Pokud jste nikdy na žádné zahradě rostliny nezalévali, a teď chcete být rychle uvedeni do tématu, stačí vám vlastně jediná rada. Zalévejte přiměřeně. Je to sice pravdivá a dobře míněná rada, jen v praxi vám moc nepomůže. Protože to přiměřeně znamená každou chvilku něco jiného. A právě s tímhle už hezkých pár staletí ve Španělsku pomáhají tzv. ollas.
Ať chceme nebo ne, nic nezměníme na tom, že většina šikmých střech nadále zůstává v odstínech červené barvy. Jenže současné solární panely, které na střechy umisťujeme, mají obvykle barvu černou. A právě toho si všimli v sousedním Rakousku, načež začali vyrábět fotovoltaické solární panely v barvě červené, které mají především usnadnit instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné budovy. Tedy jejich střechy.
Mezi subtropické a tropické přenosné rostliny, které vás budou bavit vzrůstem i květem, rozhodně patří tevécie peruánská. A vsaďte se, že se už vaše první návštěva zeptá: „Co je tohle za divný oleandr?“
Většina mladých lidí si po dokončení studia a opuštění rodného hnízda přeje bydlet ve městě, nejlépe co nejvíce v centru, kde je blízko podzemní dráha, tramvaje, autobusy, vlakové nádraží, obchody a restaurace. A i když by si přáli větší byt, v takové lokalitě finance často vystačí maximálně na garsonku. Ale že se i z malé garsonky dá vykouzlit hezký funkční byt, který nabízí vše, co mladý člověk k životu potřebuje, dokazuje minibyt, který s námi můžete nyní navštívit. Pouhých 27 metrů čtverečních bytu zde mladí zařídili tak důmyslně, že se do něj vešly všechny místnosti.
Nahlížet bez svolení do oken cizích domácností je samozřejmě velká nepřístojnost. Ale dělat to se schválením a ve jménu vědy, to je už něco jiného. Unikátní studie výzkumníků z amerických univerzit takhle nahlédla do 54 000 domácností, přesněji řečeno do jejich obývacích pokojů. Proč? Hledala obecné vzorce uspořádání dekorací.
Přinášíme krátké shrnutí aktuálních událostí ze stavebnictví. Co nás zaujalo? Kartel čtyř stavebních firem dostal pokutu v řádech milionů Kč, u Horních Ředic přesunuli celou kapli a v Královéhradeckém kraji se snižuje bytová výstavba.
Znát alespoň základní fakta a mýty je třeba u každého oboru. A právě člověk, který uvažuje o pořízení fotovoltaiky, sice nebude zřejmě nikdy odborníkem v této oblasti, ale měl by znát alespoň základní informace. Fakta, nikoli všeobecně rozšiřované mýty. Ostatně fakta jsou nezbytná již jen pro samotné rozhodování, zda takovou investici provést a zda a za jakých podmínek se nám fotovoltaika vyplatí. Přinášíme odpovědi rovnou na 13 zaběhlých mýtů.
Téma to vážně veselé nebude. Smrt si totiž nevybírá a jednou si přijde pro každého. To na vás pak bude, abyste poklidili domácnost svých rodičů. Naposledy. Probrali věci po mamce a taťkovi, babičce či dědovi, udělali pořádek v jejich donedávna soukromých drobnostech, probrali celý byt nebo dům, kde žili. Je to hromada práce, které se už předem děsíte.
Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.
Architekti tento rodinný dům označují za “neomluvitelně současný“. Je novostavbou, která se ani nepokouší předstírat návaznost na blízkou zástavbu. Od svých sousedů se liší snad úplně ve všem, dodržuje jen jediné pravidlo. Totiž že svou výškou nepřesahuje střechy okolních domů.
Stranit se věcí, které přichází odjinud, vyhýbat se novinkám a bát se nepůvodního. I to jsou symptomy xenofobie, strachu z cizinců. Která se nemusí projevovat jen vůči cizím osobám. Nedůvěru můžeme cítit ke všemu, co k nám přichází z neznámých končin. Proklínat globalizaci kvůli tomu ale nemusíte. Nepředstavuje jen zlo, ale i chutné zážitky.
