ČESKÉSTAVBY.cz - vše o stavbě, zahradě a bydlení

Hobby

Biouhlí čili biouhel, zahradníkovo černé zlato, které dovede zázraky již tisíciletí

Biouhlí čili biouhel, zahradníkovo černé zlato, které dovede zázraky již tisíciletí

Biouhlí se vlastně vyrábí podobně jako dřevěné uhlí. Jde o drcený zuhelnatělý organický materiál, chemicky stabilní uhlí, navíc však hmota obsahuje i spoustu minerálů. Definice hovoří o “biomase rostlinného původu, která byla zuhelnatěna pomocí pyrolýzy za účelem aplikace do půdy“. Rozdíl oproti dřevěnému uhlí je v tom, že biouhlí nevzniká jen ze dřeva. Zkuste využít tento zázrak, který dovede fungovat jako houba, jež udržuje v půdě vodu, vzduch i živiny. A zároveň dovede upravovat (snižovat) pH půdy, zbavuje ji nadbytečné kyselosti.

I z typového projektu může vzniknout originální stavba. Tato stojí u Dobříše

I z typového projektu může vzniknout originální stavba. Tato stojí u Dobříše

Nový dům u Dobříše dokazuje, že se i z typového projektu dá vytvořit osobitá, originální stavba s kouzlem a hlavně dostatkem místa. Majitelé měli navíc štěstí, že v podobném domě bydlí i samotný architekt, který dům navrhoval. Potřebovali však oproti němu ještě jednu malou samostatnou bytovou jednotku s vlastním vchodem a další úpravy. Důkaz, že vícegenerační bydlení je v Česku možné i novém, dokonce typovém. A může vonět dřevem. Stejně jako důkaz, že ne každý individuální projekt si zaslouží jedinou originální realizaci.

Plynové kotle definitivně končí, další bruselský nápad sáhne do peněženek mnoha českých domácností

Plynové kotle definitivně končí, další bruselský nápad sáhne do peněženek mnoha českých domácností

Ještě před dvěma měsíci se psalo o soumraku plynových kotlů, tak nějak bylo tušit a cítit, že tento zdroj tepla bude mít brzy na kahánku. A v tuto chvíli je již dokonce znám plánovaný termín. Zákaz plynových kotlů se blíží a samozřejmě přichází z Bruselu. Už brzy vám váš stávající plynový kotel nikdo ani neopraví. A nový? Ten si prostě nebude kde koupit. Má to být již od roku 2029, což je za pouhých 5 let.

Moderní dřevostavba pro hlavní město Litvy, které vlastně vůbec nepřipomíná velkoměsto

Moderní dřevostavba pro hlavní město Litvy, které vlastně vůbec nepřipomíná velkoměsto

Litevský Vilnius je pro našince trochu zvláštní. Počtem obyvatel sice skoro dvakrát překonává Brno, ale navenek zrovna nepůsobí dojmem metropole. Mimo centrum narazíte na drtivou převahu nízkopodlažních rezidenčních budov, spoustu dřevostaveb, rozvolněnou zeleň i nenahloučenou zástavbu. Vypadá spíš jako předměstí krajského města, než hlavní město státu. Není na tom nic špatného, jen to zkrátka působí trochu nezvykle.

Neobyčejné brambory většina z nás nevaří správně. Mohou být i nebezpečné

Neobyčejné brambory většina z nás nevaří správně. Mohou být i nebezpečné

Brambory. Vedle pšenice, rýže a kukuřice jedna ze čtyř nejvýznamnějších zemědělských plodin. Pochopili to už i v Asii, kde dnes pěstují více jak 40 % světové produkce brambor. Tedy více než 160 miliónů tun ročně. Paradoxně je ale trend v naší zemi opačný, oproti roku 1990 není současná produkce ani pětinová. Přesto ale spotřeba brambor výrazně neklesá, vaříme je téměř denně, přidáváme do polévek, pečeme, upravujeme na tisíce různých způsobů. Přitom ale už jen obyčejné vaření brambor neprovádí většina z nás správně. Proč?

