Vyčistit si zoubky, převléknout se do pyžámka, poslechnout si pohádku na dobrou noc a nechat si něco hezkého zdát až do rána. Ukládat děti ke spánku není zase tolik odlišné od série úkonů, které je třeba provést se zahradou na podzim. Úprava, očista a zazimování garantují klidný „spánek“ přes zimu a dobrou kondici, až na jaře zazvoní budíček.
Pocit, že stále objevujeme něco nového a naše prapředky hravě strčíme do kapsy, se z větší části nezakládá na pravdě. Platí to i v případě zemědělství, kde se většina současných metod a technik odvíjí od postupů, které vznikly před tisíciletími.
Na covid-19 ani trochu nevzpomínáme rádi. Dílem i proto, že nevíme, zda ji na podzim nebudeme mít v nějaké nové mutaci nebo variantě zpátky. Přesto se celosvětově s pandemií, mnoha lidským katastrofám navzdory, pojí i jakási pozitiva. Například bezkonkurenční boom zahrádkaření, a to v globálním měřítku.
Srpnové počasí prý má být letos průměrné až podprůměrné, říkají meteorologové. A nebo přímo jako na houpačce. Je to pravda a jaké má vlastně srpnové počasí být? A co je babí léto, jehož předzvěstí jsou již chladné noci a rána na konci srpna? Zahrádkáři a zahradníci to vědí.
Domníval jsem se, že třeba takové permakulturní zahrady, které jsou dnes jakousi módou, si zakládají nadšenci, kteří sdílí informace a zkušenosti a ve všem si ví rady. Zahradník Petr Dokoupil mě však vyvedl z omylu.
Další populární trend zahraničení, jehož diagnózou je udržitelnost. Ve světě i u nás mu podléhá stále více lidí, kteří ještě donedávna ani nevěděli, co to je motyka a k čemu se používá. Musí se ale nechat, že má opravdu něco do sebe. Nezanechává totiž po sobě žádný odpad, a recykluje vše, co se na zahradě a v jejím okolí namane.
Dobře založená zahrada láká k pobytu nejen svého majitele, ale i závistivé sousedy motýly i kolemjdoucí. Vypadá nadčasově, krásně i zajímavě po celý rok. Velmi důležitá je proměnlivost a dynamika celé kompozice.
Mýty a omyly se mezi lidmi šíří rychleji než zaručeně nejnovější vyzkoumaná a ověřená fakta. Kdyby šlo jen o snahu udržet za každou cenu tradice, ale mnohdy cesty mýtů a jejich šíření hraničí s pověstnou zabedněností, byť lidsky úsměvnou. Přitom stačí tak málo: otevřít oči a hlavu, přiznat si, co nevíme a stále se učit nové. Zkusme začít nejsnadnější možnou cestou, představme si některé z nejčastějších mýtů a omylů a řekněme si, proč to tak vůbec není a nebo alespoň částečně.
Voděnka (Tradescantia) je latinsky pojmenována po anglické zahradníkovi, Johnu Tradescantovi staršímu, který tak byl poctěn, Ovšem do Evropy přivezl mnoho různých rostlinných druhů a dlužno říci, že mnohem významnějších. A také kuriozit, z nichž založil muzeum. Navíc měl neméně významného syna, který se prosadil ve stejném oboru. Oba přivezli do Evropy více významných rostlin, které by si zasloužily nést jejich jméno.
Kam se na cesmínu „hrabou“ jedle a smrk stříbrný a nebo třeba zeravy. Jako dekorativní materiál do podzimních a zimních aranží a věnců je cesmína rostlinným druhem, který nemá konkurenci. Vydrží po řezu opravdu dlouho i v teple, nepadají z ní po celém bytě jehlice a kromě působivých a často krásně panašovaných, vroubkovaných listů nabízí i zdobné rudé plody (bobule). Kdo cesmínu odhalí, už bez ní nechce nic zdobit.
Chce to určitý pozitivní vztah k poezii, hledání poetiky a také nahlížení do takzvaného lunárního kalendáře, čili inklinaci k astrologii. Fáze měsíce ovlivňují podle některých zahradníků růst rostlin, čemuž se můžeme přizpůsobit. Zjistíme tak, kdy je vhodné sázet, vysévat, sklízet, plít a podobně. Prostě si můžeme veškeré své zahrádkářské snahy přizpůsobit podle stříbřitého bratříčka planety Země.
Někdy to člověk plánuje, někdy pouze navazuje na zvyklosti a koníčky svých předků, jindy to přijde ráz na ráz a je třeba se problému postavit čelem. Jak začít se zahradničením? Přinášíme rady pro začínající zahrádkáře.
Zahradníci nejsou jen sezónní záležitost, spoustu práce mají po celý rok a jejich nedostatek se v Česku prohlubuje. Firmy proto hledají nové posily už mezi žáky středních odborných škol. Počty absolventů pracovní trh uspokojit ale nedokáží.
S příchodem teplého počasí začínají Češi zvelebovat své zahrady a s tím souvisí i nákup a výsadba nových rostlin. Jak je vybírat, aby vydržely co nejdéle?
Zbudovat si produkční zahrádku na důlní výsypce, nebo v areálu bývalé chemičky není právě ten nejlepší nápad, když se plánujete v klidu dožít důchodového věku. Je však každá forma kontaminace půdy opravdu nebezpečná? A jak si poradit?
Začít zahradničit znamená omezit nákupy nechutné zeleniny a též udělat něco pro své tělo a zdraví pohybem, který přináší plody v podobě zeleniny, ovoce, ale i okrasných rostlin, bylinek či koření.
Založit nový záhon na místě, kde dosud roste jen tráva? Žádný problém, je však především třeba dobře připravit zeminu (půdu).
Jaké práce nás v předjaří čekají v zahradě, jakou sadbu připravujeme, co můžeme vysévat a co si můžeme koupit v zahradních centrech?
Kdy, jak a jaké stromy si můžeme nechat pokácet? Jaké jsou související práce a kdo by to měl dělat? A jak vám zkušení zahradníci připraví zahradu na zimu?
Kyselejší, neutrální, nebo zásaditější? Substrát pro kaktusy, borůvky, pelargónie, orchideje a nebo běžný zahradnický? Vyznáte se v substrátech?