Jak dlouho ještě bude trvat, než nastane opravdu zásadní omezení vstupu do lesů právě i za účelem houbaření, nebo třeba sběru borůvek, brusinek, malin, ostružin a bylinek, to nikdo neví. Dokonce i za účelem obyčejné turistiky. Ale tlaky jsou v tomto směru pravidelné již dlouhé roky. Odněkud samozřejmě musela přijít inspirace a ano, přišla z jiných zemí EU či Evropy obecně. Nebo dokonce lze říci světa. Někde se totiž dokonce vůbec nesmí houbařit, jinde si domů nepřinesete více jak třeba 2 kilogramy čerstvých hříbků, v některých zemích za vstup do lesa platí vlastníkovi. A jsou i země, kde se hub vyloženě bojí.
Řeči o tom, že to stejně děláte jen pro radost a na úrodě vám nesejde, ty si nechejte pro případ, že vám to letos opravdu nepůjde a soused za plotem se vám bude zase smát. Takže na to půjdeme o něco praktičtěji a podíváme se, jak zvýšit produktivitu vaší zeleninové zahrádky. Bez výmluv a póz.
Když máte dostatek fantazie a dobrého architekta, dá se vybudovat krásné bydlení na místech, kde by to nikdo nečekal. Zajímavé interiéry vznikají ve starých stodolách, opuštěných továrnách či bývalých kravínech. Dnes pro vás máme ale perličku: luxusní byt, který vyrostl v prostorách bývalé autodílny.
Obkládat stěny malého bytu sklem, abyste mu dodali světlost a hloubku, je často zmiňovanou radou designérů a architektů. Málokde se dá ale narazit na tak názorný příklad šikovného využití zrcadel, jako tady. Bytu také dodávají nevšední styl.
Sádrokarton není ve stavebnictví novinkou. První patent na desky lisované ze sádrové hmoty mezi silnými kartony papíru byl podán v roce 1894, od té doby už prodělal značných změn v designu i provedení, a vydobyl si nemalou oblibu. V současnosti je to asi jednička v žebříčku materiálů pro suché stavby.
Plné cihlové zdi, to je zpravidla záruka kvality, dlouhověkosti, síly, odolnosti. V zásadě je to ale o pocitech, které si s obydlím spojujeme, než o doložené skutečnosti. Stavba rodinného domu se jich nemusí zříci, ale může jejich potenciálu dosáhnout jinou cestou. Tím, že bude rozvíjet potenciál jiných stavebních materiálů. Třeba udržitelnějšího dřeva.
Japonský krajinářský projekt Gebun-do, který veřejnosti zpřístupňuje zajímavou přírodní památku, je inspirativní celkovou odlišností svého přístupu. Dokázal totiž vyvážit citlivě zájmy řekněme ochranářské, poptávku cestovního ruchu i náležitosti, které souvisí s potřebnou dopravní infrastrukturou.
Dva metry dlouhý, metr a půl široký, hluboký šedesát centimetrů. Na kompletní vyplnění takového vyvýšeného záhonku by bylo třeba 1800 litrů substrátu. Šestatřicet pytlů byť toho nejuniverzálnějšího substrátu ale pod tři tisíce jistě neseženete. Proto má otázka, čím vlastně zasypat plochu vymezenou bedněním a nezruinovat se, dost velkou váhu.
Duben se řekne polsky Kwiecień, podle češtiny si ale musíme na květy počkat až do května. Možná by bylo dobré zvážit platné názvy měsíců. Protože to prostě nesedí. Letos vše rozkvetlo už v dubnu a kdo si bude chtít dát na 1. máje polibek pod rozkvetlou třešní, bude mít smůlu. Budou odkvetlé a květy ještě k tomu zmrzlé. Zatímco Poláci si v dubnu všímají květů, my se inspirujeme prvními lístky na dubech. A květnovému políbení pod rozkvetlou třešní říkáme prvomájový polibek... Nikdo neřekne prvo-květnový.