Jak dlouho bude žít váš pes? Záleží, jaký má čumák

Jak dlouho bude žít váš pes? Záleží, jaký má čumák

Bolest a zármutek spojený se ztrátou se nedotýká jen lidí navzájem. Mnohdy truchlíme i za odchodem přítele čtyřnohého. Psa, domácího mazlíčka. A podobně jako se moc neumíme smiřovat s odchodem svých blízkých, činí nám nemalé potíže se rozloučit i se zvířetem. Smrt totiž jen málokdo chápe jako přirozenou součást života.

Má se Evropa bránit dovozu levných solárů z Číny? Drží nás Čína pod krkem, nebo si to děláme sami?

Má se Evropa bránit dovozu levných solárů z Číny? Drží nás Čína pod krkem, nebo si to děláme sami?

Jak si máme vyložit tvrzení, že EU bojuje s krizí solárního průmyslu kvůli čínskému dovozu, když právě levný čínský dovoz způsobil rekordní počty instalací fotovoltaiky a tedy naopak rozvoj tohoto odvětví v Evropě? Přijmou lidé dražší evropskou kvalitu místo levné čínské kvantity, kdyby úřady zavelely ke změně kurzu? A mohou to vůbec udělat? Nenadělaly by více “paseky“ než dobra?

Rostliny dovedou vnímat vibrace, přizpůsobí se změnám klimatu a mají vnitřní hodiny

Rostliny dovedou vnímat vibrace, přizpůsobí se změnám klimatu a mají vnitřní hodiny

Loni v únoru jsme se zabývali tématem rostlinného vědomí v návaznosti na výzkumy a dílo molekulárního biologa Daniela Chamovitze. Chamovitz si všiml, že i rostliny jsou schopné integrovat různé informace pro svou efektivní adaptaci vůči okolí, mozek a nervovou soustavu však na rozdíl od lidí nemají. Můžeme tedy hovořit o jisté inteligenci? Vědění? Anebo dokonce vědomí? Po podobných drahách se neustále vydávají i další odborníci a například dvojice vědců z univerzity v Missouri přišla se studií, ve které se zaobírá zdánlivě nenápadným huseníčkem rolním, u něhož prokázali schopnosti podobné sluchu.

Neuvěřitelná proměna starého madridského bytu pod střechou

Neuvěřitelná proměna starého madridského bytu pod střechou

Šikovný architekt dokáže dělat divy. Z malého bytu vykouzlí prostorný, do tmavého dokáže přivést světlo, ošklivý starý promění v nádherný moderní. Krásným příkladem, kdy zkušený architekt dokázal z fádního starého a tmavého bytu udělat světlé, vzdušné bydlení podle nejnovějších trendů, je byt v centru Madridu, který si koupila mladá francouzská rodina.

Kruh spojuje. Den architektury opět osloví zvídavé a pokloní se mistrům

Kruh spojuje. Den architektury opět osloví zvídavé a pokloní se mistrům

Festival Den architektury připomene odkaz Franze Kafky, dílo Karla Hubáčka, Josefa Fanty a dalších. Uskuteční se letos s podtitulem “Proces proměny“, čímž mimo jiné odkáže právě na 100. výročí úmrtí Franze Kafky. Nasajte ducha kafkovské doby, atmosféru jeho děl a toulejte se spolu s architekty na přelomu letošního září a října po českých a slovenských městech.

Krmítková mánie ptákům neprospívá, lepší je stavět budky

Krmítková mánie ptákům neprospívá, lepší je stavět budky

Z krmítek vypasení ptáci se stávají až příliš silnými, nepřirozenými konkurenty jiným ptačím jedincům. Navíc ptactvu neprospívá jakékoli krmivo, mnohé ani nepřijmou. A některé druhy se ke krmítkům uchýlí až když z přírody zmizí jejich přirozená strava, jiné se ani nepřiblíží. Nejlepší je vlastně vysazovat v zahradách původní druhy dřevin a jiných rostlinných druhů, které ptáky v zimě zasytí. A místo krmítek raději na podzim stavět a rozvěšovat ptačí budky.

Načíst další články
Reklama