně, škádlit úřady nabouráním představ o veřejném vlastnictví. Ne planými slovy, ale přímou akcí. A jasně, zahradničit a tím dělat svět hezčím místem pro život.
Každý rok se mění trendy nejen v módě a technice, ale například i v zahradničení. Koneckonců je to navýsost populární obor lidské činnosti. A některé horké novinky pro letošní sezónu okrasných zahrad i produkčních záhonků skutečně vypadají lákavě.
20., nebo 21. března? Který den oficiálně začíná jaro bez ohledu na aktuální počasí? Někdo se totiž učil, že 20.3. a jiní, starší, že 21.3. A obě skupiny školáků vlastně mají pravdu, tedy ti starší měli. A jednou ji zase budou mít ti nejmladší, když řeknou, že je to 21.3. Záleží totiž na tom, jaký rok právě je.
Když se denní teploty ustálí nízce nad nulou, neprší a není moc vlhko, můžete se pustit s nůžkami do práce na zahradě klidně i teď. V únoru.
Kdo má zahrádku, ten ji jednoduše miluje. Fyzická práce zaručí psychický odpočinek a pohyb prospěje každému. A když se daří, odměnou vám bude úžasná sklizeň. Každé roční období vyžaduje od zahradníka trochu jinou práci. Na co rozhodně nezapomenout?
Zahrada, zahradničení, ale také především láska k přírodě, naše ukotvení v ní, odhalování tajemství přírody a světa, z něhož lidské duše a povahy vycházejí. Zahrady jsou nesmrtelným tématem a nemáme nyní na mysli stohy různých zahrádkářských a zahradnických příruček a biblí. A že se zahrady a vůbec příroda hluboce dotýkají i dětského světa, dokazují také autorské počiny určené dětem. Prostě a jednoduše, pod vánočním stromkem nemusí ležet zrovna nějaký ten Zahradníkův kalendář s tisíci radami a tipy, ale třeba útlá a slavná knížečka Muž, který sázel stromy (Jean Giono), která v lidech probouzí lásku k přírodě. Anebo třeba Zahradníkův rok Karla Čapka s ilustracemi jeho bratra Josefa, ale i jiné...
Vánoční stromky, adventní věnce, svíčky, ozdoby a dekorace – to jsou věci, bez kterých si většina českých domácností Vánoce neumí představit. Za výzdobu neváhají Češi utratit tisíce. Inspiraci, jak si letos vánočně vyzdobit domácnost, mohou lidé nasbírat na tradiční pražské předvánoční akci Flora Pragensis. Ta letos proběhne v areálu Střední odborné školy Jarov v Praze 9 už pojedenácté. Konat se bude od 2. do 3. prosince.
Než se stromy ve vašem sadu uloží k zimnímu spánku, je někdy třeba jim dopřát lehkou údržbu. Šetrně je prořezat a zbavit nadbytečných větví, které je zatěžují. Je třeba s tím začít včas, aby se stromy stačily zhojit, než nastanou mrazy.
Vyčistit si zoubky, převléknout se do pyžámka, poslechnout si pohádku na dobrou noc a nechat si něco hezkého zdát až do rána. Ukládat děti ke spánku není zase tolik odlišné od série úkonů, které je třeba provést se zahradou na podzim. Úprava, očista a zazimování garantují klidný „spánek“ přes zimu a dobrou kondici, až na jaře zazvoní budíček.
Pocit, že stále objevujeme něco nového a naše prapředky hravě strčíme do kapsy, se z větší části nezakládá na pravdě. Platí to i v případě zemědělství, kde se většina současných metod a technik odvíjí od postupů, které vznikly před tisíciletími.
Na covid-19 ani trochu nevzpomínáme rádi. Dílem i proto, že nevíme, zda ji na podzim nebudeme mít v nějaké nové mutaci nebo variantě zpátky. Přesto se celosvětově s pandemií, mnoha lidským katastrofám navzdory, pojí i jakási pozitiva. Například bezkonkurenční boom zahrádkaření, a to v globálním měřítku.
Srpnové počasí prý má být letos průměrné až podprůměrné, říkají meteorologové. A nebo přímo jako na houpačce. Je to pravda a jaké má vlastně srpnové počasí být? A co je babí léto, jehož předzvěstí jsou již chladné noci a rána na konci srpna? Zahrádkáři a zahradníci to vědí.
Domníval jsem se, že třeba takové permakulturní zahrady, které jsou dnes jakousi módou, si zakládají nadšenci, kteří sdílí informace a zkušenosti a ve všem si ví rady. Zahradník Petr Dokoupil mě však vyvedl z omylu.
Další populární trend zahraničení, jehož diagnózou je udržitelnost. Ve světě i u nás mu podléhá stále více lidí, kteří ještě donedávna ani nevěděli, co to je motyka a k čemu se používá. Musí se ale nechat, že má opravdu něco do sebe. Nezanechává totiž po sobě žádný odpad, a recykluje vše, co se na zahradě a v jejím okolí namane.
Dobře založená zahrada láká k pobytu nejen svého majitele, ale i závistivé sousedy motýly i kolemjdoucí. Vypadá nadčasově, krásně i zajímavě po celý rok. Velmi důležitá je proměnlivost a dynamika celé kompozice.
Mýty a omyly se mezi lidmi šíří rychleji než zaručeně nejnovější vyzkoumaná a ověřená fakta. Kdyby šlo jen o snahu udržet za každou cenu tradice, ale mnohdy cesty mýtů a jejich šíření hraničí s pověstnou zabedněností, byť lidsky úsměvnou. Přitom stačí tak málo: otevřít oči a hlavu, přiznat si, co nevíme a stále se učit nové. Zkusme začít nejsnadnější možnou cestou, představme si některé z nejčastějších mýtů a omylů a řekněme si, proč to tak vůbec není a nebo alespoň částečně.
Voděnka (Tradescantia) je latinsky pojmenována po anglické zahradníkovi, Johnu Tradescantovi staršímu, který tak byl poctěn, Ovšem do Evropy přivezl mnoho různých rostlinných druhů a dlužno říci, že mnohem významnějších. A také kuriozit, z nichž založil muzeum. Navíc měl neméně významného syna, který se prosadil ve stejném oboru. Oba přivezli do Evropy více významných rostlin, které by si zasloužily nést jejich jméno.
Kam se na cesmínu „hrabou“ jedle a smrk stříbrný a nebo třeba zeravy. Jako dekorativní materiál do podzimních a zimních aranží a věnců je cesmína rostlinným druhem, který nemá konkurenci. Vydrží po řezu opravdu dlouho i v teple, nepadají z ní po celém bytě jehlice a kromě působivých a často krásně panašovaných, vroubkovaných listů nabízí i zdobné rudé plody (bobule). Kdo cesmínu odhalí, už bez ní nechce nic zdobit.